Městská knihovna Šternberk
Author
Albert FloresMěstská knihovna Šternberk je veřejná knihovna, zřizovatelem je město Šternberk. Knihovna se nachází v budově Městského kulturního centra na Masarykově ulici 20. Součástí knihovny je dětské a dospělé oddělení. Knihovna používá automatizovaný výpůjční systém Clavius. Čtenáři mohou využít služeb na místě i prostřednictvím on-line katalogu. V červnu 2019 byla zřízena před budovou knihovny pro veřejnost nová knihobudka.
Městská knihovna spolupracuje se školami a kulturními institucemi ve městě. Cílem knihovny je, aby se čtenáři rádi do knihovny znovu vraceli, aby byla místem, kam lidé často a rádi chodí.
Služby knihovny
Dětské oddělení * půjčování naučné literatury a beletrie, * meziknihovní výpůjční služba, * rezervace dokumentů, * půjčování novin a časopisů, nová čísla prezenčně, * prezenční půjčování fondu příruční knihovny a publikací regionálního charakteru, * poskytování knihovnických a bibliografických informací, * přístup k internetu, * kopírovací služby, * lekce knihovnicko-informační výchovy pro studenty, * tematické besedy a kulturní akce pro veřejnost.
Historie knihovny
Začátky knihovnictví ve Šternberku mají více než stoletou tradici. První německá knihovna byla založena v roce 1865. +more Vznik české knihovny byl bezprostředně spjat se založením Čtenářského spolku Moravan 11. 11. 1883, při něm byla založena spolková knihovna s malou čítárnou. Z původní spolkové knihovny, která půjčovala knihy jen členům spolku, se během času stala knihovna přístupná celé české menšině. Knihovna sídlila na náměstí Svobody 10 (1883-1893) a dále v ulici Krátká 1 (1893-1913).
Později převzal činnost spolku i knihovny odbor Národní jednoty. Spolek Národní jednota zakoupil v roce 1913 budovu německé restaurace Střelnice (Olomoucká 68) pro budoucí společenské a kulturní středisko české menšiny a 15. +more 7. 1913 byla budova Národního domu s knihovnou předána české veřejnosti. Knihovna zde byla od roku 1913 do roku 1930.
V letech 1914-1918 byla činnost knihovny přerušena. Sbírka knih a časopisů se navzdory různým těžkostem utěšeně rozrůstala a nakonec se v roce 1919, po vydání prvního knihovnického zákona (Masarykův zákon o veřejných knihovnách), stala základem české veřejné knihovny. +more V roce 1929 se spolková knihovna stala knihovnou veřejnou. V roce 1930 byla knihovna umístěna v Masarykově domě sociální péče v Obloukové ulici 45. Činnost knihovny se zdárně rozvíjela až do okupace, kdy byla knihovna zrušena. V roce 1938 byla část knih předána do okolních českých vesnic, zbytek byl zničen.
Po válce začínala knihovna opět od začátku. Veřejná knihovna byla otevřena 1. +more 12. 1945, knihovně byly přiděleny místnosti po bývalé německé knihovně v Domě osvěty (Čs. armády 19), kde sídlila až do roku 1989. V roce 1981 se v rámci centralizace stala knihovna součástí Okresní knihovny Olomouc. V roce 1989 se započalo s rekonstrukcí Domu osvěty, ale po revolučních událostech byly stavební práce zastaveny. Knihovna byla přestěhována ještě téhož roku do Slovanského domu na náměstí Svobody č. 1 (1989-1992) V roce 1992 byl Slovanský dům byl prodán v aukci a knihovna se stěhovala do bývalé prodejny drogerie na ulici Čs. armády č. 1 (1992-1998).
Zrušením okresních úřadů se od 1. 1. +more 2003 knihovna stala součástí Městských kulturních zařízení, p. o. Od 70. let se řešila otázka umístění knihovny do větších prostor. Až teprve v roce 1998 se řešení našlo. Knihovna byla přestěhována do 1. patra budovy Městského kulturního centra a provedena rekonstrukce. Pro veřejnost byla knihovna slavnostně otevřena 5. října 1998.