Cesko.wiki Městské opevnění (Osoblaha)
Author
Albert FloresMěstské opevnění v Osoblaze v Moravskoslezském kraji je soubor zlomkovitě dochovaných částí hradeb, které ve středověku chránily město. Nevelké pozůstatky hradby jsou chráněny jako kulturní památka.
Historie
Nevelké zbytky hradeb a ojedinělé zmínky v historických pramenech neumožňují detailní popis vývoje a podoby osoblažských hradeb. Osídlení nad soutokem řeky Osoblahy a Lesného potoka vzniklo v první polovině třináctého století. +more Pravděpodobně biskup Bruno ze Schauenburku obec v šedesátých letech třináctého století povýšil na město. Existenci opevnění dokládá listina z roku 1275, podle které měl biskupský hrad stát u městské hradby. V roce 1389 městu biskup Mikuláš z Riesenburka daroval právo odúmrti s podmínkou, že se musí, s ohledem na nebezpečnou polohu u zemské hranice, opevnit. Během husitských válek bylo město zřejmě poškozeno a roku 1448 ho dostal na deset let do zástavy Štěpán Malý z Vítkovic s podmínkou, že ve městě vybuduje zámek. Není jasné, zda mělo jít o stavbu na místě staršího vrchnostenského sídla nebo o novostavbu. Nejasná je poloha hradu, který nejspíše mohl stávat na severním okraji města, kde později vzniklo židovské osídlení. Méně pravděpodobná je poloha hradu severně od Horní brány.
Stavební podoba
Středověké město stálo na široké ostrožně. Mělo nepravidelně oválný půdorys a rozlohu asi 11,5 hektaru. +more Pro poznání podoby opevnění je důležitý plán města z roku 1728. Podle něj město obklopovala hradba založená na hraně svahu ostrožny, která byla podle zobrazení od F. B. Wernera z poloviny osmnáctého století zakončena cimbuřím. Nejméně na jihozápadě ji lemoval příkop. Jeho pozůstatkem je terénní sníženina jihozápadně od místa, kde stával kostel. Hradba se dochovala jen torzovitě na třech místech: na severu, severovýchodě a jihovýchodně od bývalého kostela. Zeď židovského hřbitova obsahuje fragment okrouhlé věže.
Vstup do města umožňovala trojice bran, které měly pravděpodobně podobu průjezdních věží. Tzv. +more Prudnická brána stávala přibližně v místech křížení Celní a Klášterní ulice. Od jihozápadu se do města vjíždělo Horní bránou na jižním konci Hlavní ulice a od severovýchodu Dolní bránou, která bývala na křižovatce ulic Hrnčířské a Ke Střelnici. Na mapě stabilního katastru už brány chybějí.
Opevnění se během doby nerozvíjelo. Postaveno snad bylo jen několik věží v důležitých bodech obvodu města, ale ucelený systém věží a bašt chyběl. +more Ovšem je možné, že tyto obranné prvky zanikly v době po husitských válkách. Několik věží je zobrazeno na mapě prvního vojenského mapování, která před Horní branou zachytila také stavbu připomínající barbakan.