Marie Barbara z Braganzy

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Marie Barbara z Braganzy (Marie Barbara Yolande Amélie Antoinette z Braganzy), celým jménem Maria Barbara Yolande Amélie Antoinette von Braganza (19. března 1851, Lisabon – 9. října 1928, Praha), byla princeznou portugalského královského rodu Braganza a sňatkem českou korunní princeznou a manželkou následníka trůnu a pozdějšího císaře a krále, Františka Josefa I. Jejich manželství bylo důležitým krokem ve snaze rakouského dvora o upevnění strategické aliance s Portugalskem a zvýšení prestiže Habsburské monarchie. Marie Barbara se stala známou pro své angažmá v charitativních aktivitách, zejména v péči o nemocné a chudé. Zemřela v Praze roku 1928.

Marie Barbara z Braganzy (portugalsky Maria Madalena Bárbara Xavier Leonor Teresa Antónia Josefa de Bragança) 4. prosince 1711, Lisabon - 27. srpna 1758, Madrid) byla portugalská infantka - princezna, dcera Jana V. Portugalského a Marie Anny Habsburské a jako manželka španělského krále Ferdinanda VI. v letech 1746-1758 španělská královna.

Život

Barbara v pokročilejším věku Její rodiče měli svatbu v roce 1708, avšak královna několik let nemohla otěhotnět. +more Král učinil slib Bohu, že pokud se narodí dědic trůnu, postaví jako výraz díků velký klášter. 4. prosince se narodila infantka Marie Barbara a následně byla zahájena stavba kláštera a paláce v Mafře.

Princezna byla pokřtěna jako Maria Madalena Bárbara Xavier Leonor Teresa Antónia Josefa. Obvykle byla zvána Bárbara nebo Maria Bárbara, jménem, které nikdy předtím nebylo v portugalské královské rodině použito, a to na počest svaté Barbory, světice, v den jejíhož svátku se narodila.

Barbara byla od mládí vzdělaná a kultivovaná žena příjemného vzhledu a milé povahy, ovládala šest jazyků, byla velkou milovnicí hudby. V roce 1729, ve svých 18 letech, se ve španělském městě Badajoz provdala za tehdejšího asturského prince (titul španělských následníků trůnu) Dona Ferdinanda, o dva roky mladšího. +more Barbařin bratr Josef, následník portugalského trůnu, se oženil s Ferdinandovou nevlastní sestrou infantkou Marianou Viktorií.

Barbara nebyla krasavice a její všední vzhled měl způsobit Ferdinandovi viditelný šok, když se viděli poprvé. Vzniklo však mezi nimi hluboké pouto, Ferdinand sdílel její vášeň pro hudbu a lze říci, že se Ferdinand a Barbara hluboce milovali. +more Po dobu vlády Ferdinandova otce Filipa V. žili podle vůle Filipovy druhé manželky Alžběty Farnese izolovaně od dvora.

V roce 1746 nastoupil po smrti svého otce Ferdinand na španělský trůn. Barbara hrála u dvora důležitou roli, především jako prostředník mezi portugalským králem a svým manželem. +more Byla známá ochranou a podporou, kterou poskytovala slavnému italskému zpěvákovi Carlu Broschimu (známý pod jménem Farinelli) a svou hudbymilovností vůbec. Jejím učitelem hry na cembalo byl od roku 1721 do jejích 14 let mistr cembala, skladatel Domenico Scarlatti. Po její svatbě v roce 1729 ji následoval do Madridu a žil na jejím dvoře až do její smrti. Zkomponoval stovky sonát, které jí při publikaci dedikoval, a Barbara sama je hrála. Po dobu svého panování pořádala mnoho velkolepých slavností a koncertů v Královském paláci v Aranjuezu, který byl útočištěm tohoto jejího favorita. Byla iniciátorkou stavby Convento de las Salesas Reales v Madridu. Po jeho slavnostním otevření v roce 1757 přesídlila do Aranjuezu, kde po dlouhé agonii 27. srpna 1758 zemřela - od mládí trpěla těžkým astmatem a její štíhlost z mládí záhy vystřídala nadváha; obému lze přičítat největší podíl na jejím předčasném (v 47 letech) skonu.

Její smrt zlomila jejímu manželovi srdce a vyvolala u něj šílenství. Pár neměl potomky a po Ferdinandově smrti se jeho nástupcem stal jeho nevlastní bratr +more_Španělský'>Karel III. .