Cesko.wiki Megabakterióza ptáků
Author
Albert FloresMegabakterióza ptáků je infekční onemocnění způsobené bakterií Candidatus Helicobacter heilmannii var. apodemi. Tato bakterie napadá žaludek a střeva ptáků a může způsobit vážné zdravotní problémy, jako je zánět, nechutenství, hubnutí, a v extrémních případech dokonce úmrtí. Megabakterióza se nejčastěji vyskytuje u ptáků z čeledi psittacidae (papoušci), ale může postihnout i jiné druhy ptáků. Infekce se šíří zejména přímým kontaktem s infikovanou výkaly, ale také prostřednictvím kontaminované potravy nebo vody. Diagnóza megabakteriózy se provádí pomocí mikroskopie vyšetření stolice, endoskopie nebo histologické analýzy. Léčba zahrnuje podávání antibiotik a změny stravy. Prevence spočívá v udržování čistoty a hygieny prostředí, ve kterém ptáci žijí, a v pravidelných veterinárních kontrolách.
Megabakterióza či také makrorhabdióza je onemocnění trávicího traktu ptáků, zejména andulek, kanárů a mladých pštrosů. Po dlouhých diskusích o taxonomickém zařazení původce megabakteriózy (neobvykle velké bakterie nebo mikromycety?) je původce v současné době na základě fylogenetické analýzy RNA zařazován mezi vřeckovýtrusné houby a označen jako Macrorhabdus ornithogaster.
Příčina nemoci (etiologie)
Původcem jsou pleomorfní, grampozitivní vřeckovýtrusné kvasinky) o velikosti buňky 1-5 x 20-90 µm. Jsou PAS pozitivní, při fakultativně anaerobních podmínkách rostou na agaru s azidem sodným při teplotě 37 °C za vzniku plochých kolonií. +more Na krevním agaru tvoří za 48 hodin za přítomnosti 10 %CO2 hemolytické kolonie o průměru 1-2 mm. Po obarvení Gramem je vidět jemně granulovaná a vakuolizovaná cytoplazma.
„Megabakterie“ jsou považovány za oportunní patogen, často se nacházejí ve fekálních otiscích a stěrech sliznice proventrikulu i klinicky zdravých ptáků.
Vznik a šíření nemoci (epizootologie)
Megabakterióza se vyskytuje nejčastěji u andulek a kanárů, ale může být diagnostikována i u jiných ptáků (drobní pěvci, korely, agapornisové, neofémy, kur domácí, kuřata pštrosa dvouprstého). K přenosu pravděpodobně dochází per os kontaminovaným trusem, příp. +more i při krmení mláďat rodiči. Existuje rozdílná vnímavost jednotlivých ptáků. V praxi jsou pozorována spontánní uzdravení, ale i bacilonosičství (subklinická infekce).
Projevy nemoci (symptomatologie)
Klinika
Onemocnění zpravidla probíhá chronicky, časté jsou remise. Postižení ptáci vykazují při nezměněném apetitu postupné hubnutí, netečnost, neochotu k pohybu, rychlou unavitelnost, načepýřené peří, někdy zvracení, průjem, polyurii, zvýšenou žíznivost (polydipsii) až úhyn po několika týdnech trvání nemoci. +more Typická je změna pH žaludečního obsahu (z 0,7-2,4 na 7,0-7,3). Morbidita může být až 5-15 %. U pštrosích kuřat dochází k zástavě růstu.
Patologie
Při pitvě se zjišťuje vyhublost, většinou katarální až hemoragicko-ulcerativní zánět sliznice proventrikulu a jeho dilatace, eroze a zvředovatění sliznice přechodu mezi žaludky, a nekróza výstelky svalnatého žaludku. Při mikroskopickém vyšetření stěru sliznice proventrikulu se nacházejí vláknité útvary připomínající nerozvětvené hyfy plísní.
Diagnostika
Diagnostika je založena na anamnéze, klinickém vyšetření a nálezu megabakterií v trusu anebo v seškrabu sliznici proventrikulu (barvení podle Grama). Ke stanovení diagnózy napomáhá kontrastní Rentgenové záření vyšetření (dilatace proventrikulu, zúžení přechodu mezi žaludky).
Diferenciální diagnostika: trichomoniáza, kandidóza, obstrukce trávicího traktu.
Terapie a prevence
Léčba není jednoznačná, s různými výsledky se používají antibiotika i antimykotika. Citlivost zjištěná in vitro často neodpovídá v praxi. +more Existují i odlišné výsledky i názory na použití amfotericinu B. Někdy napomáhá okyselování pitné vody (ovoce, ovocné šťávy). Prognóza bývá většinou nepříznivá.
Preventivně se doporučuje kontrolní vyšetření trusu u nakupovaných zvířat a jejich karanténa.