Cesko.wiki Merkité
Author
Albert FloresMerkiti a jejich sousedi kolem roku 1180 Merkité byl mongolský (nebo snad turkický či samodijský) kmen doložený od konce 11. století. Začátkem 13. století byli Merkité násilně začleněni do mongolské říše. Žili v Zabajkalsku, na území současného Burjatska.
Etnická příslušnost
Nehledě na to, že většina historiků se přidržuje tradiční verze o mongolském původu Merkitů, pocházející od Rašíd ad-Dína, existují i jiné názory.
K samodijské hypotéze o původu Merkitů se přiklonil Lev Gumiljov, který je zařadil k východní skupině jihosamodijských kmenů. Více argumenty hypotézu podložil V. +more A. Tugolukov, věnující pozornost informaci o sobech „národa bekri“ u Marca Pola a také přítomnosti etnonym podobných Merkitům u zabajkalských Tunguzů.
Turecká hypotéza se rozšířila v západní historiografii Ruský historik A. V. +more Tivaněnko argumentuje ve prospěch této hypotézy především přítomností tureckých toponym v místech předpokládaného merkitského osídlení.
Historie
Merkité (čínsky Mej-li-ťi) jako samostatné etnikum začali figurovat v historických zápisech od konce 11. století. +more Podle čínských „Dějin Kitanů“ roku 1093 kitanský vojevůdce Wo-tche-la zaútočil na Merkity a porazil je.
Dělili se na tři větve: Uvas (Choas), Chát a Uduit. Poslední byli nejpočetnější a rozdělovali se na Ujkury, Mudany, Tudakliny a Džijuny.
Podle Tajné kroniky Mongolů byla Höelün, matka Temüdžina (známějšího jako Čingischán), původně zasnoubena Merkitu Čiledovi, ale unesl ji Temüdžinův otec Jesügej-bagatur. O generaci později třísetčlenný oddíl Merkitů provedl nájezd na rodinu vdovy Höelün a neúspěšně se pokusil zabít Temüdžina. +more Útočníci aspoň zajali Temüdžinovu ženu Börte. Temüdžin k osvobození manželky zmobilizoval kromě vlastních následovníků spojenecké Kerejty v čele s Wang-chánem a Džadžiraty v čele s Džamuchou. Merkité, neočekávajíce jakoukoliv nepřátelskou akci, byli rozbiti a Börte osvobozena. Mongolsko-merkitské nepřátelství přetrvávalo i v dalších letech.
Při prohlášení Temüdžina Čingischánem roku 1206 už Merkité patrně nepředstavovali samostatnou sílu. Přeživší splynuli s Mongoly, nebo odkočovali na západ, kde se smísili s Kypčaky. +more V letech 1215-1218 Džebe a Sübetej porazili vzdorující Merkity vedené syny jejich bývalého chána Tochta-bekiho. Jejich zbytky přijali Kypčakové, čímž na sebe přivolali mongolské nepřátelství a válku.
Někteří Merkité zaujali přední postavení v Mongolské říši. Merkitky Chulan, Töregene a Ogul-kajmiš byly ženy Čingischána, Ögedeje a Güjüka. +more Merkité Bajan, Madžartaj a Togto stáli v čele vlády říše Jüan. Jejich potomci tvořili po vyhnání dynastie Jüan z Číny jeden z mongolských klanů.