Mezimembránový prostor je termín používaný ve fyziologii pro označení prostoru mezi dvěma membránami. V rámci článku je objasněno, že mezi membránami se může nacházet různý typ tekutiny, například cytoplazma, vnitřní prostor buněčných organel nebo lumen trávicích orgánů. Dále se zmiňuje, že v mezimembránovém prostoru se často nacházejí specifické proteiny, které mají rozhodující význam pro různé biologické procesy. V textu jsou také přiblíženy konkrétní příklady mezimembránových prostorů, jako je například prostor mezi vnější a vnitřní membránou mitochondrií či mezi endoplazmatickým retikulem a Golgiho aparátem. V závěru článku je reflektován význam mezimembránového prostoru pro fungování buněk a zdůrazněno, že jeho detailní studium je důležité pro pochopení buněčného metabolismu a vývoje patologických stavů.
mitochondriích je na této ilustraci dobře patrný
Mezimembránový prostor je obecně jakýkoliv prostor mezi dvěma blízce asociovanými buněčnými membránami. Tento termín přichází v úvahu u eukaryotických buněk, a to ve třech případech:
* mezi vnější a vnitřní membránoumitochondrií. Mezimembránový prostor má složení velice podobné složení okolního cytosolu, tzn. obsahuje mnohem méně proteinů, než vnitřní mitochondriální prostor (tzv. matrix). Z bílkovin je v mezimembránovém prostoru zastoupen hlavně cytochrom c a různé kinázy.
* mezi vnější a vnitřní membránouplastidů; je to obdobné jako u mitochondrií.
* uvnitř jaderného obalu, mezi vnější a vnitřní vrstvou fosfolipidů v jaderné membráně. Je nazýván také perinukleární prostor či perinukleární cisterna pokračuje jako dutina hrubého endoplazmatického retikula. Ribozomy umístěné na vnější membráně syntetizují proteiny do tohoto vnitřního prostoru. Šířka činí asi 20-40 nanometrů (podle jiných zdrojů až 70 nm)
Cesko.wiki 
