Mezinárodní rada žen
Author
Albert FloresZvýrazněné země mají místní organizace přidružené k Mezinárodní radě žen. Mezinárodní rada žen je organizace zabývající se právy žen, která působí napříč hranicemi jednotlivých států a jejímž společným cílem je obhajoba lidských práv žen. V březnu a dubnu 1888 se ve Washingtonu sešlo 80 řečnic a 49 delegátek zastupujících 53 ženských organizací z devíti zemí: Kanada, Spojené státy, Irsko, Indie, Spojené království, Finsko, Dánsko, Francie a Norsko. Účastní se jí ženy z profesních organizací, odborů, uměleckých skupin nebo dobročinných spolků. Národní rady jsou přidruženy k Mezinárodní radě žen, a mají tak možnost vystupovat na mezinárodní úrovni. Mezinárodní rada žen má při OSN poradní statut a je stálou zástupkyní v Ekonomické a sociální radě OSN, Mezinárodní organizaci práce, Organizaci pro výživu a zemědělství, Světová zdravotnická organizaci, Rozvojovém programu OSN, Programu OSN pro životní prostředí, UNESCO, UNICEF, Konferenci OSN o obchodu a rozvoji a Organizaci OSN pro průmyslový rozvoj.
Počátky
Předsednictví | Trvání | Země | |
---|---|---|---|
nikdo | 1888-1893 | ||
- | Ishbel Hamilton-Gordon | 1893-1899 | Skotsko |
May Wright Sewall | 1899-1904 | USA | |
Ishbel Maria Hamilton-Gordon | 1904-1920 | Skotsko | |
Pauline Chaponnière-Chaix | 1920-1922 | Švýcarsko | |
Ishbel Maria Hamilton-Gordon | 1922-1936 | Skotsko | |
Marthe Boël | 1936-1947 | Belgie | |
Renée Girod | (prozatímní) 1940-1945 | Švýcarsko | |
Jeanne Eder-Schwyzer | 1947-1957 | Švýcarsko | |
Marie-Hélène Lefaucheux | 1957-1963 | Francie | |
Mary McGeachy | 1963-1973 | Kanada | |
Mehrangiz Dowlatshahi | 1973-1976 | Írán | |
Ngarmchit Purachatra | 1976-1979 | Thajsko | |
Miriam Dell | 1979-1986 | Nový Zéland | |
Hong Sook-ja | 1986-1988 | Jižní Korea | |
Lily Boeykens | 1988-1994 | Belgie | |
Kuraisin Sumhadi | 1994-1997 | Indonésie | |
Pnina Herzog | 1997-2003 | Izrael | |
Anamah Tan | 2003-2009 | Singapur | |
Cosima Schenk | 2009-2015 | Švýcarsko | |
Jungsook Kim | 2015-2022 | Jižní Korea | |
Martine Marandel | 2022- | Francie |
V prvních letech měla organizace finanční podporu Spojených států a příspěvky amerických členek tvořily významnou část rozpočtu. Většina zasedání se konala v Evropě nebo v Severní Americe a byly na nich přijaty tři oficiální jazyky - angličtina, francouzština a němčina -, což od účasti odrazovalo ženy neevropského původu. +more Volební právo žen však Mezinárodní rada žen aktivně nepropagovala, aby tím neznepokojila konzervativnější členy.
Rachel Foster Avery měla na starosti většinu plánování prvního zasedání Mezinárodní rady žen a Susan B. Anthony předsedala osmi ze šestnácti zasedání. +more Mezinárodní rada žen vypracovala vlastní stanovy a zavedla národní zasedání každé tři roky a mezinárodní zasedání každých pět let.
První předsedkyní byla zvolena Angličanka Millicent Garrett Fawcett, která však tuto funkci odmítla.
V roce 1894 se Mezinárodní rada žen sešla v Berlíně. Podle propagátorky vzdělávání žen Alixy von Cotta se však této akce příliš učitelů nezúčastnilo.
V roce 1899 proběhlo setkání v Londýně. V tomto roce se Rada začala zabývat podstatnějšími otázkami a vytvořila Mezinárodní stálý výbor pro mír a Mezinárodní arbitráž. +more Brzy byly založeny další stálé výbory, jejichž prostřednictvím se Mezinárodní rada žen zapojila do podpory volebního práva žen nebo řešení problémů v oblasti zdravotnictví.
Dvacáté století
V roce 1904 na berlínském kongresu Mezinárodní rady žen vznikla samostatná organizace, která reflektovala silnou feministickou identitu národních sdružení za volební právo žen: International Woman Suffrage Alliance. V roce 1909 se konal kongres v kanadském Torontu a v roce 1914 se konference konala v Římě. +more Šestý kongres se konal v roce 1920 v norské Kristianii, v roce 1925 následoval kongres ve Washingtonu a v roce 1930 se pak konference konala ve Vídni. Další konferencí byl společně pořádaný kongres Mezinárodní rady žen a Národní rady žen v Indii, který se konal v Kalkatě v roce 1936. Během druhé světové války bylo konání kongresů pozastaveno.
V roce 1925 svolala Mezinárodní rada žen svou první koalici, Společný stálý výbor mezinárodních ženských organizací, aby lobbovala za jmenování žen do Společnosti národů. V roce 1931 Liga národů svolala Poradní výbor žen pro státní příslušnost, aby se zabýval otázkou práv (a státní příslušnosti) ženy provdané za muže z jiné země. +more V roce 1931 vznikly další dvě koalice: Styčný výbor a Výbor pro mír a odzbrojení. V roce 1936 byly stanovy Mezinárodní rady žen revidovány. Se Společností národů spolupracovala Mezinárodní rada žen ve 20. letech 20. století a s Organizací spojených národů po druhé světové válce.
Do roku 1938 se počet národních rad sdružených v Mezinárodní radě žen, která se mezitím stala jednou z nejznámějších mezinárodních ženských organizací, zvýšil na třicet šest.
Druhá světová válka měla na činnost Rady negativní vliv. Některé národní rady zcela přerušily svou činnost, v jiných bylo narušeno vedení a organizace. +more V roce 1946 se Mezinárodní rada žen sešla ve Filadelfii, aby se znovu soustředila na své úsilí a obnovila svou dřívější jednotu. Na této konferenci bylo vydáno prohlášení odsuzující válku a všechny zločiny proti lidskosti a také požadující aktivnější roli žen na národní i mezinárodní scéně.
Současnost
V současné době má Mezinárodní rada žen poradní status při UNESCO, což je nejvyšší pověření, které může nevládní organizace v OSN získat. Mezinárodní rada žen v současnosti sdružuje 70 zemí a má sídlo v Paříži. +more Mezinárodní setkání se konají každé tři roky.
Odkazy
Externí odkazy
Reference
Kategorie:Ženské organizace Kategorie:Organizace na obranu lidských práv Kategorie:Organizace založené roku 1888