Michael Jan IV. z Althannu

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Michael Jan IV. hrabě z Althannu ( Michal Johann IV. Evangelist Reichsgraf von Althann, Freiherr auf der Goldburg zu Murstetten; 5. dubna 1710, Barcelona - 16. prosince 1778, Vídeň) byl rakouský šlechtic, dvořan a politik. Jako absolvent práv na univerzitě ve Vídni působil od mládí ve státních službách, zastával také čestné hodnosti u dvora. Ve státní správě měl podíl na tereziánských reformách, mimo příslušníky panovnických rodů byl jedním z nejmladších nositelů Řádu zlatého rouna. Vlastnil statky v Chorvatsku (Čakovec) a v Čechách (Svojšice). Jako dítě měl také dědický podíl na jihomoravských panstvích Vranov nad Dyjí a Jaroslavice. Ve Vranově nad Dyjí je také pohřben.

...
...

Životopis

Zámek Svojšice, majetek Michaela Jana IV. +more z Althannu od roku 1738 Pocházel ze starého šlechtického rodu Althannů, patřil k vranovské větvi. Od dětství patřil k elitě císařského dvora, protože jeho rodiče Michael Jan III. (1679-1722) a matka Marie Anna, rozená markýza Pignatelliová (1689-1755), patřili k oblíbencům Karla VI. Narodil se v Barceloně, kde tehdy jeho otec pobýval s císařem během války o španělské dědictví, krátce poté se ale rodina i s císařem vrátila do Vídně. Po předčasné otcově smrti převzal poručnickou správu a výchovu Michaela Jana IV. osobně císař Karel VI. , který mladého svěřence nasměroval ke studiím práv. Po absolvování vídeňské univerzity vstoupil Michael Jan IV. do státních služeb. V roce 1732 byl jmenován c. k. komořím a od roku 1733 byl přísedícím zemského práva na Moravě. V roce 1737 se stal říšským dvorním radou a referentem české dvorské kanceláře, později se stal císařským tajným radou a viceprezidentem vrchního soudního úřadu ve Vídni (1752). Z titulu svých funkcí měl podíl na ukončení čarodějnických procesů a zrušení hrdelního práva v řadě měst. Nedosáhl nijak vysokého postavení, přesto je jeho kariéra důkazem mimořádné přízně Habsburků, protože již v devětadvaceti letech bez významnějších zásluh obdržel Řád zlatého rouna (1739). Po otci byl též nositelem dědičného titulu španělského granda I. třídy. Spolu se svými mladšími bratry získal v roce 1734 nárok na titul Hoch- und Wohlgeboren (vysoce urozený).

Hrabě Michael Jan IV. z Althannu zemřel ve Vídni, pohřben je v rodové hrobce ve Vranově nad Dyjí.

Majetek

Chorvatsku Po otci zdědil panství s hradem Čakovec v Chorvatsku, spolu s mladšími bratry získal po zásahu císaře Karla VI. +more jihomoravská panství Vranov nad Dyjí a Jaroslavice. Svého dědického podílu na Moravě se vzdal v roce 1737 a za to obdržel finanční náhradu ve výši 150 000 zlatých. Tyto prostředky mu umožnily v roce 1738 získat panství Svojšice ve středních Čechách (zakoupeno od zadluženého rodu Kaisersteinů. Po vyhoření svojšického zámku zámku v roce 1751 jej nechal rokokově přestavět (1755-1758).

Rodina

Byl celkem čtyřikrát ženatý a měl 21 dětí, z nichž 12 zemřelo v dětství, včetně čtyř nejstarších synů. Jeho druhou manželkou byla Marie Josefa Kinská (1724-1754), dcera českého nejvyššího kancléře Filipa Josefa Kinského. +more Pokračovatelem a dědicem rodu byl pátý syn Michael Josef (1756-1800). Dodnes žije potomstvo nejmladšího syna Michaela Maxmiliána (1769-1834).

Se svou třetí manželkou Marií Josefou Barwitzové z Fernemontu (1725-1758) měl syna Michaela Jana V.

poslední manželkou Marií Kristýnou Julianou z Wildensteinu (1758-1724) měl syna Michaela Františka Antonína (1760-1817).

Jeho mladší bratr Michael Antonín (1716-1774) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti generála jízdy, vlastnil panství Vranov nad Dyjí a Jaroslavice na jižní Moravě. Jejich strýc Michael Heřman Josef (1671-1736) byl na Moravě dlouholetým nejvyšším zemským komořím (1721-1736).

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top