Michael Sars

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Život

Michael Sars se narodil v Bergenu v Norsku. V letech 1818-1823 studoval na bergenské katedrální škole. +more Od roku 1823 studoval přírodopis a teologii na Královské Fredrikově univerzitě a studium dokončil jako kandidát teologie v roce 1828. Několik let učil na různých školách, nejprve v Christianii (dnešní Oslo) a poté v Bergenu. V roce 1831 byl jmenován vikářem v Kinnu na severozápadním pobřeží Norska; 8 let později přešel do Mangeru, severně od Bergenu. V roce 1854 byl jmenován profesorem zoologie na univerzitě, kde působil po zbytek svého života. Zemřel v roce 1869. V roce 1831 se oženil s Maren Welhaven, sestrou epického básníka Welhavena, měli spolu 7 dcer a 7 synů. Jeho syn Johan Ernst byl profesor historie, syn Georg Ossien byl mořský biolog a profesor zoologie, jeho dcera Eva byla zpěvačka a provdala se za Fridtjofa Nansena.

Dílo

Michael Sars vydal svou první publikaci v roce 1829 - (Příspěvky k přírodopisu mořských živočichů); druhá následovala v roce 1835 - (Popisy a pozorování pozoruhodných nebo nových živočichů nalezených na pobřeží Bergenu, patřících k…). Tato publikace zaznamenala mezinárodní ohlas, na základě toho Sars obdržel stipendium norského parlamentu a dostal možnost odcestovat v roce 1837 do Paříže, Bonnu, Frankfurtu, Lipska, Drážďan, Prahy a Kodaně. +more Dále vydal rozsáhlé dvousvazkové dílo pod titulem . V těchto publikacích Sars popisuje nové taxony, což byla obvyklá činnost vědců jeho doby, ale zároveň popsal životní cyklus, rozmnožování, trofické vztahy, chování a geografické rozšíření. Britský zoolog Edward Forbes vydal řadu biogeografických článků, ve kterých tvrdil, že v hloubce větší než nežijí žádní živočichové - Forbesova nulová hranice života. Michael Sars a jeho spolupracovníci napsali řadu zpráv vydaných v norských časopisech, kde poznamenali přítomnost několika taxonů v norských fjordech v hloubkách až . Po jedné ze svých expedic Sars popsal první stopkovitou lilijici (Crinoidea) - Rhizocrinus lofotensis. Tento nález podnítil akademické kruhy k zájmu o hlubokomořské výzkumy a předznamenal expedice Challengeru a dalších podobných podniků ve světě. Byl prvním, kdo popsal přisedlé fáze medúzovců (Scyphozoa), a zaznamenal vývoj měkkýšů z volně plovoucích larev. Po expedici u norských břehů v roce 1849, navštívil Sars v roce 1851 Terst a v zimě 1852-1853 Neapol a Messinu. V roce 1851 byl přijat do rady Bergenského muzea.

Michael Sars byl jedním z posledních velkých taxonomů - zoologů, kteří víceméně úspěšně kategorizovali organizmy ve všech důležitějších živočišných skupinách. Michael Sars popsal fosilie z norských nalezišť, z toho je patrný jeho širší zájem o poznání druhů. +more Sars byl osloven norským parlamentem, aby biologicky zkoumal rybářské oblasti norského pobřeží se zaměřením na sledě a tresky. S výzkumy začal, ale zastihla jej smrt, některé z těchto již téměř dokončených prací vydal posmrtně jeho syn - Georg Ossian Sars.

Publikace

[url=http://www. nb. +moreno/nbsok/search. action=search&mediatype=privatarkivmateriale&format=Digitalt%20tilgjengelig&searchString=creator:Sars,Michael]Digitalt tilgjengelig arkivmateriale[/url], [url=http://www. nb. no/nbsok/search. action=search&format=Digitalt%20tilgjengelig&searchString=creator:Sars,Michael]Digitaliserte bøker av Sars[/url] og [url=http://www. nb. no/nbsok/search. action=search&mediatype=bøker&format=Digitalt%20tilgjengelig&customDateFrom=1835&customDateTo=1870&searchString=subjectname:Sars,Michael]om Sars[/url] na Nasjonalbiblioteket.

Ocenění

V roce 1855 byl zvolen členem Královské švédské akademie věd. Obdržel čestné doktoráty od univerzit v Curychu (1846) a Berlíně. +more V Norsku je považován za největšího norského zoologa. Je po něm pojmenována ulice Sars' gate v Oslo a Michael Sars gate ve Florø a Stavengeru.

Taxony

World Register of Marine Species (WoRMS) uvádí 260 mořských druhů popsaných Michaelem Sarsem.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top