Michal Kováč

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Michal Kováč (3. srpna 1930 Ľubiša - 5. října 2016 Bratislava) byl slovenský ekonom, bankéř a politik. Po absolvování studií pracoval v bankovnictví až do roku 1989. Po sametové revoluci působil jako ministr financí federativního Slovenska, československý poslanec VPN, později HZDS, a poslední předseda Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Po vyhlášení samostatné Slovenské republiky byl zvolen jejím prvním prezidentem, tuto funkci zastával v letech 1993-1998. Období jeho prezidentské působnosti bylo poznamenáno konflikty s tehdejším předsedou vlády Vladimírem Mečiarem.

...

Biografie

Do roku 1989

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. Zde pak po jeden rok působil jako asistent. +more Pak nastoupil jako zaměstnanec oblastní pobočky Státní banky československé. V bankovnictví pracoval od roku 1956 až do prosince 1989. Kromě toho působil do roku 1967 jako pedagog a externí pracovník Vysoké školy ekonomické. V letech 1965-1966 byl pedagogem na bankovní škole na Kubě a v letech 1967-1969 působil na postu náměstka v Živnostenské bance v Londýně. Odtud byl stažen v roce 1969 a v roce 1970 vyloučen z Komunistické strany Slovenska v rámci čistek po srpnové okupaci Československa. Za normalizace byl zaměstnán jako bankovní úředník na pobočce Státní banky československé Bratislava-město. Mimo to od roku 1978 do roku 1989 byl vědeckým pracovníkem Výzkumného ústavu pro finance a úvěr, později Ústředního ústavu národohospodářského výzkumu. Specializoval se na otázky měnové politiky a bankovnictví. Od roku 1987 přednášel na Stavební fakultě Slovenské vysoké školy technické.

Politické aktivity po roce 1989

Ve volbách roku 1990 byl zvolen za VPN do Sněmovny lidu (volební obvod Východoslovenský kraj). Zastával tehdy i vládní funkci. +more Ve vládě Milana Čiče, první vládě V. Mečiara a vládě J. Čarnogurského působil od prosince 1989 jako ministr financí Slovenské republiky v rámci Československa. Jeho první ministerské angažmá skončilo v roce 1991, kdy Vladimír Mečiar ztratil premiérský post a kdy se hnutí VPN rozložilo. V rámci rozkolu ve VPN přestoupil do HZDS Vladimíra Mečiara, opustil vládu a za HZDS zasedal po zbytek funkčního období ve federálním parlamentu.

V květnu 1991 byl na ustavujícím sněmu HZDS zvolen místopředsedou této formace.

Mandát v parlamentu obhájil za HZDS ve volbách roku 1992. Stal se předsedou Federálního shromáždění. +more Ve FS setrval do zániku Československa v prosinci 1992. Před volbami v roce 1992 se Michal Kováč a Jozef Moravčík neformálně sešli (bez vědomí Vladimíra Mečiara) se zástupcem ODS a předali mu návrh uspořádání česko-slovenských vztahů v podobě volné unie. Šlo o sondáž možnosti dohody HZDS s očekávanou vítěznou stranou v českých zemích. S podobnou myšlenkou pak HZDS operovalo v počátečních fázích povolebních jednání. Na první povolební schůzce, mezitím co spolu mluvili Václav Klaus a Vladimír Mečiar, předložil Michal Kováč místopředsedovi ODS Miroslavu Mackovi opětovně projekt česko-slovenské unie, který ale ODS odmítla a Macek sám jej označil za projekt „slovenského státu s českou pojišťovnou“. Jako předseda Federálního shromáždění vedl ještě v průběhu srpna 1992 jednání i se zástupci české opozice (ČSSD, ČSS, Zemědělská strana), kde byl projekt česko-slovenské unie hodnocen kladně, ale pro nesouhlas ODS coby koaličního partnera HZDS v jednání nebylo pokračováno. Myšlenku dohody HZDS s českou opozicí ovšem nadále propagoval Kováčův poradce, kterým se stal Jaroslav Šabata, český politik z okruhu Občanského fóra a Občanského hnutí, který jako jeden z mála českých politiků měl dobré vztahy s Vladimírem Mečiarem.

Prezidentem Slovenské republiky

Cesta k rozpadu Československa dohodou klíčových stran české i slovenské vládní koalice nakonec nebyla revidována a Kováč se začal připravovat na svou politickou budoucnost v rámci samostatné Slovenské republiky. Koncem roku 1992 byli on a jeho jmenovec Roman Kováč nominanty HZDS na post slovenského prezidenta, přičemž po sérii pohovorů s členskou základnou byl v lednu 1993 jako oficiální kandidát HZDS vybrán Roman Kováč. +more V prvním kole prezidentské volby v Národní radě SR 26. ledna ovšem získal jen 69 hlasů a nedosáhl tak na požadované kvórum 90 hlasů. Nezískal dokonce podporu ani od všech poslanců za HZDS. 27. ledna 1993 v druhém kole získal 78 hlasů (jeho protikandidát Milan Ftáčnik z levicové strany SDĽ jen 31). Ani to nestačilo na zvolení prezidentem. Zástupci politických stran se pak dohodli, že v únoru 1993 se uskuteční nová volba. Z ní byli ovšem vyloučeni všichni neúspěšní kandidáti z 1. volby. Roman Kováč tím ztratil svou nominaci a slovenským prezidentem se pak stal Michal Kováč.

Post prezidenta samostatného Slovenska zastával v letech 1993-1998. Během svého prezidentského působení měl několik významných sporů s tehdejším slovenským premiérem Vladimírem Mečiarem. +more Na zasedání Národní rady SR 9. března 1994 kritizoval prezident Kováč Mečiarovu politiku. Mečiarova vláda se pak rozpadla a byla dočasně nahrazena vládou Jozefa Moravčíka, kterou koncem roku ovšem vystřídal opět kabinet Vladimíra Mečiara, jenž vyhrál volby. Konfliktní soužití předsedy vlády a prezidenta Kováče tak pokračovalo. Známa je kauza únosu Michala Kováče mladšího, jejíž aktéry Mečiar později ve funkci úřadujícího prezidenta amnestoval. Kvůli neschopnosti politické scény dohodnout se na obsazení prezidentského postu po Michalu Kováčovi se v této funkci vystřídali další úřadující prezidenti a teprve po víc než roce do funkce nastoupil Rudolf Schuster, zvolený již přímou volbou.

Závěr života

Kováče léta trápila Parkinsonova choroba. Po převozu do nemocnice v pátek 30. +more září 2016 a po zhoršení stavu ho lékaři uvedli do umělého spánku. Na začátku týdne se Kováčův zdravotní stav zlepšil, byl při vědomí a dýchal sám. Poté se však jeho stav zhoršil a ve středu 5. října 2016 ve večerních hodinách zemřel.

Vyznamenání

60x60pixelů velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku - Itálie, 1994 * +moresvg'>60x60pixelů velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky - Polsko, 1994 * 60x60pixelů Řád bílé orlice - Polsko, 18. srpna 1997 * 60x60pixelů Řád Andreje Hlinky II. třídy - Slovensko, 28. října 1998 * 60x60pixelů Řád Ľudovíta Štúra I. třídy - Slovensko, 3. září 2000 - udělil prezident Rudolf Schuster.

Odkazy

Reference

Související články

Volby prezidenta Slovenské republiky (1993-1998) * Seznam prezidentů Slovenska * Rozdělení Československa

Externí odkazy

Kategorie:Prezidenti Slovenska Kategorie:Poslanci československého Federálního shromáždění Kategorie:Členové Veřejnosti proti násilí Kategorie:Členové ĽS-HZDS Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Členové KSČ politicky aktivní po roce 1989 Kategorie:Českoslovenští politici slovenské národnosti Kategorie:Ministři financí Slovenska Kategorie:Slovenští ekonomové Kategorie:Slovenští bankéři Kategorie:Absolventi Ekonomické univerzity v Bratislavě Kategorie:Pedagogové na Ekonomické univerzitě v Bratislavě Kategorie:Pedagogové na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu za zásluhy Polské republiky Kategorie:Nositelé Řádu Andreje Hlinky Kategorie:Rytíři velkokříže s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku Kategorie:Nositelé Řádu Ľudovíta Štúra Kategorie:Nositelé Řádu bílé orlice Kategorie:Kandidáti na prezidenta Slovenské republiky (1999) Kategorie:Narození v roce 1930 Kategorie:Narození 3. +more srpna Kategorie:Narození v Ľubiši Kategorie:Úmrtí v roce 2016 Kategorie:Úmrtí 5. října Kategorie:Úmrtí v Bratislavě Kategorie:Muži Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Ekonomické univerzity v Bratislavě Kategorie:Pohřbení na Ondřejském hřbitově Kategorie:Osobnosti na slovenských poštovních známkách.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top