Cesko.wiki Mikmacké hieroglyfy
Author
Albert FloresMikmacké hieroglyfy jsou písma, která byla vyvinuta národy Mikmaq v oblasti Nového Skotska a Nového Brunšviku v Kanadě. Tato hieroglyfická písma byla používána Mikmaqy k zaznamenávání různých informací, včetně dějin, kultury a náboženství. Mikmacké hieroglyfy se skládají z přibližně padesáti symbolů, které jsou převážně založeny na přírodních objektech, jako jsou zvířata, rostliny a různé přírodní jevy. Tato písma byla vyryta do kamenů, kostí a dřeva, a byla také malována na kožešinové a kůžové artefakty. Tento způsob zápisu se používal po mnoho generací a byl předáván ústním podáním. Nicméně, v důsledku kolonizace a nátlaku evropských národů na původní kultury Severní Ameriky, se používání mikmackých hieroglyfů postupně snížilo, až se skoro úplně ztratilo. Díky úsilí některých badatelů a aktivistů se v posledních desetiletích začalo opět oživovat používání mikmackých hieroglyfů. Byly publikovány učebnice a slovníky, ve kterých jsou tyto písma podrobně vysvětleny, a také se uskutečňují workshopy a kurzy, kde lidé mohou naučit se tuto starou formu zápisu. Mikmacké hieroglyfy jsou důležitým prvkem kulturního dědictví Mikmaqů. Jejich obnovení a používání pomáhá uchovávat a rozvíjet bohatou mikmackou kulturu a posilovat čest a hrdost Mikmaqského národa.
Mikmacké hieroglyfy, mikmacké hieroglyfické písmo, mikmacké písmo (mikmacky ) bylo písmo a mnemotechnická pomůcka užívaná Mikmaky, prvním národem na východním pobřeží Kanady. Jako písmo užívané pro zápis mikmačtiny (jeden z algonkinských jazyků) je doloženo v období 17. až 19. století (v období misionářské činnosti).
Hieroglyfické písmo vytvořili katoličtí křesťanští misionáři v 17. století (resp. +more 18. století) pro pedagogické a zbožné účely. Intenzivně bylo toto písmo užíváno do 19. století, příležitostně se objevuje užití i později. Prakticky jediné doložené případy užití jsou zbožné křesťanské texty z 19. století a novější.
Hieroglyfické písmo se píše horizontálně zleva doprava, samostatně se zapisují jednotlivé glyfy nesoucí význam jednoho mikmackého slova. Dílčím prvkem písma je grafém, který je buď ekvivalentem glyfu, nebo je glyf kombinací více grafémů. +more Existuje okolo 2700 grafémů.
.jpg)
Historie
Roku 1675 podal zprávu francouzský misionář Chrétien Le Clercq, že pro pedagogické účely vytvořil logografický systém na základě symbolů, které si místní děti zapisovaly na březovou kůru. O hypotetickém předmisionářském mnemotechnickém systému nejsou jiné zprávy, je doloženo několik mikmackých petroglyfů (ale vztah mezi Leclercqovým písmem a petroglyfy není prokázán).
Ve 30. letech 18. +more století potom další misionář Pierre Maillard vytvořil hieroglyfickou variantu mikmackého písma (není jasné, jestli vůbec znal práci Le Clercqa).
V průběhu 19. století přišel mezi Mikmaky baptistický (nekatolický) misionář Silas Tertius Rand, který se pro své potřeby snažil prosadit latinku. +more Mezitím roku 1852 do Nového Skotska (poblíž města Pomquet) přišel po dlouhé době katolický misionář Christian Kauder. Kauder zaznamenal intenzivní užívání zvláštního písma, hieroglyfů, ačkoliv se mikmačtinu nikdy dobře nenaučil, pokusil se sesbírat doklady hieroglyfů a roku 1866 dokonce nechal ve Vídni vytisknout katechismus těmito znaky. Ačkoliv se většina nákladu utopila při cestě z Evropy, několik zachráněných knih se stalo mezi Mikmaky velmi populárních, navíc jsou nejstarším (a zároveň v podstatě úplným) dokladem užití hieroglyfů.
Příklad modlitební knihy, asi z konce 19. +more století (Forteresse de Louisbourg) Père Pacigique (Henri-Joseph-Louis Buisson) působící u Mikmaků od roku 1896, konstatoval, že se mezi Mikmaky hieroglyfy téměř nepoužívají a sám byl spíše podporovatelem latinky užívané ve všech oblastech mikmackého psaného jazyka, v průběhu let ale docenil důležitost vlastního svébytného písma (ne však jako "psacího systému", ale spíše z důvodů kulturních) a dokonce roku 1921 zajistil reprint Kauderova katechismu.
Kauderův katechismus
Buch das gut : enthaltend den Katechismus, Betrachtung, Gesang. Wien : Kaiserliche wie auch königliche Buchdruckerei, 1866. +more [url=https://archive. org/details/buchdasgutenthal00wien/]on-line[/url] (Internet Archive) exemplář ze sbírek Smithsonova institutu * Sapeoig oigatigen tan tetli gômgoetjoigasigel alasotmaganel, ginamatineoel ag getapegiemgeoel = Manual of prayers, instructions, psalms & hymns in Micmac ideograms. Ristigouche : Micmac Messenger, 1921.
.jpg){kind=link}
Reference
Literatura
Bruce Greenfield. The Mik'maq Hieroglyphic Prayer Book: Writing and Christianity in Maritime Canada 1675-1921. +more In: Gray, Edward G. - Fiering, Norman (edd). The Language encounter in the Americas, 1492-1800 : a collection of essays. 2000. S. 189-212. * Goddard, Ives, and William W. Fitzhugh. 1978. "Barry Fell Reexamined", in The Biblical Archaeologist, Vol. 41, No. 3. (September), s. 85-88. * Lenhart, John. History relating to Manual of prayers, instructions, psalms and hymns in Micmac Ideograms used by Micmac Indians of Eastern Canada and Newfoundland. Sydney, Nova Scotia: The Nova Scotia Native Communications Society. * Schmidt, David L. , and Murdena Marshall. 1995. Mi’kmaq Hieroglyphic Prayers: Readings in North America’s First Indigenous Script. Nimbus Publishing.
Externí odkazy
[url=https://scriptsource.org/cms/scripts/page.php?item_id=script_detail&key=Qabg]Mikmacké hieroglyfy[/url] na scriptsource.org