Milan Klusák

Milan Klusák (8. června 1923 Stařeč - 19. listopadu 1992 Praha) byl československý diplomat, vysokoškolský pedagog a dlouholetý ministr kultury České socialistické republiky (ČSR). Jeho ženou byla Zoe Klusáková-Svobodová, dcera prezidenta Ludvíka Svobody.

Život

Mládí

Milan Klusák se narodil ve Starči, okres Třebíč. Oba rodiče byli rodáci ze Starče. +more Otec Jindřich Klusák, byl důstojník čs. armády, ruský legionář. Matka Marie Klusáková (rozená Malá) byla z místní selské rodiny, před sňatkem pracovala jako bankovní úřednice. Mladší bratr Oldřich Klusák byl vysokoškolský pedagog.

Milan Klusák absolvoval obecnou školu a první ročník reálného gymnázia v Kroměříži. V roce 1936 se Klusákovi přestěhovali do Opavy, protože Jindřich Klusák velel jednotkám, které stavěly v pohraničí opevnění. +more Zde Milan Klusák pokračoval ve studiu na místním gymnáziu.

Válka

Po záboru Opavy v roce 1938 se Klusákovi vrátili do Kroměříže, kde našli azyl u rodiny Svobodových. Zde se také seznámil se svoji budoucí ženou - Zoe Svobodovou. +more V roce 1939 byl pplk. Jindřich Klusák předčasně penzionován a rodina Klusákových se vrátila do svého rodného kraje, do Třebíče. M. Klusák dokončil na třebíčském gymnáziu středoškolské studium maturitní zkouškou dne 1. června 1942.

Po maturitě, vzhledem k tomu, že vysoké školy byly již německými okupanty zavřeny, byl zaměstnán jako praktikant v Rolnické mlékárně v Třebíči. Pplk. +more Jindřich Klusák, který byl napojen na Obranu národa, na jaře 1942 unikl zatčení Gestapem a přešel do ilegality. Až do svého zatčení ho manželka a synové ukrývali doma. Později našel azyl u svých přátel na Moravě a nakonec u svých starých rodičů v Třebíči, kde se ukrýval až do konce války.

Dne 17. září 1942 byl Milan Klusák, spolu se svou matkou Marií, zatčen Gestapem v akci rukojmí - E(migranten) a až do konce války byli vězněni. +more Marie Klusáková byla vězněna v KT Svatobořicích, mladší bratr Oldřich byl nasazen na nucené práce. M. Klusák byl vězněn postupně v Jihlavě, Svatobořicích a převážně v Brně v Kaunicových kolejích (sídlo gestapa), a to až do 18. dubna 1945. „Ve vězení jsem se po prve přímo setkal se členy komunistické strany, vesměs dělníky, s nimiž jsem tam celou tu dobu žil a pracoval, jednak jsem se tam po prve setkal se sovětskými lidmi, se zajatci. To vše mělo rozhodný vliv na další můj vývoj charakterový i politický“, napsal M. Klusák ve svém životopise (1957).

Poválečné období

Po válce vystudoval Právnickou fakultu v Brně na Masarykově univerzitě, kde byl dne 20. dubna 1948, po vykonání všech předepsaných zkoušek, prohlášen doktorem práv.

V červnu 1948 nastoupil na ministerstvu zahraničních věcí na pozici referenta pro Skandinávii a od února 1949 působil jako osobní tajemník v kabinetě ministra JUDr. Vlado Clementise, kterého v září 1949 doprovázel na zasedání Valného shromáždění OSN. +more Jako tajemník působil až do Clementisova odvolání v březnu 1950. Následně pracoval ještě v sekretariátu nového ministra Viliama Širokého, kterého rovněž v roce 1950 doprovázel na zasedání Valného shromáždění OSN.

Po zatčení V. Clementise na základě vykonstruovaného obvinění v lednu 1951, byl M. +more Klusák ze sekretariátu přeřazen a později vyslán na velvyslanectví do Moskvy, jako první tajemník, kde sloužil do roku 1953. V Moskvě začal na Lomonosově univerzitě externě studovat v aspirantuře mezinárodní právo. Tam také získal kandidáta věd (CSc).

1. září 1949 se oženil s Ing. +more Zoe Svobodovou, se kterou se seznámil po vyhnání z pohraničí v Kroměříži, když Klusákovi bydleli u Svobodových. Měli dceru Luďu (1950), profesorku historie na Ústavu obecných dějin FF UK, a syna Miroslava (1957), který je psychologem.

Kariérní postup se pro Milana Klusáka zkomplikoval po lednu 1951, po zatčení ministra zahraničních věcí Vlado Clementise, a jeho následném odsouzení ve vykonstruovaném procesu k trestu smrti (popraven 3. 12. +more 1952). Dne 22. listopadu 1952, byl v souvislosti s procesem s Rudolfem Slánským zatčen také Klusákův tchán generál Ludvík Svoboda.

Dříve, než dosloužil obvyklé tři roky, byl z Moskvy odvolán (1953) a dočasně přeřazen do právního oddělení. Jako odborník se zúčastnil řady mezinárodních jednání, nejen v rámci socialistických zemí, ale i v rámci OSN. +more Vybaven odbornými znalostmi a také znalostmi několika jazyků na pracovní úrovni (angličtina, němčina, francouzština, ruština), byl přeřazen do odboru mezinárodních organizací. Mezi lety 1955 a 1958 působil v sekretariátu ministra zahraničních věcí a v letech 1958 a 1959 působil jako vedoucí mezinárodního odboru MZV.

V letech 1959-1962 byl jmenován vyslancem - vedoucím stálé mise při Evropské úřadovně OSN v Ženevě. Po návratu vedl odbor mezinárodních organizací na MZV. +more V letech 1965-1968 byl jmenován velvyslancem - vedoucím stálé mise při OSN v New Yorku. Od začátku roku 1966 byl jedním z místopředsedů Zvláštního výboru OSN pro mírové operace.

V roce 1967, na 42. zasedání Hospodářské a sociální rady Organizace spojených národů (ECOSOC) byl zvolen předsedou této rady.

„V roce 1968 se vrátil na základě žádosti tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody z New Yorku do Prahy. Prezident považoval za vhodné, aby v době jeho prezidentské funkce nevykonával žádný úřad v zahraničí. +more“.

V letech 1968-1973 byl vedoucím odboru mezinárodních organizací a posléze byl dne 4. dubna 1969 jmenován náměstkem ministra zahraničních věcí pro záležitosti mezinárodních organizací. +more Zúčastnil se z titulu své funkce na ministerstvu zahraničních věcí, jako jeden z poradců prezidenta, moskevských jednání v srpnu 1968.

Od roku 1971 do roku 1984 byl vedoucím katedry mezinárodního práva a politiky na právnické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1973 byl jmenován docentem.

Ministrem kultury

Od 8. května 1973 až do 21. +more dubna 1988 působil jako ministr kultury ČSR. Do jeho gesce spadala i spolupráce státu s církvemi. V roce 1985 se dostal do sporu s římskokatolickou církví, když kardinál František Tomášek pozval papeže Jana Pavla II. na oslavy 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje (9. duben 1985) a následnou pouť na Velehradě (7. červenec 1985). K pozvání se formou petice přidalo 22 000 věřících. Klusák obratem sdělil Tomáškovi, že návštěva papeže v ČSSR je nežádoucí a nepřichází v úvahu, a organizátoři a signatáři petice byli různě perzekvováni. Povolena byla pouze návštěva státního sekretáře Agostina Casaroliho. Na akci samé byl Klusák davem vypískán.

Demisi na funkci ministra podal pro dlouhodobé závažné onemocnění. V roce 1989 se ze stejného důvodu vzdal svého mandátu v České národní radě, kde byl poslancem v letech 1976, 1981 a 1986.

Zemřel 19. listopadu 1992 po marném boji s leukemií a byl pohřben v rodinné hrobce prezidenta Ludvíka Svobody na kroměřížském hřbitově.

Články, projevy a statě

Kultura

Kultura na prahu nového roku, Rudé Právo, 30. 12. +more 1973 * Kultura i naša dějstvitělnost, Socialističeskaja Čechoslovakija, č. 5/1974 * Culture and the present, Czechoslovak life, č. 5/1974 * Ušlechtilé poslání roku české hudby, Československý svět, č. 10/1974 * Kultur und Kunst in der sozialistischen Tchekoslovakei, Úvodní článek, 30 ČSSR 1945 - 1975, "Für Sie aus der Tchekoslovakei" * Interviu ke Dnům Sovětské kultury: Živitelnyj istočnik, Pravda, 13. 11. 1975 * Rozvoj socialistické kultury - významný úkol nás všech, Národní výbory, 18. 11. 1975 * SSSR- ČSSR: Perspektivy sotrudničestva, (závěry ke Dnům československé kultury v SSSR, Sovětskaja kultura,24. 6. 1975 * Kultura na službě národa a další články, Praga - Moskva 1975 * Svet Leninských idejí, 30. osvobození Československa, Sovětskaja kultura 1975 * Ve jménu života, i radosti i krásy, Tvorba, 19. 3. 1975 * Rozhovor o kultuře,- Pro radost i krásu-, Rudé Právo, 31. 12. 1976 * Rozhovor (rusky) o české kultuře po 15 sjezdu KSČ, Literaturnaja gazeta, 2. nojabrja, 1976 * Akčně, konkretně a iniciativně - po XV sjezdu, Tvorba,1. 7. 1976 * Kultura po XV. sjezdu, Národní výbory č. 30/1976 * Výměna skutečných hodnot (rusky) Sovětskaja kultura, 8. října 1976 * Projev v zahraničí - hodnocení české kultury, charakter, vývoj, současnost (zajímavé) - 15 str. strojopis * Kultura a 60. výročí VŘSR, Národní výbory č. 21/1977 * Rozhovor - Vysoká tvůrčí aktivita, Vlasta, 1978 * Kultura naší současnosti, Tvorba č18/1979 * Nezastupitelný hlas umění, Mladá Fronta, Květy,7. 5. 1979 * Zahájení 34. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, Hudební rozhledy, č. 7/1979 * Dopis čtenářům k mezinárodnímu dnu dětí, 26. 4. 1979 * Český svaz ochránců přírody, program kulturní politiky, Památky a příroda, č. 10/1979 * Otevřít brány široké tvořivosti člověka, Národní výbory, č. 10/1979 * Umění, které hovoří k dnešku, Tvorba, 5. 1. 1980 * Hlavní rysy a tendence našeho kulturního života v období budování rozvinuté socialistické společnosti, Stať, 1980 * 2. Festival zájmové umělecké činnosti, Janáčkovo divadlo Brno, 7. 11. 1980 * Kto sryvajet kulturnyj obměn, ke dnům československé kultury v SSSR, 19. 2. 1980 * Svátek československo - sovětské družby,Týdeník aktualit, 25. 2. 1980 * Rozhovor týdne (ke dnům kultury ČSSR v SSSR), Květy, 20. 4. 1980 * Společný cíl, ke dnům kultury SSSR v ČSSR, svět socialismu, 27. 11. 1980 * 35 let pražského jara, Gramo 80 * Kulturou a uměním k mírovému soužití mezi národy, Pražské Jaro 1980 * Národní výbory a kultura na cestě k XVI sjezdu, Zpravodaj č. 2/1981, ÚV NF * Pražské jaro, zahajovací proslov, Hudební rozhledy č. 8/1981 * Bílé Karpaty, Nová chráněná oblast, Naše pravda, 2. 6. 1981 * Z diskuse na 15. zasedání ÚV KSČ-16. sjezd KSČ, projev ministra kultury, Rudé Právo, 11. 4. 1981 * Kulturně výchovná práce a mladá generace, Národní výbory č. 6/1981 * Nezastupitelné poslání kultury, Tvorba, č. 8/1982 * Umění bojů a zápasů, Tvorba, č. 24, 18. 6. 1982 * Nezastupitelné poslání kultury, Tvorba , č. 8/1982 * Mládež a kultura, strojopis česky, Pravda 27. 9. 1982 * Připravujeme celospolečenský program estetické výchovy, Tvorba, 16. 11. 1983 * Národ Sobě - znovuotevření Národního divadla 1883-1983, Vlasta 14-18/11. 1983 * Dobrý rok, Z projevu ministra kultury, Scéna, 3/1984 (10. 2. ) * Rok české hudby - 1984, Z projevu ministra, Gramo revue 9/84 * Nejcitlivější oblast našeho umění, Úvodník, Scéna 18/1984 * Pražské Jaro 1984 - projev ministra, Hudební rozhledy13. 6. 1984 * Podoby skleněné krásy - Výstava Československé sklo - ,Praha č. 10/1984 * Pro lepší životní prostředí, Sjezd Svazu ochránců přírody, Tribuna 50/1984 * Chraňte bohatství přírody a krásy naší země, Národní výbory č. 52/1984 * Společně pro životní prostředí, Naší přírodou č. 1/1985 * Anežský areál- projev k jeho otevření, Kulturní rozvoj, 14denník, 17. 7. 1985 * Odpovědné poslání tvorby pro mládež, Scéna, 14denník, 25. 11. 1985 * Zahájení Pražského jara 1985, Hudební rozhledy, 1985 * Rozhovor - Příspěvek k úsilí o všestranný rozvoj člověka -RP,1. 11. 1986 * 30 let Dohody o kulturní spolupráci ČSSR - SSSR, Svět socialismu, č. 22/1986 * Na závěr roku české hudby, G5, r. . * K znovu otevření plzeňského divadla J. K. Tyla, RP, 19. 2. 1986 * Úkoly a cíle dalšího rozvoje kultury a umění po XVII. sjezdu KSČ, MK ČSR, 1986 * Seminář ke výsledkům XXVII. sjezdu KSSS - O politice v oblasti kulturní výstavby v SSSR, Úvodní slovo, 1986 * Projev na Aktivu MK ČSR, funkcionářů a pracovníků, MK ČSR 11/1981 * Boj KSČ o socialistickou kulturu, Nová Mysl, zvl. č. , březen 1975 * Tvořivě a kvalifikovaně. Projev na národní konferenci k ZUČ, Kulturní rozvoj, 14denník MK, 12/1986 * Hlavní úkoly kultury v 8. pětiletce, Kultura 86, časopis Odborů v kultuře, 24. 7. 1986 * Rok české hudby, Tvorby, týdeník pro politiku, vědu a kulturu, č. 5, 30. 1. 1985 * 16. sjezd KSČ, projev ministra kultury * Socialisticky pracovat, socialisticky žít, Kulturní rozvoj 14denník MK ČSR, 15. 1. 1985 * Rozhovor - Dnešku i zítřku -, ke dnům sovětské kultury, Svět socialismu č. 45, 6. 11.

Mezinárodní vztahy

Československo-sovětská smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci, Sovětská věda, Stát a právo, 6/1954 * Postavení Československa v Mezinárodních vztazích, ÚV KSČ, 1971. 2 varianty * Evropská bezpečnost a spolupráce, referát na celostátním semináři * * 30let od osvobození Československa, rusky, Covetskaja kultura, 9. +more maja 1975 * Nový krok k evropské bezpečnosti a spolupráci, Nová Mysl, Teoret. a polit. časopis, 4/1972. * Nová kapitola v našich vztazích, Lidová Armáda 18/1970 * Mír v našich dlaních, článek k Afghánistánu, Sovětskaja kultura 11. 5. 1982 * Podpora mladému proudu, RP, Diskusní Tribuna, 15, 12. 1989 (poslední článek).

Vyznamenání

Československá vyznamenání

Československý válečný kříž „V uznání bojových zásluh, které získal v odboji za osvobození republiky československé“ (22. 11. +more1946) * Pamětní odznak druhého národního odboje „Za účast v druhém národním odboji“ (17. 11. 1947) * SOPVP - Pamětní odznak - účasti v národním boji za osvobození ČSR v 1939 - 1945 (12. 3. 1948) * SOPVP - Pamětní odznak - účasti v národním boji za osvobození ČSR v 1939 - 1945 (28. 5. 1948) * ÚV KSČ - Řád Vítězného února 1948 - „Za celoživotní obětavou práci a významný podíl na rozvoji socialistické kultury“ (8. 6. 1983) * Řád práce -„Za dlouholetou záslužnou veřejnou a politickou činnost“ (8. 6. 1973).

Československé medaile

ÚV SČSP - Zlatá medaile (8. 6. +more 1983) * SČSP - 1931 - 1971 medaile/odznak. Za záslužnou práci (1971) * Medaili 30 let SNB (Federální ministerstvo vnitra) (1975) * Medaile SNB (Ministr vnitra) (1983) * Pamětní medaile k 30 výročí SNP, Pražského povstání a osvobození ČSR sovětskou armádou (ÚV KSČ a NF) (1975) * Pamětní medaile k 40. výročí Pražského povstání (MV ČSPB Praha) (5. 5. 1985) * Pamětní medaile u příležitosti 50. výročí založení KSČ 1921 (1971) * Pamětní medaile k 25. výročí Vítězného února (25. 2. 1971) * Pamětní medaile 30. výročí vítězného února a sjednocené čs. tělesné výchovy (Čs. svaz těl. Výchovy) (25. 2. 1978) * Pamětní medaile ke 40. výročí vyvrcholení národněosvobozeneckého boje československého lidu a osvobození naší vlasti sovětskou armádou (ÚV KSČ, 9. 5. 1985) * Pamětní medaile Antonína Zápotockého (Ústřední rada odborů, 8. 6. 1983) * Pamětní medaili Za významný podíl na rozvoji soc. zemědělské velkovýroby (Ministr zemědělství a výživy ČSR, 1974) * Pamětní medaili Za mimořádně záslužnou a obětavou práci pro rozvoj JZD a Svazu družstevních rolníků (Ústřední výbor svazu družstevních rolníků, 1984) * Čestná medaile „Za zásluhy o československo - sovětské přátelství“ (ÚV SČSP, 8, 6. 1978) * Medaili Dr Miroslava Tyrše „Příkladný tvůrčí přínos k rozvoji tělesné výchovy“ (ÚV Čs. tělesné výchovy, 8. 6. 1983) * Pamětní medaili „30 let socialistického plánování“ (Předseda Státní plánovací komise, 9. 7. 1975) * Pamětní medaile Za zásluhy o rozvoj Gottwaldovského kraje (ONV Gottwaldov, X. 6. 1983) * Veřejné uznání 1. stupně „Za zásluhy o rozvoj tělesné výchovy a sportu“ (Čs. svaz tělesné výchovy, 8. 6. 1978) * Medaile Československého mírového hnutí * Medaile „Na paměť bojovníků partyzánské brigády Jana Žižky“ - 30. výročí osvobození ČSSR (1975) * Čestná medaile 1. stupně „Zasloužilý bojovník proti fašismu“ Za záslužnou, dlouholetou a obětavou práci v organizacích a orgánech svazu (60. let) (FÚV ČSPB, 8. 6. 1983) * Čestný diplom a medaili XXV jubilejního film. festivalu (Výbor MFF, Primátor KV, 7. 1986).

Československé odznaky, čestná členství a plakety

Odznak 1. stupně Za obětavou a záslužnou práci (5111) (ČSČK, 1. +more 6. 1983) * Čestný odznak u příležitosti 25. výročí zahájení vyučování ruštině v SČSP (SČSP, 1974) * Čestné členství socialistického svazu mládeže (SSM ČSSR, 1978) * Čestné členství socialistického svazu mládeže (SSM ČSSR, 1983) * Zlatý odznak k 75. výročí čs. kinematografie (Ústřední ředitelství Čs. Filmu, 1973) * Pamětní plaketa 50. výročí vzniku ČSR (ÚV NF, 28. 10. 1968).

Zahraniční vyznamenání a medaile

Odznak „Zaslužony dla kultury polskiej“ (1084) (Ministr kultury a umění polské lidové republiky, (4. 8. +more1978) * Velkokříž řádu Leopolda II. , Belgické království, Jeho Veličenstvo král za prokázané služby (29. 10. 1980) * Řád „Komandoria Orderu Zaslugi Polskiej Rzeczypospolitej ludowej (354b-86-1), (15. 1. 1986, PLR) * Čestný odznak za zásluhy o přátelství mezi národy (Prezidium Ligy pro přátelství mezi národy DDR, 1. 11. 1971) * Medaile 100. výročí osvobození Bulharska z osmanského otroctví 1878 (Bulharská národní republika, 11. 1. 1979) * Medaile „1300 let Bulharska“ (Bulharská národní republika, 2. 3. 1981) * Medaile za zásluhy o přátelství mezi národy (Prezidium Ligy pro přátelství mezi národy (DDR, 29. 9. 1981) * Vyznamenání za zásluhy o vědu, Maďarská lidová republika, (Ministerstvo pro školství a vědu, 4. 4. 1950).

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://cs.billiongraves.com/grave/Milan-Klus%c3%a1k/11870864]Hrob Milana Klusáka[/url] na portále BillionGraves.com *

Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti Kategorie:Diplomaté Česka Kategorie:Ministři kultury České republiky Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Poslanci České národní rady Kategorie:Pedagogové na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Kategorie:Držitelé Pamětní medaile k 25. +more výročí Vítězného února Kategorie:Narození v roce 1923 Kategorie:Narození 8. června Kategorie:Narození ve Starči Kategorie:Úmrtí v roce 1992 Kategorie:Úmrtí 19. listopadu Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Městském hřbitově v Kroměříži Kategorie:Muži.