Miloslav Jareš

Miloslav Jareš (12. ledna 1903, Praha - 18. července 1980, Praha) byl český rozhlasový, divadelní a filmový režisér.

Život

Studium a divadlo

Studoval na reálném gymnáziu (1914-1918) a obchodní akademii (1918-1921) a v letech 1921-1926 na pražské konzervatoři. K jeho profesorům zde patřil Jaroslav Hurt. +more Posluchači konzervatoře a absolventi třídy Jaroslava Hurta ve dvacátých letech dvacátého století hráli svá veřejná představení v budově holešovické Legie malých v Plynární ulici, poblíž divadla Uranie. V tomto studiu působili např. Jan Škoda, František Salzer, Otomar Korbelář, Ladislav Boháč, Jarmila Horáková, Světla Svozilová, Jiřina Šejbalová, Jiří Frejka, Václav Trégl, Bohuš Záhorský, Erik Adolf Saudek, výtvarníci František Muzika a František Zelenka, hudebníci Jaroslav Ježek, Miroslav Ponc, Iša Krejčí, choreograf Saša Machov a další. Po odchodu některých členů (vč. Jiřího Frejky) do angažmá, zorganizoval Jareš ze zbývajících členů studia Scénu adeptů, což bylo volné sdružení absolventů a posluchačů konzervatoře.

V roce 1923 Jareš vytvořil při Legii malých amatérské Divadlo mládeže, které fungovalo v sále Legie malých až do roku 1934, kde se souborem dětí hráli příležitostně i někteří konzervatoristé a mladí herci. S Jarešem v Divadle mládeže spolupracovali např. +more výtvarník František Zelenka, hudební skladatel Miroslav Ponc a jako dramaturg E. A. Saudek. Úspěšné uvedení hry Mauglí uvedlo divadlo nejen na své scéně, ale pohostinsky i v Osvobozeném divadle a v Divadle na Vinohradech. Jarešovo působení v Divadle mládeže mělo ve vývoji divadelní tvorby pro děti zásadní význam.

Od roku 1926 působil v Osvobozeném divadle. Jeho poslední rolí byla malá úloha ve hře Líčení se odročuje (premiéra 1929, sál U Nováků, režie V+W).

Za Protektorátu působil pohostinsky jako režisér v holešovické Uranii. Od roku 1942 působil jednu sezónu jako režisér v Nezávislém divadle. +more V letech 1945-1948 působil v Divadle 5. května jako režisér, spolu s Antonínem Kuršem, Františkem Salzerem a Alfrédem Radokem. Soubor divadla pocházel především z holešovické Uranie. V Divadle 5. května připravil Jareš 14 premiér.

Rozhlasová činnost

Jeho hlavní činností byla práce rozhlasového režiséra. Profesor dramatického oddělení pražské konzervatoře Jaroslav Hurt, který byl v roce 1927 jmenován prvním profesionálním režisérem rozhlasu (Radiojournal), si přizval jako asistenta svého žáka z konzervatoře Miloslava Jareše. +more Od sezóny 1933-1934 se Jareš věnoval především rozhlasu (po jeho odchodu z Divadla mladých toto zaniklo), od Radiojournalu obdržel v roce 1937 trvalou smlouvu. S rozhlasem pak spolupracoval až téměř do své smrti.

Citát

Dílo

Vybrané divadelní role

1924 N. N. +more Jevrejnov: Veselá smrt, Pierot, Scéna adeptů, režie Jiří Frejka * 1927 Yvan Goll: Pojištění proti sebevraždě, žurnalista Camembert, (j. h. ), Osvobozené divadlo (Umělecká beseda), režie Jiří Frejka.

Vybrané divadelní režie

1923 Karel Driml: Čínské zrcadlo, Divadlo mládeže * 1924 neznámý autor: Fraška o kádi, Scéna adeptů * 1928 Lila Bubelová: Junák, slunéčko jasné, Divadlo mládeže * 1931 R. Kipling, V. +moreM. Volkenštejn: Mauglí, Divadlo mládeže * 1933 P. P. Gorlov: Uchvatitel ohně, Divadlo mládeže * 1942 R. M. Rilke: Takový už je život, Nezávislé divadlo * 1945 Svatopluk Čech: Ve stínu lípy, Divadlo u Nováků * 1945 Honoré de Balzac: Mercadet, Divadlo 5. května * 1945 Otakar Černoch: Veliká zkouška, Divadlo 5. května * 1946 Peter Karvaš: Meteor, Divadlo 5. května * 1946 Alfred de Musset: Rozmary Marianiny, Divadlo 5. května * 1947 Marcel Achard: Život je krásný, Divadlo 5. května * 1947 Patrick Hamilton: Plynová lampa, Divadlo 5. května * 1947 Agatha Christie: Deset malých černoušků, Divadlo 5. května * 1948 Sean O'Casey: Jen jeho stín, Divadlo 5. května * 1948 Jiří Mahen: Chroust, Divadlo 5. května.

Vybrané rozhlasové režie

1936 Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu * 1936 M. V. +more Kratochvíl: Smrt krále Jana * 1937 Josef Čapek: Země mnoha jmen * 1937 Molière: Lakomec * 1938 Karel Čapek: Bílá nemoc * 1938 A. Dumas: Tři mušketýři * 1945 M. Kopecký-R. Walter: Pan Franc ze zámku * 1945 František Langer: Svatý Václav * 1946 G. B. Shaw: Léčení hudbou * 1947 H. G. Wells: Údolí slepých * 1948 Jaroslav Vrchlický: Smír Tantalův * 1950 William Shakespeare: Othello * 1951 Alois Jirásek: Filosofská historie * 1952 Alois Jirásek: Kolébka * 1955 A. S. Puškin: Kamenný host * 1956 J. K. Tyl: Strakonický dudák * 1961 K. H. Mácha: Máj * 1961 Pierre Corneille: Cid : Drama lásky a cti na španělském královském dvoře, překlad Svatopluk Kadlec, rozhlasová úprava a dramaturgie Jaroslava Strejčková, hudba Jiří Berkovec, režie Miloslav Jareš. Hrají: Ferdinand I. kastilský král (Ladislav Boháč), kastilská infantka (Marie Glázrová), Don Diego (Karel Pavlík), Don Rodrigo, jeho syn (Václav Voska), Don Gomez, hrabě z Gormazu (Vladimír Šmeral), Ximena, jeho dcera (Viola Zinková), Leonora, infantčina vychovatelka (Julie Charvátová), Elvíra, Ximeina vychovatelka (Jaroslava Drmlová) a další. Československý rozhlas * 1966 Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška, lyrická pohádka o útěku, lásce a oběti. Rozhlasová úprava a režie Miloslav Jareš, hudba Zdeněk Horymír Procházka, dramaturgie Jaromír Ptáček. Osoby a obsazení: vypravěčka (Julie Charvátová), chudý král (Soběslav Sejk), princezna Pampeliška (Viola Zinková), její chůva (Jaroslava Drmlová), královský obřadník (Artuš Kalous), královský kuchař (František Holar), mocný princ z Hispánie (František Krahulík), jeho vojevůdce (Jiří Hurta), vojín v jeho táboře (Rudolf Široký), Honza (Bořivoj Navrátil), jeho máma (Marie Glázrová), pastevci (Vladimír Salač, Karel Fořt a Jan Plavka), sousedova dcera (Eva Klepáčová), primátor města Kocourkova (František Hanus), starší toho města (Zdeněk Hodr), syn primátorův (Petr Haničinec), jeho přítel (Karel Houska), městská stráž (Vladimír Čech) a tulák (Rudolf Pellar) * 1969 Molière: Misantrop * 1970 Honoré de Balzac, Walter Hasenclever: Gobseck * 1972 Václav Kliment Klicpera: Hadrián z Římsů.

Filmová režie

1937 Kříž u potoka

Osobnosti české kultury o Miloslavu Jarešovi

Otakar Brousek st. * To, co znamenali E. +more F. Burian a Jindřich Honzl pro můj jevištní přednes, co mě naučili, když jsem pracoval v jejich souborech, to znamenal Jareš pro mou interpretaci poezie před mikrofonem.

Jindřich Černý * Nejúspěšnějšími a zároveň nejprecizněji provedenými se stávaly inscenace lehkého, veseloherního, konverzačního repertoáru, jejichž režisérem byl většinou Miloslav Jareš, hlavním povoláním režisér Čs. rozhlasu v Praze.

František Filipovský * Ne bezvýznamný vliv měl na mou práci rozhlasový režisér Miloslav Jareš, jenž v Uranii také pravidelně hostoval…Miloslavu Jarešovi vděčím za nejednu připomínku ke svému herectví i za to, že mi přiblížil shakespearovské postavy, k nimž jsem se na divadle dostával jen zřídka. U Jareše jsem jich však měl celou řadu v jeho rozhlasových inscenacích.

Otto Rádl * V této souvislosti je třeba se zmínit i o režiséru Miloslavu Jarešovi, z jehož představení v holešoviscké "Legii Malých" vyšel skoro všechen náš herecký dorost s Jarmilou Horákovou v čele. Jarešovi chyběl teoretický program a jednotná stylová linie, přinášel však dobře nastudovaná představení a zejména záslužné hry s dětskými ensembly moderního slohu. +more Byla to divadelní představení na okraji velkoměsta, opravdu živá a vděčně přijímána.

Odkazy

Reference

Literatura

Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 15, * B. +more Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 102, 122, 222, 226 * Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 31-2, 84-8, 91-2, 246, 305 * Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930-1945, Orbis, Praha, 1966, str. 145, 251 * František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 219, 227 * František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 242-3 * František Černý: Theater - Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 107, 373, 383 * Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce - Divadlo a společnost 1945-1955, Academia, Praha, 2007, str. 44, 89, 132, 178, * Vlasta Fabianová: Jsem to já. , Odeon, Praha, 1993, str. 87, * Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 215 * Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 353, * Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 111, 115 * Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV. , Academia, Praha, 1983, str. 82, 189, 190, 414, 417-9, 517-8, 534, 606, 644, 662 * Kolektiv autorů: Divadlo nové doby (1945-1948), Panorama, Praha, 1990, str. 35, 45, 47, 70-73, * Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, str. 19, 225 * Jaromír Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 216 s. * Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s. , . Blíže in: [http://www. obrys-kmen. cz/index. php. rok=2012&cis=26&tisk=04] * Marie Valtrová - Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle. , Primus, Praha, 1993, str. 207, * Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 67-9, 76, 85, 102,.

Externí odkazy

Filmová databáze: http://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/34638-miroslav-jares.html * Radioservis - vydavatelství Českého rozhlasu: http://www.radioservis-as.cz/archiv12/18_12/18_titul.htm

Kategorie:Čeští divadelní režiséři Kategorie:Narození v roce 1903 Kategorie:Úmrtí v roce 1980 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Rozhlasoví režiséři Kategorie:Lidé Radiojournalu Kategorie:Lidé Československého rozhlasu