Minerva

Socha Minervy z konce 2. století Minerva je římská bohyně řemesel, umění, moudrosti a války, ztotožňovaná s řeckou Athénou. Společně s Jupiterem a Junou byla členkou Kapitolské trojice, též byla počítána mezi Dii Consentes - dvanáct nejdůležitějších božstev. Kult Minervy, stejně jako její jméno, byl odvozen od etruské bohyně Menrvy, jež zas byla ovlivněna Athénou. Tomu, že v nejstarším období nebyla známa, nasvědčuje to, že není zmiňována v nejstarších kalendářích a ani neměla svého flamena. Kapitolská trojice vznikla též pod etruským vlivem, stejně jako Minervina moc nad blesky a vynález trubky.

Jako členka Kapitolské trojice byla uctívána v chrámu Jupitera Optima Maxima na Kapitolu, stejně jako v chrámu Capitolium Vetus na témže vrchu. Již z doby před Druhou punskou válkou pochází Minervin chrám na Aventinu, po dobytí Falerií roku 241. +more př. n. l. byl na úpatí Caeliu postaven chrám Minervy Capty „zajaté“. Chrám Minervy Medicy „léčitelky“, postavený taktéž v době republiky, stál na Esqulinu.

Minervě jako válečné bohyni Pompeius okolo roku 60 př. n. +more l. zasvětil chrám jako Minervě Chalcidice na Martově poli. V tomto aspektu byla známá pod titulem Pugnax „bojovná“. Stejně jako Martovi jí byly obětovány ukořistěné zbraně a za císařství počala být známa jako Minerva Victrix „Vítězná“.

Na památku zasvěcení aventiského chrámu se 19. března slavil Minervin svátek Quinquatrus, původně náležející hlavně Martovi. +more Od roku 168 př. n. l. byl prodloužen na pět dní a byl také nazýván artificium dies, tedy dny těch, co jsou pod Minervinou ochranou, což zahrnovalo umělce, lékaře, řemeslníky, ale také mládež a žáky. Učitelé v těchto dnech dostávali zvláštní odměnu zvanou minerval.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Římské bohyně