Minkowského prostor
Author
Albert FloresMinkowského prostor se používá k popisu časoprostoru ve speciální teorii relativity. Matematicky jde o 4rozměrný reálný lineární vektorový prostor s pseudoskalárním součinem. Změnu inerciální vztažné soustavy odpovídající Lorentzově transformaci lze chápat geometricky jako otáčení v Minkowského prostoru. Stejnou rotací přitom projdou čtyřvektory všech fyzikálních veličin.
Složky vektoru
Vektor v Minkowského prostoru \mathbf{a}=a^{\mu}\mathbf{e}_{\mu} má 4 souřadnice :a^\mu = \left( a^0, a^1, a^2, a^3 \right)\,. První z nich nazýváme časová složka nebo časová komponenta t, ostatní tři odpovídají prostorovým souřadnicím x,y,z. +more Někdy se na časové ose používá jiné měřítko, což odpovídá konvenci měření času v sekundách a vzdálenosti v metrech. Přepočet mezi sekundou a metrem je dán rychlostí světla ve vakuu c=299\,792\,458\ \mathrm{m. s^{-1}}. V tomto článku předpokládáme na všech osách stejné měřítko, což odpovídá c=1. Vizte též přirozená soustava jednotek.
Skalární součin
Skalární součin dvou vektorů v Minkowského prostoru (\mathbf{a}=a^{\mu}\mathbf{e}_{\mu},\ \mathbf{b}=b^{\mu}\mathbf{e}_{\mu} ) je definován vztahem :\langle \mathbf{a},\mathbf{b} \rangle \equiv a_\mu b^\mu = \eta_{\mu \nu} a^\mu b^\nu = -a_0b_0+a_1b_1+a_2b_2+a_3b_3\,. Jako v eukleidovském prostoru, dva vektory nazýváme kolmými (ortogonálními), jestliže jejich skalární součin je roven nule.
Minkowského norma
Norma vektoru v Minkowského prostoru má trochu jiné vlastnosti než Eukleidovská norma, protože popisuje odlišnou geometrii. Předně, Minkowského norma není pozitivně definitní, může tedy nabývat i záporných hodnot. +more Je definována jako skalární součin vektoru se sebou samým. :||\mathbf{a}||^2 =\langle \mathbf{a},\mathbf{a} \rangle =-a_0^2+a_1^2+a_2^2+a_3^2 Vektor je nazýván jednotkovým, pokud platí ||\mathbf{a}||^2=\pm 1.
Báze
Standardní bázi Minkowského prostoru tvoří 4 ortogonální jednotkové vektory \mathbf{e}_0,\mathbf{e}_1,\mathbf{e}_2,\mathbf{e}_3, pro které platí :-||\mathbf{e}_0||^2 = ||\mathbf{e}_1||^2 = ||\mathbf{e}_2||^2 = ||\mathbf{e}_3||^2 = 1\,. Tuto podmínku lze stručně zapsat jako :\langle \mathbf{e}_\mu, \mathbf{e}_\nu \rangle = \eta_{\mu\nu}\, kde \eta je diagonální matice :\eta=\operatorname{diag}\left(-1,1,1,1\right)= \begin{pmatrix}-1&0&0&0\\0&1&0&0\\0&0&1&0\\0&0&0&1\end{pmatrix}\,.