Mobbing

Mobbing je druh rafinované šikany na pracovišti. Samotný pojem mobbing má základ v angličtině (mob = hromadně napadnout, dotírat) a používá se také v etologii (zavedl ho Konrad Lorenz), kde popisuje chování zvířat, kdy si zvířecí společenství (např. stádo) brání své území před vetřelcem tím, že na něj jako celek útočí. V samotných anglicky mluvících zemích se pro označení šikany na pracovišti užívá pojmu emotional abuse (emoční týrání, emoční špatné zacházení). V češtině se lze setkat i s označením teror na pracovišti nebo psychoteror.

Definice

Mobbing označuje nejrůznější formy znepříjemňování života na pracovišti. Jedná se o útoky skupiny proti jednotlivci. +more Charakteristická je pro ně skrytost, rafinovanost a zákeřnost. Při rozhodování, zda už jde o mobbing se užívá tzv. Leymannova pravidla: za mobbing lze považovat pouze chování, které se objevuje alespoň 1× týdně po dobu minimálně 6 měsíců. Někdy bývá pod mobbing zařazováno i sexuální obtěžování na pracovišti, jiné pojetí mobbing vymezuje jako špatné zacházení bez sexuální či rasové příčiny. Dle výsledků výzkumu z roku 2002 je obětí mobbingu 4-8 % pracujících.

Workplace bullying (do češtiny překládáno jako šikana na pracovišti či mobbing) - nejčastěji používaný výraz v Austrálii, Spojeném království a severní Evropě, bývá nejčastěji používaným termínem ve výzkumné komunitě. Termín je odvozen ze slova bully - brutální člověk, tyran, hulvát, hrubián. +more Ustálená definice, používaná například v Dotazníku negativních činností (Negative Acts Questionnaire, NAQ-R), charakterizuje šikanu/mobbing jako "situaci, kdy se jeden nebo více jedinců stává opakovaně a po delší časový úsek terčem negativního jednání ze strany jedné či více osob, a to za situace, kdy šikanovaná osoba shledává obtížným se proti tomuto jednání bránit. Za šikanu obvykle není považován jednorázový incident. ".

Variantou šikany na pracovišti je tzv. bossing. +more Je specifický tím, že šikany se dopouští nadřízený pracovník. Bossing je psychická šikana v zaměstnání, které se dopouští na svém podřízeném nadřízený pracovník. Jedná se tedy o chování nadřízeného, které poškozuje podřízeného před jeho kolegy, znesnadňuje či znemožňuje mu jeho práci. Bossing se vyvíjí a stupňuje. Tato šikana zhoršuje vztahy na pracovišti a zvyšuje kult osobnosti vedoucích.

Za šikanu (BOSSING) může být považováno: * přehnané kontrolování plnění povinností či docházky, * neschválení dovolené, * arogantní chování, * slovní urážky, * nedocenění práce či častá a neoprávněná kritika, * zesměšňování před kolegy, * zadávání příliš složitých úkolů (na které nemá podřízený kvalifikaci nebo jsou nesplnitelné), * zabraňování přístupu k informacím např. od nadřízených vede k neinformovanosti, * nemožnost vyjádřit svůj názor nebo navrhnout své návrhy, * přisvojení si práce podřízeného jeho šéfem, * sexuální obtěžování, * bezdůvodné vyhrožování výpovědí (ukončením služebního poměru), * různé naschvály (odebrání kancelářských potřeb…), * přemíra přesčasů, * probírání drobných chybiček, které jsou u ostatních přehlíženy atd.

Od šikany školní a vojenské se mobbing odlišuje právě svou skrytostí, rafinovaností a zákeřností.

Formy chování a postupy, které je možné považovat za mobbing: * Kategorie I - útok na možnost vyjádřit se, svěřit se (neustálé přerušování, bezbřehá kritika, vyhrožování) * Kategorie II - útoky na sociální vztahy („nemluví se“ s vámi, jste vzduch, jste odloučeni od svých kolegů, ostrakismus) * Kategorie III - útoky na vaši pověst, úctu a vážnost (pomluvy, zesměšňování, znevažování národnosti, vyznání) * Kategorie IV - útoky na kvalitu pracovního či osobního života (nesmyslné pracovní úkoly, nesplnitelné úkoly) * Kategorie V - útoky na zdraví (práce poškozující zdraví, vyhrožování fyzickým násilím, sexuální obtěžování)

Fáze mobbingu

Pavel Beňo určuje u mobbingu čtyři fáze:

# první konflikty, schválnosti, pomluvy, zadržování informací - nejde ještě o plánovité chování # přechod k systematickému psychoteroru, činnosti jsou plánovány a vykonávány se záměrem poškodit druhého # v této fázi dochází ke konkrétnímu napadání a útokům, obviňování, pracovnímu přetěžování; mobbovaný je před vedením označen za „černou ovci“, což vede k dalším křivdám a zároveň mobbing dostává požehnání od vedení společnosti # postižený je zlomen v celé struktuře své osobnosti a obyčejně vykazuje ty znaky chování, jež mu byly zpočátku neoprávněně vytýkány, s touto novou situací se musí zaměstnavatel vypořádat a postižený je např. propuštěn.

Cíle a příčiny

Cílem mobbingu je poškození druhého za účelem jeho následného propuštění ze zaměstnání (lidově „vyštípání z práce“). Příčin může být velké množství, především se ale na mobbingu podepisuje: * pocit sociálního ohrožení, strach z nezaměstnanosti na straně mobbujícího * nízká firemní kultura * závist a konkurenční vztahy * struktura osobnosti mobbovaného

Podle některých autorů je mobbing živen atmosférou tržní ekonomiky, s její tvrdou konkurencí a hrozbou nezaměstnanosti.

Následky a nebezpečí mobbingu

Následky mobbingu mohou sahat od četných psychosomatických symptomů a potíží až k sebepoškozování a sebevraždě. Skrytost a zákeřnost mobbingu mnohdy v mobbovaném vyvolá dojem, že trpí stihomamem, a ten o sobě začne vážně pochybovat.

Mobbing může vést až k sebevraždě (20 % ze všech sebevražd). Mobbing připravuje své oběti o sebevědomí a stopy v nich zůstávají dlouho.

Výskyt mobbingu v ČR

Podle průzkumu z roku 2001, který prováděla agentura Gfk, zažilo šikanu na pracovišti 16 % lidí. Statistiky ze západních zemí uvádějí poloviční hodnoty, 8-10%.

Novější výzkumy v ČR se zaměřily na výskyt mobbingu ve specifických pracovních sektorech, zejména ve vzdělávání. Výzkum mezi učiteli ZŠ (Čech, 2011) zjistil výskyt 14 % ze strany nadřízených a 9 % ze strany kolegů, přičemž zjišťován byl mobbing za posledních 6 měsíců. +more Zábrodská a Květon (2012, 2013) zjišťovali za použití Dotazníku negativních aktů (NAQ-R) výskyt mobbingu mezi akademickými a neakademickými zaměstnanci na českých univerzitách. Zjistili, že 14 % univerzitních zaměstnanců se v průběhu posledního roku stalo terčem mobbingu dle behaviorální definice (vystavení alespoň jednomu negativnímu aktu alespoň 1× týdně), 8 % se samo považovalo za oběti mobbingu (subjektivní definice).

Obrana proti mobbingu

Zahraniční a v omezené míře i tuzemské studie ukazují, že nejvíce efektivní je kolektivní obrana, konkrétně situace, kdy spolupracovníci poskytnou oběti mobbingu sociální podporu a rozhodnou se společně vystoupit na její obranu. Kolektivní obranou jsou také rozmanité výzvy a petice proti nelidským vztahům v zaměstnání. +more V některých případech je také účinné vtažení třetí strany (např. nadřízený) do řešení.

Obranou proti mobbingu je včasná prevence a informovanost. Oběť se musí začít bránit hned zpočátku. +more Pokud nepomůže klasická obrana (vzepřít se mobbingu), je vhodné kontaktovat odborníka či občanské sdružení. Pomoci by mohl (teoreticky) také Úřad práce anebo odbory.

Reference

Související články

Šikana * Ostrakismus

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20050105172749/http://osz. cmkos. cz/CZ/Z_tisku/Bulletin/02_2004/mobbing. html]Mobbing - psychické týrání v zaměstnání[/url] - web Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR * [url=http://www. psychoterapeut. cz/index. php. act=left&id=72]Potíže na pracovišti - mobbing, bossing[/url] - na webu Psychoterapeut. cz.

Kategorie:Šikana Kategorie:Práce Kategorie:Sociologie Kategorie:Diskriminace