Morava (řeka)

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Morava (; ) je řeka ve střední Evropě, levý přítok Dunaje. Protéká stejnojmenným územím v Česku až po hranici mezi Rakouskem a Slovenskem. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech a na dolním toku část hranice mezi Českem a Slovenskem. Délkou toku na moravském území (284 km, tj. 80 % z celkové délky 354 km) a plochou povodí je v Česku po Vltavě a Labi třetí největší řekou. Povodí má rozlohu 26 658 km² (z toho 20 692,4 km² v Česku, tj. 26 % státního území). Nejdelším tokem na moravském povodí není ovšem Morava jako taková, ale systém Morava-Dyje-Rakouská Dyje-Thauabach/Thauaský potok (pramen: Allentsteig-Edelbach), dosahující délky 380 km. Největším městem ležícím na řece Moravě je Olomouc, řeka však teče také přes okrajové části hlavního města Slovenska Bratislavy.

+more images (1)

Název

Základ jména Morava patří mezi nejstarší staroevropské názvy vodstev s původním významem voda, močál. Řeku pojmenovalo již předkeltské obyvatelstvo, a to na jejím dolním toku. +more Podle názvu řeky byla pojmenována historická země Morava, jejíž hydrologickou osu řeka tvoří, a rakouské území Moravské pole (Marchfeld).

Průběh toku

Morava pramení na území České republiky a teče po celý horní a střední tok teče pouze po jeho území. Od soutoku s Dyjí tvoří hranici mezi Rakouskem a Slovenskem. +more Na území Bratislavy se vlévá do Dunaje.

Horní tok

Králického Sněžníku Morava pramení pod vrcholem Králického Sněžníku na území obce Dolní Morava v katastrálním území Velká Morava, v nadmořské výšce 1380 m v upravené studánce. +more Hluboké údolí odděluje východní a západní hřbet pohoří Králického Sněžníku. V jižním úbočí Králického Sněžníku vytváří strmý žleb, kde přijímá několik potoků. Má zde charakter rychle mohutnícího horského potoka, níže pak říčky s rychlou čistou vodou. V Hanušovické vrchovině přibírá tři větší toky: Krupá, Branná a Desná. Pak protéká Mohelnickou brázdou, kde se do ní u Zábřehu vlévá Moravská Sázava.

Hornomoravský úval

Poté Morava vstupuje do širokého Hornomoravského úvalu, kde přichází první meandrující úsek Litovelské Pomoraví. V tomto úseku se do Moravy vlévá Třebůvka, Oskava a Trusovický potok. +more Řeka dále protéká největším a metropolitním městem na Hané Olomoucí. Dále se od Tážal po Tovačov se po levé straně hlavního toku odděluje drobné odlehčovací rameno, zvané Morávka. Mezi Troubkami a Tovačovem se do Moravy vlévá největší levý přítok Bečva, která odvádí vody z jižní části Moravskoslezských Beskyd, a zprava Blata a u Kojetína Valová, níže Haná a zleva Moštěnka.

Dolnomoravský úval

Mezi Kroměříží a Otrokovicemi protéká Morava průlomem skrz Vnější Západní Karpaty (mezi Chřiby a Vizovickou vrchovinou), zleva přijímá Dřevnici a vstupuje do Dolnomoravského úvalu, kde je osou Moravského Slovácka. Od Otrokovic po Rohatec je podél Moravy vybudován Baťův kanál. +more Mezi Bzencem Přívozem a Rohatcem se nachází další meandrující úsek Osypané břehy, na území zvaném Moravská Sahara. U obce Rohatec začíná tvořit společnou česko-slovenskou státní hranici, kterou tvoří až k nejjižnějšímu bodu katastrálního území města Lanžhot a celé Moravy (země), kde na česko-rakousko-slovenském trojmezí přijímá zprava svůj vůbec nejdelší přítok Dyji. Současný průběh tohoto hraničního úseku má Morava od roku 1977, kdy zde bylo dokončeno jeho narovnání a značné prohloubení, provedené v letech 1969-1977. Samotná hranice pak ještě několik desítek let zachovávala starou podobu a přecházela z jednoho břehu Moravy na druhý, než byla narovnána podle osy toku. V letech 1975-1989 došlo ještě k úpravě soutoku Moravy a Dyje.

Moravské pole

+morejpg|náhled|upright|Alegorická_socha_znázorňující_řeku_Moravu_na_Hof_(zámek)|zámku_Hof_na_Moravské_pole'>Moravském poli Na soutoku s Dyjí opouští Morava území Česka a teče dále zhruba jižním směrem, kde až po soutok s Dunajem u Bratislavy-Devína tvoří rakousko-slovenskou státní hranici. Ze slovenského levého břehu se do ní vlévají Myjava, Rudava a Malina, z rakouského pravého břehu Zaya. Rovina při nejspodnějším toku Moravy v Dolních Rakousích se nazývá Moravské pole, na Slovensku s Moravou sousedí Záhorská nížina. Následně se pod Devínským hradem, na území stejnojmenné bratislavské části, vlévá do Dunaje.

Sídla

Na území Moravy protéká řeka řadou měst, zejména na středním toku: Litovel, Olomouc, Kojetín, Kroměříž, Otrokovice, Napajedla, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Hodonín, rakouský Marchegg. Posledním sídlem na toku je Bratislava (městské části Devínská Nová Ves a Devín). +more Schéma významnějších přítoků řeky Moravy s jejich základními daty.

Větší přítoky

Malá Morava (L) * Krupá (L) * Branná (L) * Desná (L) * Moravská Sázava (P) * Mírovka (P) * Rohelnice (L) * Třebůvka (P) * Oskava (L) * Trusovický potok (L) * Bystřice (L) * Týnečka (L) * Bečva (L) * Blata (P) * Valová (P) * Haná (P) * Moštěnka (L) * Kotojedka (P) *Rusava (L) * Dřevnice (L) * Březnice (L) * Salaška (P) * Olšava (L) * Dlouhá řeka (P) *Svodnice (L) * Syrovinka (P) * Velička (L) * Myjava (L) * Dyje (P) * Zaya (P) * Rudava (L) * Malina (L)

Směrem od Uherského Ostrohu do Vnorov bylo vybudováno odlehčovací rameno Nová Morava. Do Moravy se u Bzence-Přívoz vlévá Syrovinka. +more U Strážnice Velička.

Important

Krupá (přítok Moravy)

Vodní režim

Jez na Moravě poblíž Otrokovic +morejpg|náhled'>Ústí Moravy do Dunaje Nejvyšší průtok má řeka na jaře. V létě její hladina klesá a opět stoupá na podzim díky dešťovým srážkám.

Hlásné profily:

%"left \| místo	%" \| říční km	%" \| plocha povodí [km²]	%" \| průměrný průtok (Qa) [m³/s]	%" \| stoletá voda (Q100) [m³/s]
left \| Vlaské (Malá Morava)	331,20	96,55	1,88	72,5
left \| Raškov (Bohdíkov)	322,80	349,79	6,29	189,0
left \| Moravičany	272,80	1561,19	17,10	394,0
left \| Hynkov (Příkazy)	251,14	2250,46	20,80	483,0
left \| Olomouc - Nové Sady	232,30	3323,59	26,40	551,0
left \| Kroměříž	193,70	7030,31	51,20	860,0
left \| Spytihněv	169,20	7891,12	55,60	817,0
left \| Strážnice	133,50	9145,84	59,30	790,0
left \| Lanžhot	79,00	9721,81	61,10	791,0
left \| ústí	0,00	26658,00	120,00

Povodně 1997

Povodně v červenci 1997 byly do povodní 2002 největšími povodněmi v historii samostatné České republiky. Vyžádaly si 49 lidských životů a škody v hodnotě 63 miliard Kč. +more Povodeň nastala vlivem abnormálních srážek v Jeseníkách a Beskydech, kdy se setkaly povodňové vlny na Moravě, Bečvě i dalších přítocích. Muselo být evakuováno přes 250 obcí.

Využití

Využívá se k zavlažování a výrobě vodní energie. Je to jedna z nejvíce regulovaných řek v České republice, přestože na ní není žádná přehrada. +more Všechny meandrující úseky kromě dvou byly upraveny a zkráceny. Jako prevence povodní slouží četné hráze a odlehčovací ramena.

Mlýny

Habermannův mlýn - Bludov, okres Šumperk

Zajímavosti

Po řece Moravě bylo taktéž pojmenováno údolí na povrchu Marsu, tzv. Morava Valles, které se nachází v kvadrantu Margaritifer Sinus.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://hydro. chmi. +morecz/hpps/]ČHMÚ Brno, Ostrava, Magistrát města Olomouce - Hlásné profily povodňové služby[/url] * [url=https://www. dibavod. cz/24/charakteristiky-toku-a-povodi-cr. html]VÚV T. G. Masaryka - Oddělení GIS - Charakteristiky toků a povodí ČR[/url] * Vodácká putování. S Lukášem Pollertem. 10. díl. Morava [dokumentární cyklus]. Režie Ludvík Klega. ČT, 2008. - [url=http://www. ceskatelevize. cz/ivysilani/407233100141010-vodacka-putovani/]video on-line v archivu ČT[/url] * [url=http://www. uprm. cz/]Unie pro řeku Moravu[/url] * [url=http://tv-adams. wz. cz/seznamy/morava/morava-mve. html]Seznam vodních elektráren na Moravě[/url].