Myš domácí
Author
Albert FloresMyš domácí (Mus musculus) je malý savec z řádu hlodavců z čeledi myšovití, pro kterého je charakteristický špičatý čenich, velké kulaté uši a dlouhý ocas téměř bez chlupů. Je to jeden z nejhojnějších druhů rodu myš (Mus). Ačkoli je myš domácí volně žijící živočich, výrazně získala na spojení s lidskými obydlími, a to do té míry, že skutečně volně žijící populace jsou podstatně méně časté než poloochočené populace v blízkosti lidských aktivit.
Myš domácí byla domestikována jako domácí mazlíček či myš ozdobná a jako laboratorní myš, která je jedním z nejdůležitějších modelových organismů v biologii a v medicíně. Kompletní referenční genom myši byl sekvenován v roce 2002. +more Nápadnou vlastností je schopnost extrémně rychlého množení myši domácí, jediný pár může za rok přivést na svět až 72 potomků. Horní přední zuby mají zářez.
Některé charakteristické znaky a odlišnosti
Myši západoevropské se poněkud liší od myší žijících např. na Slovensku, nebo i jinde ve východní Evropě, hlavně délkou těla a ocásku. +more Čím více na východě myš žije, tím je její ocásek kratší.
Myš je na poměry své velikosti poměrně rychlým savcem. Dokáže vyvinout rychlost až přes 3,5 m/s (12,8 km/h), což je na poměry těla dlouhého do 10 cm (nepočítaje ocásek) velmi vysoká rychlost.
Jednotlivé části těla
játra: slabě vyvinutá vazivová tkáň mezi jaterními lalůčky → téměř od sebe nejsou ohraničeny. Jsou tam také kolem cév lymfoidní buňky. +more * Má žlučový měchýř (na rozdíl od potkana) * Vřetenní kost a Loketní kost jsou spojené vazivově → nelze provést supinaci a pronaci. * Kompakta dlouhých kostí: na příčném průřezu malý počet osteonů. * Zdvojením poplicnice vzniká pleurální vak pro srdeční lalok plíce. * V ledvině je jen jedna papila ledvinná. V ledvině je hodně glykogenu - hlavně u mladých zvířat. * Nadledvina: ostré ohraničení mezi kůrou a dření viditelné pouhým okem. * Děloha: jednovrstevný cylindrický epitel, spodní úsek krčku: vrstevnatý dlaždicový epitel. Děložní žlázky ojediněle málo rozvětvené. U březí myši rozšíření cév v děloze, okolní tkáň se překrví. * Odlišnosti (od člověka) také v placentě. * Příštítná žláza člověk má dva páry, hlodavci mají jeden pár. * erytrocyty: průměr 5,7 μm, anizocytóza (kolísá velikost), počet 6-11 miliónů v ml * aorta: 6-10 elastických blanek u medie, směrem k periférii řídnou * slezina: bílá dřeň je na příčném řezu viditelná pouhým okem * kůže: není stratum lucidum, není pigment v epidermis ani ve škáře, potní žlázy jsou zakrnělé a v kůži řídce. * nášlapové polštářky na prstech a na dlani, drsná kůže, málo svaloviny, málo tuku * slepé střevo: 3 cm dlouhé (tračník je dlouhý 12 cm) * plíce: levá plíce pulmo sinister má jeden lalok, pravá plíce pulmo dexter má čtyři laloky ( lobus cranialis, medius, caudalis, accessorius). Na rozdíl od plic člověka, jehož levá plíce má 2 laloky (lobus superior, inferior) a pravá plíce 3 laloky (superior, medius, inferior). * počet chromozomů: 20 chromozomů = 10 párů (18 autozomů, 2 pohlavní gonozomy).
Vývoj myši
Od 6 párů somitů: pravidelné kontrakce srdce. * Obecně je nejdůležitější fáze vývoje od 7,5-8 dne p. +more c. (objeví se neurální rýha (early headfold stage)) až pod 9,5-10 dne p. c. (objeví se přední končetiny). * inverze zárodečných vrstev (inversion of the germ layers, „turning“, axial rotation). Je to u myši a všech hlodavců, ale není u dalších savců. V období od 7,5-8 dne (6-8 párů somitů) až 9-9,5 dne (14-16 párů somitů, tzn. Theiler fáze 12-13). * Ve věku nad 11,5 dne lze určit fázi i jen zvenku morfologicky (i jen podle nenařezaného materiálu. ) * Theiler fáze 19 a výše je lepší nepopisovat fázemi ale přímo věkem myši. * U myši je přechod embryo → fétus (asi Theiler fáze 23, fétus je včetně TS 23) velmi krátké období vývoje . Proto je v mnoha publikacích o vývoji myší u všech fází pojem „embryo“.
Likvidace
Omezení zdrojů potravy a jejich uchovávání na hlodavcům nepřístupných místech a především zaslepení všech možných přístupů do obytných prostor. Dále pak systematické položení deratizačních boxů s nástrahou + kontrola a pravidelné doplňování odebraných nástrah.
Myši v historii
Myši byly obecně považovány za nepříjemná a obtížná stvoření. V období středověku se o nich tradovala pověra, že vznikají z chuchvalců špíny a prachu.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
[url=http://www.biolib.cz/cz/taxon/id20625]Myš domácí na BioLibu[/url] a její [url=http://www.biolib.cz/cz/taxonmap/id22]rozšíření v České republice[/url]