Můj strýček

Technology

12 hours ago

Author

Můj strýček (v originále Mon oncle) je francouzsko-italská komedie, kterou natočil v roce 1958 Jacques Tati. Byl to první z Tatiho filmů, který byl uveden v barvě. Tvůrce v něm opět rozvíjí své životní téma, tj. obraz odcizeného a zmechanizovaného světa, kde civilizace zamlžuje a ubíjí základní lidské hodnoty.

Hlavním aktérem příběhu je pan Hulot, známý již z filmu Prázdniny pana Hulota, natočeného v roce 1953. Tato postava, kterou Jacques Tati sám ztvárnil, se vyskytuje ještě v dalších dvou filmech, a to

* Playtime (z roku 1967)

* a Pan Hulot jede na výstavu (1971).

Komedie Můj strýček získala více ocenění než kterákoli jiná Tatiho filmová díla, přičemž v roce 1958 to byl dokonce i Oscar za nejlepší cizojazyčný film.

Děj

Pan Hulot je nepraktický strýc devítiletého Gérarda Arpela, který žije se svými rodiči, kteří jsou spoutáni svým společenským postavením, v ultramoderní vile se zahradou na novém předměstí Paříže, a sice hned za rozpadajícími se kamennými budovami starých čtvrtí města, přičemž každý prvek vily Arpel je sice luxusní, ale zcela neosobní a má především zapůsobit oslňujícím a ohromujícím způsobem na hosty, tj. je sice navržený stylově, ale nefunkčně, bez ohledu na pohodlí anebo dostatek pohodlí (komfortu) obyvatel. +more Replika vily Arpel Naproti tomu pan Hulot, bratr paní Arpelové, žije ve staré a zchátralé městské čtvrti, je nezaměstnaný a po městě se pohybuje buď pěšky, nebo na motorovém kole. Gérard, otrávený jednotvárností (monotónností) života s rodiči, vítá každou příležitost, kdy může trávit čas se svým strýcem a při výletech s ním tu s tam provádět lumpárny s předměstskými kluky.

Aby zabránil svému švagrovi v příliš velkém vlivu na syna, pokusí se ho pan Arpel, ředitel továrny na plastové trubky, v továrně zaměstnat. Ale pan Hulot do zmechanizovaného prostředí, kde je vše na tlačítka, přináší jen chaos a nepořádek.