Němčice (okres Mladá Boleslav)

Obec Němčice se nachází v okrese Mladá Boleslav, kraj Středočeský. Rozkládá se osm kilometrů jižně od Mladé Boleslavi. Žije zde obyvatel.

Historie

O době vzniku Němčic není nikde dochována žádná zpráva, ale existovaly jistě dávno před tím, než se zmiňuje nejstarší zápis. První zmínka pochází ze +more_století'>14. století, připomíná jakéhosi zemana z Němčic. Později se staly Němčice majetkem rodu Johanitů u Matky Boží na Malé Straně v Praze. Za husitských válek se zmocnil Němčic i Zdětína (obě vsi patřily Johanitům) Václav Myška z Hrádku nad Zámostím, který byl horlivým přívržencem Jana Husa.

Roku 1437 byly obě vsi postoupeny císařem Zikmundem Janovi z Kunvaldu. Jan z Kunvaldu prokázal císaři mnohé služby a ten se mu za to vždy náležitě odměnil. +more Roku 1436 daroval císař Janovi Uhříněves, roku 1437 Dražice. Během svého života obdržel Jan z Kunvaldu od císaře mnoho statků, ale i majetku církevního, např. Vtelno nad Jizerou, Klíčany a Hostice. Jan zemřel po roce 1440. Jeho potomci synové Jan Václav a Bohuslav a dcera Anna pak vládli Dražicům.

K Němčicům se táhli páni Myškové. Konečně roku 1446 prodal Hereš Myška Hrádek nad Zámostím, který leží nad Jizerou, vsi Libichov, Strašnov, Němčice a Hrušov svým synovcům Pavlovi a Matějovi a Hrádku. +more Proti tomuto prodeji byl Pešík ze Struh dědic Libichova, který tvrdil, že má větší právo na dědictví Němčic a Strašnova. Pravděpodobně ale něco v této při získal, neboť část Němčic patřila k majetku Stružskému. Tento zmiňovaný Pešík byl roku 1440 na sjezdu v Nymburce a roku 1450 mezi těmi, kteří táhli proti Sasům. Později pak vládl na Struhách Zdeněk z Chrástu, ten po své smrti (1492) zanechal část Němčic své dceři Johance. Johanka se provdala za Zikmunda Stružského z Doubravan a v roce 1547 odkázala dvůr v Němčicích Janovi Mistrovskému z Nemyšle, který vedl spor o statek v Němčicích s Janem Purkrabím z Donína a teprve roku 1552 tento spor vyhrál. Krátce poté podstoupil statek Krizeldě z Hodějova, která prodala Němčice Jiříkovi Cetenskému. Když Mistrovský v roce 1554 činil poslední pořízení, nejmenoval Němčice již mezi svými statky. To bylo samo sebou důkazem, že Němčice byly odděleny od Struh. Jiří Cetenský se zmiňuje o Němčicích jako o příslušenství Vinařickém. Jeho nástupce Mikuláš neudržel, snad je prodal Václavu Mazancovi z Vestce. Část Němčic byla již dříve v moci pánů z Donína a patřila k Charvátcům. Paní Anna z Vartemberka koupila roku 1555 Charvátecký statek od Jana z Donína a připojila Němčice k Dobrovici.

Zatím jiný díl Němčic patřil vrchnosti boleslavské. Město Boleslav se vykoupilo z poddanství za Bohuslava Hasišteinského dne 19. +more dubna 1595 a stalo se městem královským. Bohuslav byl velmi příznivý Němcům a mnoho jich přivedl do Boleslavi. Se svou manželkou Evou z Valdštejna neměl žádné děti a proto učinil hlavní dědičkou právě ji. Zemřel 17. října 1605 a byl pohřben v Týnském kostele v Praze. Eva se znovu provdala a to za Jiřího Bedřicha, hraběte z Hohenlohe, J. M. G. válečného řádu, kterému odkázala všechen svůj majetek. Roku 1628 prodala boleslavské panství a Kosmonosy Gottfriedovi Jindřichovi, hraběti z Pappenheimu. Ten, známý válečník, byl smrtelně postřelen v bitvě u Lutzenu a zemřel 7. listopadu 1632. Než zemřel, poručil svého nezletilého syna Wolfganga Adama a manželku do péče knížeti frýdlantskému. Také Wolfgang šel dráhou válečníka a při jednom boji byl zabit. Dle poslední vůle hraběte připadly statky Marii Esteře z Huischinu, rozené Gerau a Kateřině z Trautmannsdorfu. Marie Ester prodala kosmonoské panství roku 1650 Heřmanu Černínovi z Chudenic za 120 000 zl. uherských. Černínové drželi panství do roku 1738. Pak bylo panství prodáno roku 1740 Zikmundu Gustavovi, hraběti Hrzanovi z Harasova. Roku 1760 koupila kosmonoské panství Jahanna Martinická. Roku 1804 se dostalo panství do rukou Friedrichovi z Mirbachu. V jeho rodu zůstalo dlouho přes rok 1848.

Během posledních dvaceti let se obec rozrostla o deset nových domů a osmnáct bylo zadaptováno. V současné době žije v Němčicích více mladých rodin, což je předpokladem zdárného vývoje obce. +more Společnými silami rodičů za přispění obecního úřadu vzniklo malé dětské hřiště s klouzačkou a pískovištěm.

Historie sdružení dobrovolných hasičů

Založení sboru

Od šedesátých let 19. století klíčila v Čechách znovu víra v národní sílu a tato víra se začala záhy projevovat ve spolkovém životě. +more Průkopníkem nových myšlenek se stal dr. Miroslav Tyrš, zakladatel Sokolstva. Jeho zásluhou byla roku 1861 založena první sokolská jednota v Praze. O několik málo let později vzniká české dobrovolné hasičstvo. Vlna nadšení přinášející s sebou zakládání hasičských sborů zasáhla Mladoboleslavsko již v roce 1869, kdy byl založen sbor dobrovolných hasičů v Mladé Boleslavi.

Po vzoru jiných obcí došlo také v Němčicích k založení sboru dobrovolných hasičů v roce 1901. Tehdejší starosta obce Pavel Pavlíček po vykonaných přípravách sezval občany do ustavující schůze, v níž přesvědčivě promluvil o poslání hasičstva J. +more Míchal - velitel hasičského sboru z Jizerního Vtelna. Výsledek schůze plně uspokojil, neboť se přihlásilo 14 členů činných a 4 přispívající. Tím byl sbor dobrovolných hasičů v Němčicích uveden v život a volbami byli v jeho čelo postaveni: Alois Havlůj jako starosta a Pavel Pavlíček jako velitel. Dále byli zvoleni J. Salač náměstkem velitele, V. Novák jednatelem a P. Šlechta pokladníkem. Sbor se za týden přihlásil k boleslavské župě.

Nově založený sbor musel těžce zápasit s četnými nedostatky, přestože obecní zastupitelstvo projevovalo plně pochopení pro potřeby svého sboru, přece nebylo možno vyzbrojit sbor tak, jak by potřeboval. Bylo opatřeno to nejnutnější. +more Byla zakoupena čtyřkolová stříkačka, 80 metrů hadic a skladiště. Zemská hasičská jednota dodala 8 svazků odborných knih, bylo okamžitě započato s výcvikem mužstva.

V roce 1902 byl zvolen za odstupujícího Pavla Pavlíčka František Horák a pro členy sboru byl pořízen slavnostní stejnokroj. Mezi občany pořízena sbírka, která na tehdejší dobu vynesla velmi slušnou částku 160 korun. +more Zbývající část za stejnokroje uhradila obec. V témž roce dal náměstek velitele Salač svým nákladem ozdobit štít hasičského skladiště heslem „lidem k ochraně - vlasti k oslavě“. V den národního svátku 28. září 1902 byla dobrovickým děkanem vysvěcena stříkačka. Při této slavnosti byl přítomen i mladoboleslavský sbor. Sboru byla též přidělena příruční lékárnička a členové se snažili, aby sbor prospíval technicky i administrativně. V roce 1903 bylo přikoupeno 40 m hadic. V roce 1904 byl zvolen na valné hromadě velitel K. Vrabec. Roku 1906 byl zvolen jako náměstek velitele V. Hložek.

Do klidného života zasáhla rušivě v roce 1914 světová válka. Téměř dvě třetiny sboru opustily své domovy, aby nastoupily vojenskou službu. +more Záhy na to v roce 1915 zemřel první starosta sboru Alois Havlůj. K vytrvalé práci i v této těžké době nabádal členstvo sboru zemský dozorce př. J. Brázda, který vykonal v roce 1916 přehlídku sboru. Po ukončení války se vrátilo pět členů, kteří opět doplnili sbor. Nevrátili se však Pavel Novák, Pavel Pavlíček a Alois Havlůj ml. Z občanů Němčic se také nevrátili Josef Fortner, František Horák, Václav Jonáš, František Rudolf a František Verfl.

Činnost během první republiky

Ochablou činnost v poválečné době se snažili svědomitě povzbudit členové sboru v čele s nově zvoleným starostou J. Horákem. +more Byla doplňována výzbroj, zakoupeny nové čapky a stejnokrojové odznaky. V roce 1924 se sbor zúčastnil již v plné síle Smetanových oslav v Jabkenicích a menšinové slavnosti ve Voděradech. Od roku 1921 také fungoval v obci Němčice čtenářský ochotnický spolek, který se zasloužil v roce 1925 o zřízení pomníku padlých v první světové válce. Tento spolek organizoval výlety, plesy, zábavy, besedy, koncerty, několikrát se hrálo divadlo, recitovalo se. Pořádaly se dožínky, cyklistické závody a stavění májek. Spolek si dal za úkol udržovat kulturní činnost na vysoké úrovni. Za souhlasu župy byly při valné hromadě v roce 1926 předány čestné diplomy za nepřetržitou 25letou činnost těmto přátelům: Václavu Hložkovi z čísla 14, Václavu Hložkovi z čísla 28, Václavu Duškovi, Karlu Vrabcovi a Václavu Novákovi. Slavnostní projev pronesl župní jednatel př. Borovec a jako hosté se dostavili zástupci hasičských sborů z Libichova a Dobrovice.

Členstvo němčického sboru se zúčastnilo se dvěma členy samaritánského výcviku a celý sbor vystoupil veřejně na krajské výstavě v Mladé Boleslavi v roce 1927. Při valné hromadě roku 1928 byli zvoleni: starostou př. +more Hložek, velitelem br. František Miler, jeho náměstkem Josef Volf, jednatelem br. Václav Pavlíček a pokladníkem br. Josef Toman. V tomto roce vystoupil také sbor při odhalení pomníku padlým ve Vinařicích, při župním sjezdu ve Březně a na Všeslovanském hasičském sjezdu v Praze. Výzbroj byla doplněna o 100 m hadic. V následujícím roce cvičil sbor na okrskovém sjezdu ve Strašnově a zúčastnil se župního sjezdu v Bukovně. Při zahájení valné hromady v roce 1930 byly vzpomenuty zásluhy dlouholetého pokladníka sboru br. Petra Štechy a členstvo věnovalo posmrtnou vzpomínku tomuto obětavému pracovníku. Tohoto roku cvičil sbor na okrskovém cvičení v Plazích a župním sjezdu v Žerčicích. V roce 1931 byl zvolen starostou sboru br. Verfl, ostatní funkcionáři zůstali na svých místech. Bylo postaveno nové hasičské skladiště na náklad sboru. Ruční a potažní práce byly provedeny členy sboru a jeho příznivci zdarma.

28. června 1931 byl v obci pořádán župní sjezd hasičstva mlado-boleslavského okresu. +more Kapelník Pulda zahrál se svým souborem budíček a brzy na to se začaly sjíždět hasičské sbory. V devět hodin byla celá župa seřazena v počtu 700 mužů a připravena k pochodu. První zastavení bylo u pomníku padlých v první světové válce. Župní starosta Šembera pronesl projev, ve kterém vzpomněl padlé. Poté byl nastoupen pochod ke cvičišti. Při vztyčování vlajky sbor z Němčic předvedl dvě scény, a to „Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýská“. Cvičení se zúčastnilo celkem deset sborů. Odpoledne byl pořádán koncert a večer taneční zábava. Pro tuto příležitost bylo pořízeno 19 nových pracovních stejnokrojů. V roce 1933 na valné hromadě hasičského sboru byla založena samaritánská stráž, do které se přihlásilo 12 občanů včetně žen. O dva roky později se sbor hasičů zúčastnil 8 cvičení praktických a zasahoval ve 2 požárech v okolních obcích. V témž roce byl zvolen jednatelem Václav Hložek z čísla 14.

Po druhé světové válce

V roce 1959 se sbor hasičů zúčastnil cvičení se stříkačkou na Horkách. Sbor byl omlazen novými členy, kteří svůj volný čas věnovali výcviku a plnění všech úkolů, které vyplývají z této činnosti. +more V roce 1971 byl sbor rozšířen o družstvo dorostu. Od dubna 1975 slouží občanům nová prodejna, na jejíž stavbě se podíleli i členové hasičského sboru. Společně s obcí Libichov byl vybudován vodovod v hodnotě 1,5 milionu korun. Byla dobudována kanalizace a upraveno veřejné prostranství.

V roce 1976 sbor uspořádal oslavu 75. výročí založení sboru. +more Hasičská družstva předváděla různá cvičení. Velký zájem byl o výstavu historických stříkaček a fotodokumentace činnosti sboru i obce. Na oslavu přijeli hasiči z Němčic u Pardubic, kteří přivezli pardubický perník a pardubické pivo. Při této příležitosti členy sboru pozvali do jejich obce, návštěvy se konaly z obou stran. V dalším roce obec navštívili občané a hasiči z Němčic u Boskovic, kteří přivezli dary a suvenýry.

Následující léta byla poznamenána přílivem mladých lidí do sboru. Vzniklo dětské družstvo Plamen pod vedením Marie Pavlíčkové. +more Ani ženy z Němčic nezůstaly pozadu. Družstva mužů, žen, dorostu i dětí úspěšně soutěžila v okrskových kolech a v okresním kole, a umísťovala se i na nejlepších příčkách. Od roku 1987 se utvořilo družstvo, které většinou vítězí v okrskových soutěžích i v okresních kolech. Velkou zásluhu na výsledcích má pan Libor Bureš. Družstvo soutěží s nepatrnými výjimkami ve stejné sestavě.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: * 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Mladá Boleslav * 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mladá Boleslav * 1868 země česká, politický i soudní okres Mladá Boleslav * 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mladá Boleslav * 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mladá Boleslav * 1945 země česká, správní i soudní okres Mladá Boleslav * 1949 Pražský kraj, okres Mladá Boleslav * 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav

Doprava

Silniční doprava

Územím obce vede silnice I/38 Kolín - Nymburk - Mladá Boleslav - Doksy - Jestřebí.

Železniční doprava

Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Dobrovice ve vzdálenosti 1,5 km ležící na trati 071 z Nymburka do Mladé Boleslavi.

Autobusová doprava

V obci zastavovaly v květnu 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Dobrovice, Loučeň, Lysá nad Labem, Mladá Boleslav, Nymburk

Další fotografie

File:Němčice, common 8.jpg| Náves s bývalou hospodou File:Němčice, common pond.jpg| Rybník na návsi File:Němčice, municipal office.jpg| Obecní úřad

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.nemcice-mb.cz]Oficiální stránky[/url]

Kategorie:Vesnice v okrese Mladá Boleslav Kategorie:Obce v okrese Mladá Boleslav Kategorie:Mikroregion Chlum Kategorie:Sídla v Jizerské tabuli