Neznámý kníže

Neznámý kníže ( nepoznati arhont/knez), neimenovani srbski arhont (neimenovani српски архонт, neimenovani srpski arhont) nebo jednoduše arhont Srb (архонт Србин, arhont Srbin) byl srbský kníže, který podle záznamů byzantského císaře Konstantina VII. Porfyrogennéta v knize De Administrando Imperio za vlády císaře Herakleia (vládl 610-641) přivedl Srby z jejich původní vlasti na Balkán. Konstantin tvrdí, že byl pradědečkem první srbské vládnoucí dynastie Vlastimirovićů a že zemřel ještě před osídlením Bulhary (680). Srbská historiografie jej často považuje za prvního srbského panovníka.

Příchod Srbů na Balkán

Příchod neznámého knížete a Srbů na Balkán

Podle spisu Konstantina VII Porfyrogenneta bratři - knížata, jejichž jména nezaznamenal, rozdělili Srby v jejich původní vlasti na dvě skupiny. Jeden z nich odvedl svou skupinu na Balkán, kde tehdy vládl císař Herakleios (610-641). +more Po svém příchodu vládl severním (bílým) Srbům v letech 631-632 kníže Dervan nebo Drvan. Živković analýzou pramenů zúžil příchod Srbů na období mezi lety 629 a 632 nebo dokonce do roku 631. Kníže Dervan by tedy mohl být bratrem legendárního knížete Selimíra, ale jistě ne jeho otcem.

Na rozdíl od Chorvatů, o nichž Konstantin VII. píše, že během osídlování válčili s Avary, se o Srbech nezmiňuje. +more To ovšem neznamená, že s nimi nevedl žádný konflikt nebo válku. Král Selimír, zmiňovaný v Letopisech papeže Dukliana, tedy mohl začít vládnout Srbům na Balkáně kolem roku 631.

Území, na kterém Selimír vládl, je obtížné určit. Konstantin VII. +more popisuje stěhování jako cestu bez jasného cíle. Dosáhli Egejského moře a obrátili se, nějakou dobu dokonce zamýšleli vrátit se do své staré vlasti. Došli až k Bělehradu (Singidunum) a přes Dunaj a zjistili, že Avaři velmi zesílili, nebo si to z jiného důvodu rozmysleli a vrátili se. Prostřednictvím byzantského velitele Bělehradu požádali císaře, aby jim udělil nějaké další území. Císař jim vyhověl a začal je usazovat v Dalmácii, která byla zpustošeno a vysídleno avarskými nájezdy.

Vláda legendárního Selimíra

Předpoklad, že Srbové žili od svého příchodu na Balkán až do 9. století v kmenových společenstvích, pravděpodobně není pravdivý. +more Zdá se, že již před koncem Selimírovy vlády měli všechny prvky státnosti, které měli Bulhaři v roce 680, kdy již údajně měli vlastní stát. Za vlády prvního srbského knížete na Balkáně žily nejméně tři skupiny obyvatel: příslušníci srbského kmenového svazu, kteří sem přišli v roce 631, příbuzní Slované, kteří se sem přistěhovali před Srby, a zbytky Byzantinců a domorodců, kteří se stáhli především do horských oblastí a opevněných měst u moře. V „Letopisech papeže Dukljanina“ se o Selimírovi píše, že ačkoli byl pohan a barbar, žil s křesťany v míru a nepronásledoval je, ale museli mu platit tribut.

Podle Konstantina VII. zemřel první vládce Srbů na Balkáně v neznámé době, ale před rokem 680. +more Letopisy papeže Dukljanina jsou přesnější a uvádějí, že zemřel v 21. roce své vlády. Pokud je informace o jeho příchodu na Balkán v roce 631 přesná, vládl přibližně do roku 652, což je docela pravděpodobné.

Z Konstantinových spisů vyplývá, že první srbská vládnoucí dynastie Vlastimirovićů pocházela od vůdce stěhování na Balkán a jeho prostřednictvím od neznámého knížete severních Srbů v dnešním Lužickém Srbsku.

Christianizace

Konstantin VII. ve spise De Administrando Imperio píše o první christianizaci Srbů, která prý proběhla hned po jejich příchodu za vlády císaře Herakleia (632-641). +more Christianizace mohla být Konstantinovým výmyslem, nebo byla skutečná, ale nezanechala po sobě žádné viditelné stopy. Srbové v té době, stejně jako ostatní slovanské národy, stále věřili ve své bohy Peruna, Svantovíta a další, nikoli v jediného křesťanského boha.

Reference

Literatura

VIINJ, II (1959). Bizantijski izvori za istoriju naroda Jugoslavije, II. +more Beograd. * Popo Dukljan (1988). Ljetopis popa Dukljana, Beograd. * Pseudo Fredegar. Кronika tzv. Fredegara Sholastika. Pridobljeno 21. oktobra 2016. * Logos, Aleksandar A. (2016). Istorija Srba, 2. dopolnjena izdaja. Boeograd. . * Živković Tibor (2002). Južni Slaveni pod vizantijskom vlašću (600-1025). Beograd. Istorijski institut SAZU, Službeni glasnik. * Blagojević, Miloš, Medaković, Dejan (2000). Istorija srpske državnosti, 1. Novi Sad: Ogranak SANU. * Nikolić, Dejan (1996). Svi vladari Srbije. Narodna biblioteka "Resavska škola". str. 26.

Související články

Časně slovanské období * Avaři * Dervan * Sámo * Venetové

Externí odkazy

Kategorie:Srbští panovníci Kategorie:Neidentifikovaní lidé Kategorie:Legendární panovníci Kategorie:Středověké dějiny Srbska Kategorie:Narození v 6. +more století Kategorie:Úmrtí v roce 652 Kategorie:Záhady v Srbsku Kategorie:Muži.