Neznělá retroflexní frikativa

Neznělá retroflexní frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem , číselné označení IPA je 136, ekvivalentním symbolem v SAMPA je s`.

Charakteristika

Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa), patřící mezi sykavky. Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum - od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva). +more * Místo artikulace: retroflexní souhláska. Úžina se vytváří mezi jazykem a dásňovým obloukem. Špička jazyka je obrácena směrem dozadu (dochází k prohnutí jazyka). Nedochází k přiblížení hřbetu jazyka k tvrdému patru jako u neznělá postalveolární frikativa|. * Znělost: neznělá souhláska - při artikulaci jsou hlasivky v klidu. Znělým protějškem je znělá retroflexní frikativa|. * Ústní souhláska - vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou. * Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky. * Pulmonická egresivní hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

V češtině

V češtině se tato hláska nevyskytuje. Srovnej se /š/ neznělá postalveolární frikativa|.

V jiných jazycích

Polština

V polštině je tato hláska zaznamenávána spřežkou jako tzv. tvrdé Sz, sz (srovnej měkké ś neznělá alveolopalatální frikativa|). +more Po této spřežce se nikdy nepíše měkké /i/.

Jiné slovanské jazyky

Jako retroflexní se obvykle popisuje i slovenské Š, š nebo ruské Ш, ш, které se od českého /š/ liší.

Švédština

Ve švédštině se takto vyslovuje psané rs. Tato skupina se nikdy nevyskytuje na začátku slova, avšak k výslovnosti této hlásky v hovorovém stylu dochází i při setkání písmen /r/ + /s/ na hranici slov, např. +more var så god (prosím, dosl. buď(te) tak dobrý/á).

Kategorie:Neznělé souhlásky Kategorie:Retroflexní souhlásky Kategorie:Frikativní souhlásky