Cesko.wiki Nikol Pašinjan
Author
Albert FloresŽivot
Mládí
Jméno dostal po svém dědovi z otcovy strany - vojákovi Rudé armády, který zahynul na kavkazské frontě v roce 1943, během Velké vlastenecké války. Jeho otec Vova Pašinjan pracoval jako učitel tělesné výchovy a fotbalový trenér. +more Jeho matka Světlana Pašinjan zemřela v roce 1987, když mu bylo jen 12 let. Vychovávala ho jeho nevlastní matka Erjanik Čibuchčjan, která byla druhou manželkou jeho otce. Má dva starší bratry - Armena a Artaka, kteří oba sloužili v armádě, proto Nikol Pašinjan jako třetí syn nemusel narukovat do armády.
Během roku 1988 v rámci tzv. karabachského hnutí vedl školní stávky, pochody a demonstrace za připojení Náhorního Karabachu k Arménii.
Počátkem 90. let se přestěhoval do Jerevanu, kde zahájil studium žurnalistiky, školu však nedokončil. +more Koncem téhož desetiletí nicméně založil noviny Hajkakan Žamanak (Armenian Time), které se později staly nejprodávanějšími v zemi.
V prezidentské volbě roku 2008 podporoval Levona Ter-Petrosjana, kterého však porazil Serž Sarkisjan. Poté došlo k protestům, k nimž se přidaly násilnosti. +more Osm lidí bylo zabito. Pašinjan, po kterém kvůli organizaci protestů pátrala policie, se proto skrýval. Sám se přihlásil policii až v červenci 2009 poté, co byla vyhlášena amnestie.
V květnu 2012 byl Pašinjan zvolen do arménského parlamentu.
Premiérem Arménie
Pašinjan se podílel na organizaci protestů proti koncentraci moci ze strany bývalého prezidenta a premiéra Sarkisjana také na jaře 2018. Spolu s dalšími opozičníky byl na jeden den zatčen.
Když Sarkisjan po šesti dnech ve funkci předsedy vlády pod tlakem masových protestů rezignoval, stal se kandidátem na premiéra Pašinjan. Dne 1. +more května 2018 ale ještě nebyl zvolen. Stalo se tak na druhý pokus, a to 8. května 2018.
Pašinjan považuje za své priority upevňování vztahů s Evropskou unií a bezvízový režim s unijními státy. Na blízkých vztazích s Ruskem tehdy nehodlal nic měnit. +more „Vojenské partnerství s Ruskem považujeme za důležitý faktor zajišťující bezpečnost,“ uvedl. Hodlal také usilovat o mezinárodní uznání Náhorně-karabašské republiky.
Dne 16. října 2018 na svou funkci rezignoval. V prosinci téhož roku jeho strana přesvědčivě zvítězila ve volbách a v lednu 2019 Pašinjan sestavil svou druhou vládu.
V červnu 2020 u něj byla potvrzena nákaza nemocí covid-19.
Dne 25. dubna 2021 rezignoval na funkci premiéra Arménie, aby umožnil předčasné parlamentní volby. +more Rozhodl se znovu kandidovat ve volbách, aby získal silný mandát. Dne 21. června 2021 jeho strana Občanská smlouva získala 53,92 % hlasů a stala se vítězem předčasných voleb.
Atentát
V listopadu 2004, kdy byl Pašinjan hlavním editorem deníku Hajkakan žamanak, vybuchlo v době jeho obvyklého odjezdu z práce jeho auto, zaparkované před redakcí. Podle Pašinjana za atentátem stál bohatý podnikatel Gagik Carukjan, o kterém noviny negativně referovaly. +more Podle policie však za výbuch mohla závada autobaterie.