Nobelova cena za fyziku

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Nobelova cena za fyziku je jedna z pěti Nobelových cen udělovaných každoročně. Je udělována za vynikající přínosy v oblasti fyziky a je považována za jedno z nejprestižnějších ocenění ve světě vědy. Cena byla založena v roce 1901 švédským vynálezcem a průmyslníkem Alfredem Nobelom a od té doby je každoročně udělována organizací Nobelova nadace. Cena je udělována jednotlivcům i výzkumným skupinám za jejich významné objevy, teoretické přínosy nebo technické aplikace v oblasti fyziky. Medaili a diplom dostávají laureáti spolu s finanční odměnou. Cantabria topologická izolátory Ctrokrajinská cosmologie Quantum internet Optická metronom Bohrov-Danneskov model Mechanická vlastnost mikrostruktury studované pomocí hodinového světla experimentální kvantová mechanika Semi-leptonický rozpad Lambsova posunuta epigeizmus kvantové elektrodynamiky QHayatsova kvantová elektrodynamická teorie Rychlost světla vistapuistika-pro / topologie Periodický systém prvků Feynmanovy diagramy Částicová fyzika Fourierova spektroskopie Kvantový pixel Kvantová elektronika Vlkův zajíc EPR paradox Koherentní stav Tichý šum Kvantová teor Kvantová optika Matematická teorie životního prostředí, Quantum computing, Štěrbinový experiment, Redukce bilirubinového křížení, Electrophotonic crystal, Fyzikální manipulace buněčnými porovnatelnostmi, Ultrakrátký pulzý osvícení, Forma hustota v jaderném fyziku, Theonova darů úrovní, Wyzemanova didy, Luminiscence na povrchu, Lambda Sweep of Light, Casagrandiovo pravidlo, Potravní konstanta, Lichtiho řetězový mechanismus, Spinorový napětí, Superponovaný rozdělovač polohy, Pohybový statistický kinesezaus, Vhřátý optoplast, Velké multišpiny, Řešení silně neutračního čistota, Exuplographie, Planckůvsího experiment, Mojžíšovo znamenie, Kvantový stabilizátor, Kvantový thyristor, Kvantový kabel, Kvantový mikroskop

Nobelova cena za fyziku je jedna z Nobelových cen, je udělována za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru fyziky. Uděluje ji každoročně od roku 1901 Královská švédská akademie věd (výjimečně nebyla cena udělena v letech 1916, 1931, 1934, 1940, 1941 a 1942). Ocenění může v jednom roce získat několik lidí, nejvýše však tři.

Držitelé Nobelovy ceny za fyziku

Rok% | Jméno% | Udělena
1901Wilhelm Conrad Röntgenza objev záření následně pojmenovaného jeho jménem
1902Hendrik Antoon Lorentz a Pieter Zeemanza výzkum vlivu magnetismu na záření
1903Antoine Henri Becquerelza objev spontánní radioaktivity
1903Pierre a Marie Curieza výzkum záření objeveného prof. Henri Becquerelem
1904+more_baron_Rayleigh'>Lord Rayleigh (John William Strutt)za výzkum hustot nejdůležitějších plynů a s tím související objev argonu
1905Philipp Lenardza výzkum katodových paprsků
1906Joseph John Thomsonza výzkum vodivosti plynů
1907Albert Abraham Michelsonza jeho přesné optické přístroje a výzkum prováděný pomocí nich
1908Gabriel Lippmannza metodu fotografické reprodukce barev pomocí interference
1909Guglielmo Marconi a Karl Ferdinand Braunza jejich příspěvky k rozvoji bezdrátové telegrafie
1910Johannes Diderik van der Waalsza práci na stavové rovnici plynů a tekutin
1911Wilhelm Wienza objevy zákonů vyzařování tepla
1912Nils Gustaf Dalénza objev automatických regulátorů používaných v plynových akumulátorech pro osvětlení majáků a bójek
1913Heike Kamerlingh Onnesza výzkum vlastností hmoty za nízkých teplot, což vedlo, kromě jiného, k výrobě kapalného hélia
1914Max von Laueza objev rozptylu rentgenových paprsků na krystalech
1915William Henry Bragg a William Lawrence Braggza výzkum týkající se analýzy krystalových struktur pomocí rentgenových paprsků
1916(Cena nebyla udělena, finanční část ceny vložena do speciálního fondu Nobelovy ceny za fyziku. )(Cena nebyla udělena, finanční část ceny vložena do speciálního fondu Nobelovy ceny za fyziku. )
1917Charles Glover Barklaza objev charakteristického rentgenového záření prvků
1918Max Planckza objev energetických kvant
1919Johannes Starkza objev Dopplerova jevu u kanálových paprsků a štěpení spektrálních čar
1920Charles Edouard Guillaumeza objev anomálií v niklové oceli, což přispělo k rozvoji přesných měření
1921Albert Einsteinza příspěvky k teoretické fyzice, zejména za objev zákonitostí fotoelektrického jevu
1922Niels Bohrza výzkum struktury atomů a jimi vydávaného záření
1923Robert Andrews Millikanza výzkum elementárního elektrického náboje a fotoelektrického jevu
1924Manne Siegbahnza výzkum v oblasti rentgenové spektroskopie
1925James Franck a Gustav Ludwig Hertzza objev zákonů, kterými se řídí srážka elektronu s atomem
1926Jean Baptiste Perrinza výzkum nespojitých stavů hmoty, zejména za objev sedimentační rovnováhy
1927Arthur Holly Comptonza objev po něm pojmenovaného jevu
1927Charles Thomson Rees Wilsonza objev metody zobrazování trajektorií elektricky nabitých částic pomocí kondenzace vlhkosti
1928Owen Willans Richardsonza výzkum tepelné emise, zejména za objev po něm pojmenovaného zákona
1929Louis de Broglieza objev vlnové povahy elektronů
1930Chandrasekhara Venkata Ramanza výzkum světelného rozptylu a objev po něm pojmenovaného jevu
1931(Cena nebyla udělena, finanční část ceny vložena do speciálního fondu Nobelovy ceny za fyziku. )(Cena nebyla udělena, finanční část ceny vložena do speciálního fondu Nobelovy ceny za fyziku. )
1932Werner Heisenbergza vytvoření kvantové mechaniky, jejíž aplikace vedla kromě jiného k objevu alotropických forem vodíku
1933Erwin Schrödinger a Paul Diracza objev nových forem atomové teorie
1934(Cena nebyla udělena, finanční část ceny vložena 1/3 do společného fondu Nobelových cen, 2/3 do speciálního fondu Nobelovy ceny za fyziku. )(Cena nebyla udělena, finanční část ceny vložena 1/3 do společného fondu Nobelových cen, 2/3 do speciálního fondu Nobelovy ceny za fyziku. )
1935James Chadwickza objev neutronu
1936Victor Franz Hessza objev kosmického záření
1936Carl David Andersonza objev pozitronu
1937Clinton Joseph Davisson a George Paget Thomsonza experimentální objev rozptylu elektronů na krystalech
1938Enrico Fermiza potvrzení existence nových radioaktivních prvků vytvořených neutronovým ozařováním a s tím spojený objev jaderných reakcí způsobených pomalými neutrony
1939Ernest Orlando Lawrenceza vynález cyklotronu a jím získané výsledky, zejména týkající se umělých radioaktivních prvků
1940(Cena nebyla udělena, finanční část ceny vložena 1/3 do společného fondu Nobelových cen, 2/3 do speciálního fondu Nobelovy ceny za fyziku. )(Cena nebyla udělena, finanční část ceny vložena 1/3 do společného fondu Nobelových cen, 2/3 do speciálního fondu Nobelovy ceny za fyziku. )
1941(Cena nebyla udělena, finanční část ceny vložena 1/3 do společného fondu Nobelových cen, 2/3 do speciálního fondu Nobelovy ceny za fyziku. )(Cena nebyla udělena, finanční část ceny vložena 1/3 do společného fondu Nobelových cen, 2/3 do speciálního fondu Nobelovy ceny za fyziku. )
1942(Cena nebyla udělena, finanční část ceny vložena 1/3 do společného fondu Nobelových cen, 2/3 do speciálního fondu Nobelovy ceny za fyziku. )(Cena nebyla udělena, finanční část ceny vložena 1/3 do společného fondu Nobelových cen, 2/3 do speciálního fondu Nobelovy ceny za fyziku. )
1943Otto Sternza příspěvek k vývoji metody molekulárních paprsků a objev magnetického momentu protonu
1944Isidor Isaac Rabiza jeho rezonanční metodu pro zjišťování magnetických vlastností atomových jader
1945Wolfgang Pauliza objev Pauliho vylučovacího principu
1946Percy Williams Bridgmanza vynález přístroje pro vytvoření extrémně vysokého tlaku a s ním učiněné objevy v oboru vysokotlaké fyziky
1947Edward Victor Appletonza výzkum fyziky vyšších vrstev atmosféry, zejména za objev tzv. Appletonovy vrstvy
1948Patrick Maynard Stuart Blackettza rozvoj Wilsonovy metody mlžné komory a s tím spojené objevy v oblasti jaderné fyziky a kosmického záření
1949Hideki Jukawaza předpověď existence mezonů na základě teoretického výzkumu jaderných sil
1950Cecil Frank Powellza vývoj fotografické metody výzkumu jaderných procesů a pomocí ní učiněné objevy týkající se mezonů
1951John Douglas Cockcroft a Ernest Thomas Sinton Waltonza průkopnický výzkum transmutace atomových jader pomocí uměle urychlených atomových částic
1952Felix Bloch a Edward Mills Purcellza rozvoj nových metod pro přesná měření jaderného magnetismu a s tím spojené objevy
1953Frits Zernikeza objev fázově kontrastní metody, zejména za vynález fázově kontrastního mikroskopu
1954Max Bornza zásadní výzkum v kvantové mechanice, zejména za statistickou interpretaci vlnové funkce
1954Walther Botheza vynález koincidenční metody a s ní učiněné objevy
1955Willis Eugene Lambza objevy týkající se jemné struktury vodíkového spektra
1955Polykarp Kuschza přesné určení magnetického momentu elektronu
1956William Bradford Shockley, John Bardeen a Walter Houser Brattainza výzkum polovodičů a objev tranzistorového jevu
1957Jang Čen-ning a Li Čeng-taoza průlomový výzkum zákonů parity, který vedl k důležitým objevům týkajícím se elementárních částic
1958Pavel Alexejevič Čerenkov, Ilja Frank a Igor Jevgeněvič Tammza objev a interpretaci Čerenkovova jevu
1959Emilio Gino Segrè a Owen Chamberlainza jejich objev antiprotonu
1960Donald Arthur Glaserza vynález bublinkové komory
1961Robert Hofstadterza průkopnický výzkum rozptylu elektronů na atomových jádrech a tím dosažené objevy týkající se struktury nukleonů
1961Rudolf Ludwig Mössbauerza výzkum rezonanční absorpce gama záření a s tím spojený objev po něm pojmenovaného jevu
1962Lev Davidovič Landauza průkopnický výzkum kondenzovaných stavů hmoty, zejména tekutého hélia
1963Eugene Paul Wignerza příspěvky k teorii atomového jádra a elementárních částic, zejména objev a aplikaci fundamentálních principů symetrie
1963Maria Göppert-Mayer a J. Hans D. Jensenza jejich objevy týkající se orbitalů v atomových jádrech
1964Charles Hard Townes, Nikolaj Gennadijevič Basov a Alexandr Michajlovič Prochorovza zásadní výzkum v oboru kvantové elektroniky, který vedl ke konstrukci oscilátorů a zesilovačů založených na principu maserů a laserů
1965Šin’ičiró Tomonaga, Julian Schwinger a Richard P. Feynmanza zásadní práci na kvantové elektrodynamice s hlubokými důsledky pro fyziku elementárních částic
1966Alfred Kastlerza objev a rozvoj optických metod pro studium hertzovských rezonancí v atomech
1967Hans Albrecht Betheza příspěvky k teorii jaderných reakcí, zejména objevy týkající se získávání energie ve hvězdách
1968Luis Walter Alvarezza rozhodující příspěvky k fyzice elementárních částic, zejména objev velkého množství rezonančních stavů, umožněné jeho předchozím rozvojem technik vodíkové bublinkové komory a datové analýzy
1969Murray Gell-Mannza příspěvky a objevy ohledně klasifikace elementárních částic a jejich interakcí
1970Hannes Olof Gösta Alfvénza zásadní práci a objevy v oboru magnetohydrodynamiky, s plodným uplatněním v různých částech plazmové fyziky
1970Louis Eugène Félix Néelza zásadní práci a objevy týkající se antiferromagnetismu a ferrimagnetismu, které vedly k důležitým aplikacím ve fyzice pevné fáze
1971Dénes Gáborza objev a rozvoj holografie
1972John Bardeen, Leon Cooper a John Robert Schriefferza jejich společnou teorii supravodivosti, obvykle nazývanou „BCS teorie“
1973Leo Esaki a Ivar Giaeverza experimentální objevy týkající se tunelování v polovodičích a supravodičích
1973Brian David Josephsonza teoretické předpovědi vlastností proudu vedeného skrz tunelovanou bariéru, zejména jevu známého jako Josephsonův jev
1974Martin Ryle a Antony Hewishza průkopnický výzkum v oblasti rádiové astrofyziky: Ryle za pozorování a vynálezy, zejména techniku aperturové syntézy, Hewish za rozhodující úlohu při objevu pulsarů
1975Aage Niels Bohr, Ben Roy Mottelson a James Rainwaterza objev vztahů mezi pohybem jádra a pohybem částic uvnitř jádra a rozvoj teorie struktury atomových jader na základě těchto vztahů
1976Burton Richter a Samuel Tingza průkopnickou práci při objevu nového druhu těžké elementární částice
1977Philip Warren Anderson, Nevill Mott a John Hasbrouck van Vleckza zásadní teoretické výzkumy elektronové struktury magnetických a neuspořádaných systémů
1978Pjotr Leonidovič Kapicaza zásadní vynálezy a objevy v oblasti fyziky nízkých teplot
1978Arno Allan Penzias a Robert Woodrow Wilsonza objev reliktního mikrovlnného záření
1979Sheldon Lee Glashow, Abdus Salam a Steven Weinbergza příspěvky k teorii sjednocené elektroslabé interakce mezi elementárními částicemi, včetně předpovědi neutrálních proudů
1980James Watson Cronin a Val Logsdon Fitchza objev narušení fundamentálních principů symetrie při rozpadu neutrálních K-mezonů
1981Nicolaas Bloembergen a Arthur Leonard Schawlowza příspěvky k rozvoji laserové spektroskopie
1981Kai Manne Boerje Siegbahnza příspěvek k rozvoji elektronové spektroskopie s vysokým rozlišením
1982Kenneth G. Wilsonza teorii kritických jevů v souvislosti s fázovými přechody
1983Subrahmanyan Chandrasekharza teoretický výzkum fyzikálních procesů důležitých pro strukturu a vývoj hvězd
1983William Alfred Fowlerza teoretický a experimentální výzkum jaderných reakcí důležitých pro vývoj chemických prvků ve vesmíru
1984Carlo Rubbia a Simon van der Meerza rozhodující příspěvky k rozsáhlému projektu vedoucímu k objevu intermediálních částic W a Z, zprostředkovatelů slabé interakce
1985Klaus von Klitzingza objev kvantového Hallova jevu
1986Ernst Ruskaza zásadní práci v elektronové optice a za návrh prvního elektronového mikroskopu
1986Gerd Binnig a Heinrich Rohrerza návrh řádkovacího tunelového mikroskopu
1987Johannes Georg Bednorz a Karl Alexander Müllerza průlomový objev supravodivosti v keramických materiálech
1988Leon Max Lederman, Melvin Schwartz a Jack Steinbergerza metodu neutrinového svazku a demonstraci existence leptonových dubletů objevem mionového neutrina
1989Norman Foster Ramseyza vynález metody separovaných oscilujících polí a její použití ve vodíkových maserech a jiných atomových hodinách
1989Hans Georg Dehmelt a Wolfgang Paulza vývoj metody iontové pasti
1990Jerome Isaac Friedman, Henry Way Kendall a Richard Edward Taylorza průkopnický výzkum týkající se hlubokých nepružných rozptylů elektronů na protonech a vázaných neutronech, který měl zásadní význam pro vývoj kvarkového modelu částicové fyziky
1991Pierre-Gilles de Gennesza objev, že metody vyvinuté pro studium jevů v jednoduchých uspořádaných systémech lze zobecnit na složitější formy hmoty, zejména tekuté krystaly a polymery
1992Georges Charpakza vynález a vývoj částicových detektorů, zejména drátěné komory
1993Russell Alan Hulse a Joseph Hooton Taylor Jr. za objev nového typu pulsaru, který otevřel nové možnosti pro studium gravitace
1994Bertram Neville Brockhouse a Clifford Glenwood Shullza příspěvky k rozvoji studia kondenzovaných stavů hmoty pomocí spektroskopie neutronů: Brockhouse za rozvoj neutronové spektroskopie, Shull za rozvoj techniky difrakce neutronů
1995Martin Lewis Perl a Frederick Reinesza průkopnické experimentální příspěvky k leptonové fyzice: Perl za objev leptonu tau, Reines za detekci neutrina
1996David Morris Lee, Douglas Dean Osheroff a Robert Coleman Richardsonza objev supratekutosti v héliu-3
1997Steven Chu, Claude Cohen-Tannoudji a William Daniel Phillipsza rozvoj metod ochlazování a záchytu atomů pomocí laserového světla
1998Robert B. Laughlin, Horst Ludwig Störmer a Cchuej Čchiza objev nového druhu kvantové kapaliny s neceločíselnými excitacemi (viz Kvantový Hallův jev)
1999Gerardus 't Hooft a Martinus J. G. Veltmanza objasnění kvantové struktury elektroslabých interakcí
2000Žores Ivanovič Alfjorovza zásadní práci v oboru informační a telekomunikační technologie
2000Herbert Kroemerza vývoj heterogenních polovodičových struktur používaných ve vysokorychlostní elektronice a optoelektronice
2000Jack St. Clair Kilbyza jeho podíl na vynálezu integrovaného obvodu
2001Eric Allin Cornell, Wolfgang Ketterle a Carl Wiemanza dosažení Bose-Einsteinova kondenzátu na zředěných parách alkalických atomů a principiální výzkum vlastností tohoto kondenzátu
2002Raymond Davis a Masatoši Košibaza průkopnické příspěvky k astrofyzice, zejména detekci kosmických neutrin
2002Riccardo Giacconiza průkopnické příspěvky k astrofyzice, které vedly k objevu kosmických zdrojů rentgenového záření
2003Alexej Alexejevič Abrikosov, Vitalij Lazarevič Ginzburg a Anthony James Leggettza průkopnické příspěvky k teorii supravodičů a supratekutin
2004David Jonathan Gross, H. David Politzer a Frank Wilczekza objev asymptotické volnosti v teorii silné interakce
2005Roy Glauber, John Hall a Theodor Hänschza různé objevy v oblasti optiky (za příspěvek k rozvoji laserové spektroskopie-Hall, Hänsch resp. kvantové teorie optické koherence - Glauber)
2006John C. Mather a George F. Smootza objev toho, že reliktní záření pocházející z vesmíru má podobu záření absolutně černého tělesa, a zjištění anizotropie v tomto záření (viz též COBE)
2007Albert Fert a Peter Grünbergza objev obří magnetorezistence (GMR)
2008Jóičiró Nambuza objev mechanismu spontánního narušení symetrie v subatomové fyzice
2008Makoto Kobajaši a Tošihide Masukawaza objev původu narušené symetrie a předpověď existence nejméně tří rodin kvarků
2009Charles Kuen Kaoza průlom v oblasti přenosu světla v optických vláknech
2009Willard Sterling Boyle a George Elwood Smithza vynález CCD
2010Andre Geim a Konstantin Novoselovza objev grafenu
2011Saul Perlmutter, Brian Schmidt a Adam Riessza objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru pozorováním vzdálených supernov
2012Serge Haroche a David J. Winelandza průlomové experimentální metody umožňující měření jednotlivých kvantových systémů a manipulaci s nimi
2013Peter Higgs a François Englertza předpověď existence tzv. Higgsova bosonu
2014Isamu Akasaki, Hiroši Amano a Shuji Nakamuraza vývoj modrých světelných diod umožňujících vytvoření nového, ekologického světelného zdroje.
2015Takaaki Kadžita a Arthur B. McDonaldza objev oscilace neutrin, který dokazuje, že neutrina mají hmotnost
2016David J. Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitzza teoretické objevy topologických fází hmoty a topologických fázových přechodů
2017Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorneza rozhodující příspěvek k detektoru LIGO a pozorování gravitačních vln
2018Arthur Ashkin, Gérard Mourou a Donna Stricklandováza převratné objevy v oboru laserové fyziky
2019James Peeblesza teoretické objevy ve fyzikální kosmologii
2019Michel Mayor a Didier Quelozza objev exoplanety obíhající hvězdu slunečního typu
2020Roger Penroseza objev, že vznik černých děr je robustní předpovědí obecné teorie relativity
2020Reinhard Genzel a Andrea Ghezováza objev supermasivního objektu v jádře naší galaxie
2021Syukuro Manabe a Klaus Hasselmannza fyzikální modely zemského klimatu vyčíslující variabilitu a spolehlivost predikcí globálního oteplování
2021Giorgio Parisiza objev vzájemného působení chaosu a fluktuací ve fyzikálních systémech od atomárního po planetární měřítko
2022Alain Aspect, John F. Clauser a Anton Zeilingerza experimenty s kvantově provázanými fotony, potvrzení porušení Bellových nerovností a průkopnictví kvantově-informační vědy
2023Pierre Agostini, Ferenc Krausz a Anne L'Huillierováza experimentální metody generující attosekundové pulzy pro studium elektronové dynamiky hmoty
.

Neudělení

Například Lise Meitnerová pro svůj židovský původ nebyla uváděna na publikacích, a tak výbor udělil cenu pouze Ottu Hahnovi.

Spor o Nobelovu cenu za rok 2008

Proti udělení Nobelovy ceny protestují někteří italští vědci, podle kterých měl cenu dostat italský fyzik Nicola Cabibbo. Sergio Bertolucci, ředitel výzkumu Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN), uvádí, že Cabibbo už v roce 1963 formuloval myšlenky, za které byla udělena Nobelova cena za rok 2008. +more Prezident Italského ústavu jaderné fyziky Roberto Petronzio tvrdí, že „zásluhou Kobajašiho a Masukawy je to, že zevšeobecnili ústřední myšlenku, jejímž otcem je Cabibbo“. Cabibbovi zásluhy přiznal i časopis New Scientist, podle kterého práce italského fyzika umožnila objev obou Japonců.

Zajímavosti

Celkem bylo v letech 1901-2023 uděleno 117 Nobelových cen za fyziku 225 laureátům; v 6 letech nebyla cena udělena. * 47 fyzikálních cen bylo uděleno jediné osobě, 32 bylo rozděleno mezi dvě osoby, 38 pak mezi tři osoby. +more * Nobelovu cenu za fyziku získalo 5 žen. * 1 osobě, Johnu Bardeenovi, byla cena za fyziku udělena dvakrát, v letech 1956 a 1972, oceněný počet osob je tedy 224; Marie Curie-Skłodowská pak vedle Nobelovy ceny za fyziku za rok 1903 získala v roce 1911 i Nobelovu cenu za chemii. * Průměrný věk laureáta v době ocenění je 55 let. * Nejmladšímu laureátovi bylo 25 let; byli jím William Lawrence Bragg, který byl spolu se svým otcem oceněn v roce 1915. * Nejstaršímu laureátovi bylo 96 let; byl jím Arthur Ashkin, oceněný v roce 2018.

Reference

Externí odkazy

[url=https://www. nobelprize. +moreorg/prizes/physics/]Oficiální stránky[/url] (anglicky) * [url=http://www. converter. cz/nobel. htm]Nobelova cena za fyziku, seznam a životopisy[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070607001029/http://natura. eri. cz/natura/2001/3/20010305. html]Nobelovy ceny za fyziku ve 20. století[/url].

Kategorie:Fyzikální ocenění Fyzika Kategorie:Dějiny fyziky Kategorie:Ocenění založená roku 1901

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top