Cesko.wiki Nádasdyové
Author
Albert FloresNadásdyové z Fogárase (vysl. Nádaždyové z Fogaráše) nebo též Nádasdyové z Nádasdu a Fogarasföldu (maďarsky nádasdi és fogarasföldi Nádasdy család) je uherský a později rakouský šlechtický rod, jehož kořeny sahají hluboko do středověku. V době panování krále Bély III. ve 13. století se stali magnáty a v průběhu 16. století získali hraběcí titul.
Historie rodu
Původ jednoho z nejstarších uherských rodů je nejasný, na základě zkoumání historika jezuity Georga Praye se však předpokládá, že rod pocházel z Anglie. Také historik Andreas Lehotzky ve svém „Stemmatographia nobilium familiarium regni Hungariae“ uvádí, že prapředek rodu Ospetinus, přišel do Chorvatska z Británie se synem anglického krále +more'>Eduarda I. (901-942). Kvůli nesprávnému pochopení těchto údajů pak vedly další badatele k závěru, že rod pocházela od syna krále Eduarda I. , který se usadil v Uheru. Podle Praye byl jeden z Nádasdyů (Nádasd) kolem roku 1177 biskupem v Agramu a další zastával kolem roku 1200 úřad chorvatského bána. Mezi dalšími bány chorvatska z tohoto rodu byli také Tomáš Nádasdy v letech 1537-1542 a František Leopold z Nádasdy v letech 1756-1783.
Tomáš II. +more (1498 - 2. června 1562), syn Františka I. , byl palatinem uherské koruny. Jeho syn František II. (1555 - 4. ledna 1604) byl uherský generál. Ten se dne 8. května 1575 oženil s legendární „Krvavou hraběnkou“ Alžbětou Báthoryovou z Ecsedu (1560-1614). Manželé měli pět dětí - dva syny a tři dcery. Závěť hraběnky stanovila rozdělení jejího majetku mezi její děti a jmenování syna Pavla dědicem, čímž majetek Báthoryů z Ecsedu připadl rodu Nádasdyů.
Pavel hrabě Nádasdy z Fogárase (1598-1633) byl spolu se svým bratrem Ondřejem v roce 1625 povýšen do uherského hraběcího stavu císařem Ferdinandem II. +more Jeho první manželkou byla Judita Forgáchová, jeho druhou ženou byla Judita hraběnka Revayová z Revy.
Hraběcí dům Nádasdy-Fogáras později pokračoval ve dvou liniích. První z nich tvořili potomci hraběte +more_z_Nádasdy'>Michala II. (1746 - 1826), který se 7. ledna 1769 oženil s Marií Terezií hraběnkou z Colloredo-Waldsee, (1751-1831). Z tohoto manželství vzešli kromě dvou dcer tři synové: hrabě Leopold II. (3. října 1772 - 14. září 1836), dědic Fogárase, nejvyšší komorník Uherského království, c. k. komoří a tajný rada a župan Komárenské župy. Dne 9. září 1799 se oženil s Terezií hraběnkou Pálffyovou (1768-1829), Michal III. a František Xaver (1778-1857), c. k. komorník a tajný rada, ženatý od 11. října 1807 s Julianou hraběnkou ze Schmiedeggu (1789-1845).
Michal III. +more z Nádasdy (* 6. září 1775 - 18 března 1854) byl c. k. komorník a tajný rada, nejvyšší komorník Uherského království, poté ministr státu a konference Habsburské monarchie. 10. června 1800 se oženil s Antonií hraběnkou Zichyovou z Vaszonykeö (* 1776) a 16. října 1828 byl ve Vídni povýšen také na hraběte v Rakousku. Vlastnil spojené majoráty Nádasd-Ládany, Lépseny, Pere, Nána a Dudar. Jeho syn František Serafín z Nádasdy (1. dubna 1801 - 1. listopadu 1883) byl v ltech 1857-1860 c. k. ministrem spravedlnosti, poté prezidentem Říšské rady a nakonec od 7. listopadu 1861 do roku 1865 dvorním kancléřem pro Sedmihradsko.
Význační členové rodu
Tomáš III. +more z Nádasdy (1498 - 2. června 1562, Egervár), chorvatský ban, főispán, uherský palatin * František I. Nádasdy z Fogarasföldu, zvaný Černý rytíř (1555 - 1604), generál a išpán. Byl ženatý s nechvalně známou Alžbětou Báthoryovou. Tímto sňatkem připadlo báthoryovské panství Ecsed rodu Nádasdyů. * František II. Nádasdy z Fogarasföldu (1622 na hradě Čachtice - 30. dubna 1671 ve Vídni), zemský soudce, mecenáš a odpůrce Habsburků * Ladislav II. z Nádasdy (1662-1729), biskup segedínský * František III. Leopold z Nádasdy (září 1708, Bad Radkersburg - 22. března 1783, Karlovac), rakouský polní maršál a chorvatský bán * František Nádasdy (1785 - 1851), arcibiskup kaločský (1845-1851) * František Serafín z Nádasdy (1801 - 1883), rytíř řádu zlatého rouna, dvorní kancléř pro Sedmihradsko a uherský ministr * Ludvík Nádasdy (* 28. ledna 1913, Felsőkelecsény) * János Nádasdy (* 19. července 1939, Szigetszentmiklós), grafik a objektový umělec * Adam Nádasdy (* 15. února 1947, Budapešť), spisovatel * Leopold Nádasdy (1802-1873), skutečný tajný rada, főispán * Lipót Nádasdy (1913-2014), maďarský vědec, historik, učitel a pastor.
Vývod z předků
A. Tomáš z Nádasdy (1498 - 1562) ⚭ Uršula Kanižská († 1571) : B. +more František II. z Nádasdy (1555-1604) ⚭ Alžběta Báthoryová (1560-1614) :: C1. Anna (1585 - 1615) ⚭ Mikuláš VI. Zrinský :: C2. Uršula (zemřela jako dítě) :: C3. Ondřej (zemřel jako dítě) :: C4. Kateřina (* ~1594) ⚭ Jiří Drugeth z Homonny ::: D1. Alžběta ⚭ Ladislav Révay :: C5. Pavel z Nádasdy (1598 - 1633) ⚭ Judita Révayová ::: D1. František III. z Nádasdy (1625, hrad Čachtice - 30. dubna 1671, Vídeň) ⚭ Julie Esterházyová (1644) :::: E1 František IV. z Nádasdy ::::: F1 František V. z Nádasdy ⚭ Marie z Rottalu ::::: F2. František VI. z Nádasdy :::::: G1 František VII. z Nádasdy (1799 - 1800) ::::: F3. Tomáš z Nádasdy :::: E2. Kristýna (1646 - 1682) ⚭ hrabě Mikuláš Drašković z Trakošćanu (* ~1625 - 1687) :::: E3-11 dalších 9 dětí.
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. kislexikon. +morehu/nadasdy-csalad. html]Rod Nádasdy na kislexikon. hu[/url] * Zámek Nádasdy v Šárváru v Maďarsku * [url=http://www. buchforum. net/nada2009/nadasdy/stuff/familytree. jpg]Rodokmen Nádasdyů[/url].
Literatura
Andreas Lehotzky: „Regni Hungariae et partium eidem annexarum statuum et ordinum seu nobilium familiarium Stemmatographia“, pars II. , Druck Simon Petrus Weber, Posonii 1798. +more * Constantin von Wurzbach: Nádasdy-Fogáras, die Grafen, Genealogie. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 20. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1869, S. 10-13. * Constantin von Wurzbach: Nádasdy-Fogáras, die Grafen, Wappen. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 20. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1869, S. 21. * Antonio Schmidt-Brentano: Kaiserliche und k. k. Generale (1618-1815), Österreichisches Staatsarchiv/A. Schmidt-Brentano 2006.