Cesko.wiki Národní bezpečnostní úřad
Author
Albert FloresNárodní bezpečnostní úřad (zkr. NBÚ) je ústředním orgánem státní správy v České republice vykonávající od roku 1998 státní správu v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti. Úřad sídlí v Praze 5 v ulici Na Popelce č. 2/16.
Činnost NBÚ
NBÚ je civilní orgán - není bezpečnostním sborem - na NBÚ se nevztahuje zákon č. 361/2003 Sb. +more, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Objekt NBÚ je trvale chráněn Ministerstvem vnitra prostřednictvím příslušníků Policie ČR - vládní usnesení č. 334 ze 3. dubna 2000 jej zařadilo mezi objekty zvláštního významu pro vnitřní pořádek a bezpečnost a upravilo usnesení vlády č. 1604 ze 16. prosince 2008 k zajišťování bezpečnosti chráněných objektů a prostorů.
NBÚ je financováno kapitolou 308 státního rozpočtu. V roce 2016 byly přibližné výdaje 371 mil. +more Kč, z toho mzdové výdaje a související odvody kolem 224 mil. Kč. V roce 2020 šlo o výdaje přibližně 373 mil. Kč. Příjmy NBÚ jsou odváděny do státního rozpočtu. Tvoří je správní poplatky, vybrané pokuty a příjmy z licenčních smluv. V roce 2020 příjmy činily přibližně 799 tis. Kč, a to kolem 320 tis. Kč úhrady správních poplatků, asi 73 tis. Kč vybrané pokuty a přibližně 350 tis. Kč nahodilé příjmy, jako jsou přeplatky z minulých let.
Hlavní úkoly
NBÚ rozhoduje o žádosti fyzické osoby, podnikatele o doklad a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele (průmyslová bezpečnost), * zabezpečuje ochranu utajovaných informací v souladu se závazky vyplývajícími z členství v Evropské unii, NATO a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, * vede ústřední registr a schvaluje zřízení registrů v orgánech státu a u podnikatelů, * ve stanovených případech povoluje poskytování utajovaných informací v mezinárodním styku, * zajišťuje činnost Národního střediska komunikační bezpečnosti, Národního střediska pro distribuci kryptografického materiálu, Národního střediska pro měření kompromitujícího elektromagnetického vyzařování a Národního střediska pro bezpečnost informačních systémů, * provádí certifikace technického prostředku, informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínící komory, * zajišťuje výzkum, vývoj a výrobu národních kryptografických prostředků, * vyvíjí a schvaluje národní šifrové algoritmy a vytváří národní politiku kryptografické ochrany.
Právní rámec činnosti
zákon 418/2002 Sb. , o ochraně utajovaných skutečností (republikuje zákon 148/1998 Sb. +more), * zákon 412/2005 Sb. , o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, * zákon 38/1994 Sb. , o zahraničním obchodu s vojenským materiálem (doklad o bezpečnostní způsobilosti), * zákon 312/2006 Sb. , o insolvenčních správcích (doklad o bezpečnostní způsobilosti), * zákon 134/2016 Sb. , o zadávání veřejných zakázek (doklad o bezpečnostní způsobilosti), * zákon 263/2016 Sb. , atomový zákon, * nařízení vlády 522/2005 Sb. , kterým se stanoví seznam utajovaných informací (dokument obsahuje 19 příloh - seznamů utajovaných informací podle působnosti daného správního úřadu).
Seznam ředitelů
Pavel Kolář (? - 1998) * Tomáš Kadlec (1998 - 2003) * Jan Mareš (2003 - únor 2006) * Zdeňka Jůzlová (prozatímní ředitelka) (únor 2006 - duben 2006) * Petr Hostek (duben 2006 - září 2006) * Dušan Navrátil (září 2006 - únor 2017) * Jiří Lang (únor 2017 - současnost)
Important
Historie
NBÚ vznikl k 1. březnu 1998 jako součást Ministerstva vnitra. +more Od 1. srpna 1998 (zákon č. 148/1998 Sb. ) fungoval jako nezávislý ústřední orgán státní správy pro ochranu utajovaných skutečností a od 1. ledna 2006 (zákon č. 412/2005 Sb. ) pro ochranu utajovaných informací, odpovědný premiérovi, popřípadě pověřenému členu vlády. V letech 1998 až 2002 bylo vydáno nadstandardní množství prověrek, které by z dnešního pohledu byly nestandardní. Nebylo vydáno jen 486 osvědčení z 15 352 prověrek. Tato praxe byla kritizována. Bezpečnostní prověrku, která proběhla v roce 1999, obdržel i premiér úřednické vlády Josef Tošovský, který se stal spolupracovníkem StB v říjnu 1986 z titulu své funkce poradce předsedy Státní banky československé a kterému prověrka automaticky vypršela po pěti letech - v roce 2004.
Národní centrum kybernetické bezpečnosti
Sídlo Národního centra kybernetické bezpečnosti v Brně Součástí NBÚ bylo i Národní centrum kybernetické bezpečnosti (NCKB), jež vzniklo na základě usnesení Vlády ČR ze dne 19. +more října 2011 č. 781, o ustavení Národního bezpečnostního úřadu. Centrum dle zadání koordinovalo spolupráci na národní a mezinárodní úrovni při předcházení kybernetickým útokům, při navrhování a přijímání opatření k řešení incidentů i proti probíhajícím útokům. Od svého zřízení mimo jiné pracovalo na vytvoření zákona o kybernetické bezpečnosti, který byl dne 2. ledna 2014 schválen vládou k předložení Parlamentu ČR.
Centrum sídlilo v Brně. Úřad pro jeho potřeby rekonstruoval budovu na Mučednické ulici č. +more o. 31, dříve patřící Univerzitě obrany. Budova byla oficiálně otevřena 13. května 2014, za přítomnosti premiéra Bohuslava Sobotky, ředitele NBÚ Dušana Navrátila, náměstka generálního tajemníka NATO Sorina Ducaru a ředitele Evropské agentury ENISA Udo Helmbrechta.
V roce 2017 byla agenda NCKB vyčleněna z NBÚ a převzata nově vzniklým samostatným Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB, vznikl 1. srpna 2017), který nadále sídlil v budově v Mučednické ulici. +more Od 1. srpna 2017 je NÚKIB financován ze státního rozpočtu pod samostatnou kapitolou 378.
Národní centrum kybernetické bezpečnosti bylo výkonnou sekcí NÚKIB a zabezpečovalo především:
* činnost Vládního CERT (Computer Emergency Response Team) České republiky * prevenci před kybernetickými hrozbami proti informačním prvkům kritické infrastruktury, informačním systémům základní služby, významným informačním systémům a některým informačním systémům veřejné správy * spolupráci s národními i mezinárodními organizacemi, které se podílejí na zajišťování bezpečnosti kyberprostoru * koordinaci kybernetických bezpečnostních incidentů u subjektů kritické infrastruktury, provozovatelů základní služby a orgánů veřejné správy * výzkum, vývoj, osvětu a vzdělávací činnost v oblasti kybernetické bezpečnosti * přijímaní nápravných a preventivních opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti a vyhodnocování rizik * zastupování České republiky v orgánech mezinárodních organizací působících v oblasti kybernetické bezpečnosti * přípravu a účast na národních a mezinárodních kybernetických cvičeních * bezpečnostní politiku Úřadu v rozsahu svých kompetencí * plnění mezinárodních závazků a předpisů vyplývajících z členství České republiky v NATO, EU a dalších mezinárodních organizacích