Obraz v obraze

Obraz v obraze je literárně výtvarný směr, který se prosadil na české umělecké scéně na začátku 20. století. Směr se vyznačuje tím, že vytváří díla, která mají formu obrazu, ale zároveň obsahují i další malby nebo vyobrazení. Tím dochází k vytváření vrstevnatých obrazů, které nabízejí různé úrovně porozumění a interpretace. Tento směr má kořeny v symbolismu a modernismu, které se ve své době staly dominantními směry v umění. Autoři vystupující v rámci obrazu v obraze se snažili prolomit hranice mezi různými uměleckými disciplínami a experimentovali s kombinací malby, sochařství, literatury a dalších oborů. Výsledkem byly díla, která nejsou snadno zařaditelná do jedné kategorie a vybízejí k ozřejmění významu skrze jejich různorodé prvky. Hlavními představiteli směru obrazu v obraze byli František Kupka, Josef Čapek a Jindřich Štyrský. Tito umělci se zabývali nejen výtvarným uměním, ale také literaturou a filosofií. Jejich díla se tak vyznačovala nejen estetickou hodnotou, ale také hlubším významem a reflexí na současnou společnost. Obraz v obraze byl významným směrem, který ovlivnil nejen české umění, ale také uměleckou scénu ve světě. Jeho důležitost spočívá v jeho schopnosti rozšířit možnosti vyjádření a spojení různých uměleckých disciplín. Díky tomu se vytvořil prostor pro nové experimenty a objevování nových uměleckých forem a výrazů. Směr obrazu v obraze dodnes zůstává aktuální a inspirativní pro umělce po celém světě.