Obyvatelstvo Česka

Obyvatelstvo Česka zahrnuje všechny lidi, kteří mají bydliště na území České republiky. Jejich počet dosahuje 10 900 555 lidí (k 30. červnu 2023). Podobný počet obyvatel mají z evropských zemí Belgie, Řecko, Portugalsko a Švédsko.

Vývoj počtu obyvatel (střední stav)
Rok	Obyvatel
1785	4 250 000
1800	4 659 000
1820	5 272 791
1840	6 378 071
1860	7 277 801
1880	8 252 040
1900	9 333 853
1910	10 035 575
1914	10 283 486
1918	10 004 335
1928	10 549 221
1938	10 877 442
1940	11 159 539
1945	10 692 912
1951	9 023 170
1961	9 588 016
1971	9 830 602
1981	10 303 208
1991	10 308 682
2001	10 224 192
2011	10 496 672
2021	10 500 850
2023	10 878 042
2024	10 900 555

Demografický vývoj na českém území

Pravěk a starověk

Z doby pravěku, starověku a i části středověku nemáme žádné písemné prameny a obor zabývající se obyvatelstvem této doby se nazývá paleodemografie. Při studiu struktury a počtu obyvatelstva v určité oblasti se vědci opírají o údaje o počtu sídlišť, osídlených oblastí na základě úživnosti půdy, velikosti sídlišť, počtu členů průměrné rodiny (3 až 5 osob) či o výzkumy pohřebišť. +more Na spolehlivé určení počtu obyvatel existují na území České republiky pouze přibližné údaje. Z doby staršího paleolitu se nedochovaly žádné kosterní pozůstatky, v mladším paleolitu žilo (převážně na Moravě) kolem tisíce Homo sapiens sapiens. V době mezolitu, který je spjat se počátkem zemědělství, došlo ke zvětšení sídel a vynálezu keramiky. V neolitu přichází první velká migrační vlna lidí (kultura s lineární keramikou). V asi stovce sídlišť žilo odhadem deset tisíc obyvatel. Roku 2800 př. n. l. (eneolit) přichází kultura šňůrové keramiky, 40 let poté keramika zvoncových pohárů. Tehdy je na území Čech a Moravy kolem 30 000 lidí. Na konci pozdní doby bronzové bylo obyvatelstvo rozšířeno i na území jižních Čech a jeho počet dosahoval zhruba 40 000. Roku 450 př. n. l. přišli nositelé laténské kultury, Keltové. Na přelomu letopočtu je ale vystřídaly germánské kmeny (v Čechách Markomané a na Moravě Kvádové). Ty ale v 5. století z neznámého důvodu odchází a nahrazují je Slované, migrující z Ukrajiny a jihovýchodního Polska. Odhad počtu obyvatel z této doby ztěžuje jejich žárový pohřební rituál, hovoří se zhruba o 500 000 lidech. Rozsah Sámovy říše.

Středověk

V sedmém a osmém století čelilo obyvatelstvo na českém území nájezdům Avarů, což pravděpodobně vedlo k dočasnému sjednocení pod vedením franckého kupce Sáma. Deváté století pak charakterizuje existence mohutné Velkomoravské říše. +more Její populace dle odhadů dosáhla 1 miliónu lidí. Trvání této říše ukončil vpád Maďarů v 10. století. Ve vrcholném středověku se již historická demografie může opřít o písemné historické prameny, hlavně o středověké městské knihy, berní knihy, berní rejstřík, nebo pamětní knihy. Mnoho údajů poskytují také urbáře (záznamy např. poddanských povinností) a konfirmační knihy (záznamy změn držitelů církevních beneficií), po roce 1500 i církevní matriky. Dochovaly se také soupisy domů, takže představu o počtu obyvatel si můžeme vytvořit i díky historické topografii města. Dalším pramenem mohou být také kroniky, které ovšem bývají méně spolehlivé, než oficiální dokumenty.

V 11. století dochází k „vnitřní kolonizaci“, procento osídlené půdy vzrostlo z 33 % na 55 %. +more Docházelo ale i k dosídlování některých území obyvateli z německy mluvících zemí. Tím se postupně měnilo etnické složení obyvatelstva a české země se stávají dvojjazyčnou oblastí. Němci ale přinesli výrobní inovace a někde tvořili většinu obyvatel nově vznikajících měst. Města absorbovala i lidi z okolních vesnic. Postup morové epidemie v Evropě ve 14. stoletíDemografický nárůst kolem roku 1300 vystřídal pokles. Vedla k němu nejistota a menší míra uzavírání sňatků, jejímiž příčinami byly války, zhoršení klimatu, hospodářské obtíže, hladomory a epidemie, vznikající ve městech kvůli špatným hygienickým podmínkám. Jednou z nejdůležitějších příčin byl ovšem mor. V době vrcholné kolonizace se v nově zakládaných královských městech usazovali židé a věnovali se finančnictví. I do českých zemí proto dorazila protižidovská vlna, která se v západní Evropě zvedla v polovině 14. století a dozněla kolem roku 1500. Židům se tak stala osudnou doba jagellonská, kdy byli postupně a opakovaně nuceni „navždy“ opustit řadu královských měst. Židovské osídlení v 15. a 16. století nabylo jiné podoby, než jakou mělo ve 13. a 14. století. Židé se usídlili v poddanských městech, kde se uchýlili pod ochranu feudální vrchnosti; od doby husitské se začali pomalu usazovat i na venkově.

Koncem 14. století bylo na českém území 50 královských a 480 vrchnostenských měst. +more Praha čítala tehdy asi 40 tisíc obyvatel (zhruba jako tehdejší Barcelona), rozlohou tehdy byla třetí největší město v Evropě (po Římě a Konstantinopoli). Počtem obyvatel následovala Olomouc, Kutná Hora a Brno. Nejpočetnějším typem měst byla sídla kolem tří set obyvatel.

Počátkem 15. století se v českých zemích objevily první skupiny romských kočovníků, kteří byli od ostatní populace izolováni a byli vystaveni perzekuci po celou feudální epochu.

Raný novověk

Toto období je někdy nazýváno též protostatistické, neboť už se objevuje rozsáhlá evidence demografických jevů. Berní rejstříky, dochované od 16. +more století, jsou později nahrazeny katastry, a stejně jako poddanské seznamy mohou sloužit jako zdroj demografických informací. Nejcennějším zdrojem z tohoto období je soupis obyvatel podle víry na území Čech (tedy bez Moravy) z roku 1651. Zde jsou obyvatelé zapsáni podle jména, věku, náboženství, rodinné příslušnosti, povolání a sociálního postavení. Při výzkumech je často kombinován s berní rulou, která je o tři roky mladší. Církev přispěla svými zpovědními seznamy, také tzv. soupisy duší a církevními matrikami (evidence narození, sňatků a úmrtí).

Šestnácté století bylo díky celkovému zlepšení situace v zemi dobou populačního růstu. Na větší porodnosti i sňatečnosti se u nás podílel i rozvoj nezemědělské výroby v horských oblastech, řemeslné výroby ve městech (Praha tehdy měla kolem 60 tisíc obyvatel). +more Do 16. století neslyšíme tolik o hladomorech, ale mnohem nebezpečnější byly nové epidemie (spály, „anglického potu“, s nástupem renesance syfilis dovezený z Ameriky). Nejsilnější epidemie zažili obyvatelé v letech 1582-86 a 1597-99.

Reálné odhady obyvatelstva hovoří o 1,4 mil. v Čechách a 650 tisících na Moravě.

+moretif|náhled|upright=1. 1'>Třicetiletá válka v Praze - Útok Švédů na Nové Město pražské v říjnu 1648 Na obrovské regresi po nástupu vlády Habsburků (1526), vrcholící v polovině 17. století, se kromě třicetileté války podílela i náboženská emigrace. Za největšími ztrátami na životech ovšem stojí hladomory a epidemie doprovázející válku. Následovalo zmenšení porodnosti, což všechno vedlo k úbytku celkem 30 % obyvatelstva.

Polovina populace byla ve věku 15-49 let, přičemž vyššího věku se nedožívalo mnoho lidí (nad 50 let se dožilo 5-15 % obyvatel). Patrný byl také nepoměr mezi počtem žen a mužů (zvláště ve městech). +more Do 40. roku věku převažují ženy (větší úmrtnost chlapců, odchod do armády), po 40. roce pak muži (ženy jsou oslabeny těžkou prací a četnými porody).

České novověké rodiny spadaly typem do západoevropské oblasti (linie Petrohrad-Terst) - jeden manželský pár, výměnek, čeledíni - lišila se ale nízkým věkem při prvním sňatku (dokonce kolem 15 let, zvláště mimo města).

Po Vestfálském míru (1648) přichází období klidu a populačního růstu. Zvláště na venkově nebyla snaha bránit početí a tak ženy rodily v intervalu 23-28 měsíců. +more Až do 18. století přibývalo obyvatelstvo přibližně o 1,5 % ročně. Čechy a Morava měly roku 1754 kolem 3 miliónů obyvatel. I nadále docházelo k demografickým krizím, ale už v menší míře. Regrese přichází až v 18. století, kdy země přestává stačit uživit své obyvatele, dochází k poslední velké morové epidemii a díky silným sociálním rozdílům se také snižuje sňatkovost (bezzemci téměř nemohli vstupovat do manželství) Jazykové složení obyvatelstva českých zemí a jejich okolí v roce 1880. Zeleně slovanské obyvatelstvo, červeně německé, žlutě maďarské. .

Vrcholný novověk

Roku 1754 dala Marie Terezie podnět k systematickému sčítání obyvatel. Sčítáním byly pověřeny vrchnosti a faráři, zájem o tyto soupisy ale každým rokem klesal a tak bylo poté do konce zbytku století sčítání prováděno vojenskou správou (ta se už ale zaměřovala spíše jen na muže schopné voj. +more služby). Roku 1770 bylo zavedeno číslování domů a od roku 1778 se mohlo obyvatelstvo sčítat díky zavedeným tzv. populačním knihám, jež byly vedeny v každé obci. Díky těmto dokumentům tedy můžeme odhadnout, že na konci 18. stol. žilo v českých zemích 4,9 mil. lidí, s ročním přírůstkem 6,5 %. Hladová léta 1770-2 a 1847-8 zvyšovala úmrtnost a přírůstek byl zmírněn emigrací a později i sníženou porodností. I tak ale na konci 19. století bylo v českých zemích 9,437 mil. obyvatel, kteří tvořili 2,3 % obyvatel celé Evropy. Lidé žili hlavně v oblastech, kde již byla a stále se modernizovala průmyslová výroba, od 30. let 19. stol. také tam, kde se těžily suroviny a rozvíjelo strojírenství, úbytek zaznamenávaly zemědělské oblasti, zvláště pak od 80. let. S rozvojem průmyslové výroby a díky celkovému přetváření společnosti se obyvatelé začali čím dál více stěhovat do měst, takže roku 1900 žil ve městě každý druhý Čech a Praha tou dobou i s předměstím dosáhla 500 000 obyvatel (35. místo v Evropě, Londýn měl už 4,5 mil. obyvatel). 900px.

Obyvatelstvo českých zemí ve 20. století

Do struktury obyvatelstva se promítaly procesy spojené s pokračující modernizací společnosti (rostoucí sekularizace, vzdělanost, vyšší životní úroveň), ale i s politickým vývojem v zemi. Za mezníky naší novodobé historie můžeme považovat roky 1918, 1945, 1948, 1968 a 1989.

Složení obyvatelstva po roce 1918

Za první světové války se snížila sňatečnost i porodnost, roku 1918 zemi zasáhla epidemie španělské chřipky, před válkou rovněž docházelo ke značné emigraci. Celkové populační ztráty. +more Velký význam mělo národnostní složení tehdejší republiky. Němci tvořili 30 % obyvatelstva, většina z nich žila v pohraničních okresech, dále tu pak byla etnika Poláků a Židů (kolem 2 %). Více než 50 % obyvatelstva byli dělníci, malých živnostníků ubývalo. Z hlediska náboženství spadala většina obyvatelstva do čtyř největších církví: Římskokatolická 80 %; Církev československá 5-7 %, Českobratrská evangelická 4-5 %; specifickou skupinou byli Židé s 1 %, přičemž 8 % obyvatel se nehlásilo k žádnému vyznání. Průměrný věk, ve kterém lidé uzavírali sňatky, byl u žen 25 let a u mužů 28 let. Naděje na dožití stoupla z 49,2 let (rok 1921) na 58,5 let (1937). Po první světové válce se úroveň demografických údajů stabilizovala, podle bilancí měly české země ke konci r. 1920 necelých 10 miliónů obyvatel. Zvyšovala se sňatečnost i natalita, ve 30. letech v důsledku celosvětové hospodářské krize hrozila depopulace.

Složení obyvatelstva po roce 1938

+more8'>Území odebrané Československu na základě Mnichovské dohody Po Mnichovském diktátu 30. 9. 1938 přišla republika o 37 % svého území, na kterém žilo asi 36 % obyvatel. Nastaly přesuny obyvatelstva do vnitrozemí, emigrace Židů a antifašistů, sudetští Němci reagovali na změnu zvýšením porodnosti a totéž se dělo u českých žen, ale z obavy před nuceným nasazením. Ze stejného důvodu (ale i z rasových příčin) docházelo k mnoha sňatkům i rozvodům. Většinu válečných ztrát představovali zahynulí Židé (77 tisíc) a Romové (5 tisíc) a lidé zemřelí ve vězeních, koncentračních táborech a při pracovním nasazení v Německu (50 tisíc); počet narozených dětí se naopak oproti dřívějšku zvýšil.

Složení obyvatelstva po roce 1945

Největším zásahem do demografického složení obyvatelstva byl odsun 3 milionů Němců, čímž se obyvatelstvo českých zemí snížilo na 8,7 milionu. Po únoru 1948 navíc odešla vlna 60 tisíc politických emigrantů. +more Změnila se také struktura obyvatelstva z hlediska věku, národnosti (odsun většiny Němců vedl k téměř úplné homogenizaci národnostní struktury -93,8 %, jejich počet navíc klesal i později. Druhou největší národnostní skupinou se pak díky trvalé imigraci a své vysoké reprodukci stali Slováci. Významnou etnickou skupinou, která byla uznána až r. 1960, byli Romové) i sociálního složení, protože do emigrace odcházeli zejména mladší a vzdělanější lidé.

Složení obyvatelstva po roce 1948

Po zažitých traumatech se totiž většina společnosti posunula „doleva“ a po únorovém komunistickém puči přišla radikální změna sociální struktury obyvatelstva. Zpočátku znárodnění průmyslu, později postupná téměř úplná socializace ekonomiky včetně služeb a kolektivizace zemědělství. +more Po roce 1950 se vytvořily pouze tři velké společenské skupiny - dělníci (až 60 %), ostatní zaměstnanci (méně než 30 %) a družstevní rolníci (pozvolný pokles z 10 na 8 %). Vznikla tak silně uniformní společnost s tendencí snižovat sociální rozdíly. Novým politickým uspořádáním byl urychlen i proces sekularizace společnosti. V rovině urbanizace došlo taktéž ke změnám. Čechy se staly zemí středních měst, neboť ta rostla ze všech nejrychleji a český venkov naopak kvůli odchodu mladých vymíral. Růst ekonomiky byl zapříčiněn především velkým přílivem žen do zaměstnání. Ty pak měly průkazně méně dětí. Po odeznění vysoké poválečné vlny plodnosti (až 3,0 živě narozených dětí na jednu ženu) následoval poměrně plynulý pokles až do r. 1957. Největším zásahem do reprodukce se stalo přijetí zákona o umělém přerušení (správně ukončení) těhotenství z r. 1957, kvůli čemuž společně s další stagnací životní úrovně a zhoršující se společenskou situací pak docházelo k dalšímu omezování plodnosti.

Složení obyvatelstva po roce 1968

V letech 1962-65 došlo k první ekonomické stagnaci, i přesto měla Československá republika koncem r. 1967 již 9,866 milionu obyvatel. +more Po srpnové invazi v roce 1968 přišel nástup normalizace. Stát se snažil o „návrat do rodiny“ zlepšením sociální politiky (novomanželské půjčky, delší mateřská dovolená, větší příspěvky na dítě), což vedlo k větší sňatečnosti. Do produktivního věku se dostávaly silné ročníky, což způsobilo „baby-boom“ vrcholící roku 1974. Zároveň stoupl počet nemanželských dětí a stále nejužívanější „metodou“ antikoncepce zůstávaly potraty. Kvůli posrpnové emigraci a pozdější „nelegální“ emigraci přišla republika o 245 tisíc obyvatel.

Složení obyvatelstva po roce 1989

Vývoj počtu obyvatel České republiky od osamostatnění v roce 1993. +more Společenskoekonomické změny po roce 1989 s sebou přinesly i pokles porodnosti, díky čemuž se růst počtu obyvatel v roce 1994 poprvé od r. 1918 zastavil. Z hlediska výše úhrnné plodnosti je ČR dnes již na úrovni průměru západoevropských zemí. Absolutní stárnutí obyvatelstva ČR je objektivní demografický proces; zčásti je nutným následkem prodlužování lidského života, z části nutnou daní za omezení plodnosti v předchozích letech.

Pokles počtu obyvatel pokračoval až do roku 2002, pak začala stoupat porodnost i migrace. Po roce 2009 začala porodnost opět klesat, k přirozenému úbytku však došlo jen v roce 2013 a 2015. +more Počet obyvatel tak začal stoupat a v roce 2020 dosáhl poválečného maxima 10,702 mil. obyvatel. Vlivem pandemie covidu došlo v roce 2020 a následujících letech k nárůstu úmrtnosti, i přes vysoké hodnoty přirozeného úbytku však k poklesu počtu obyvatel nedošlo, když přirozený úbytek byl kompenzován migrací. Formálně se počet obyvatel v roce 2021 snížil z důvodu přepočtu podle výsledků sčítání lidu.

Přirozený pohyb obyvatelstva od druhé poloviny 20. století

Vývoj plodnosti v Česku - 1950-2003

Soubor:Population_pyramid_CZE_1980rel. png|Věková pyramida obyvatel Česka - 1980 Soubor:Population_pyramid_CZE_1990rel. +morepng|Věková pyramida obyvatel Česka - 1990 Soubor:Population_pyramid_CZE_1999rel. png|Věková pyramida obyvatel Česka - 1999 Soubor:Population pyramid CZE 2007rel. png|Věková pyramida obyvatel Česka - 2007 Soubor:Czech_Republic_single_age_population_pyramid_2020. png|Věková pyramida obyvatel Česka - 2020.

Ve druhé polovině 20. století výše přirozeného přírůstku v České republice vlivem výrazných změn porodnosti značně kolísala. +more Vlna vysoké porodnosti vrcholila bezprostředně po druhé světové válce (v roce 1950 byla hrubá míra porodnosti 21,1 ‰). V následujícím desetiletí rychle klesala - minima dosáhla v roce 1960: 13,3 ‰). V polovině 60. let došlo k mírnému zvýšení (v roce 1964 15,9 ‰) a následný pokles (v roce 1968 13,9 ‰) se zásluhou příznivé věkové skladby a rovněž propopulačními opatřeními tehdejší vlády obrátil v populační boom, který gradoval v roce 1974, kdy se narodilo 194 215 živých dětí, což činilo hrubou míru porodnosti 19,4 ‰. Od té doby nastal poměrně prudký pokles. Ten se nezastavil ani po vyrovnání minima z roku 1960, ke kterému došlo v letech 1983 a 1984, ani poté, co se v roce 1994 porodnost dostala pod úroveň úmrtnosti. Vyvrcholil až v roce 1999, kdy se narodilo pouze 89 471 živých dětí (8,7 ‰).

Od minima z roku 1999 se porodnost začala velmi zvolna zvyšovat, její růst se poněkud zrychlil od roku 2004. V roce 2006 se po 13 letech přirozeného úbytku znovu vrátila nad úroveň úmrtnosti - narodilo se 105 831 živých dětí (10,3 ‰). +more V dalších letech se počet živě narozených dětí dále zvyšoval - v roce 2007 na 114 632 (11,1 %) a v roce 2008 na 119 570 (11,5 %), což bylo sice nejvíce od roku 1994, ale nedosáhlo ani stavu v roce 1993 (121 025 živě narozených dětí). Přirozený přírůstek dosáhl v roce 2007 počtu 9 996 lidí a v roce 2008 14 622, což je nejvyšší hodnota od roku 1982. Tehdejší nárůst porodnosti představoval sekundární populační vlnu dětí žen narozených během 70. let 20. století. Tato vlna dosáhla svého vrcholu v roce 2008, v roce 2009 přestaly počty narozených dětí poprvé po 7 letech v řadě růst (počet živě narozených byl 118,3 tisíce dětí, tedy o 1,2 tisíce méně než v roce 2008). V roce 2012 se živě narodilo 108,6 tisíce dětí, jejich počet tak převýšil počet zemřelých již pouze o 0,4 tisíce osob.

Zatímco v roce 1975 byla úhrnná plodnost 2,40, v roce 2000 to bylo jen 1,14 (po Ukrajině s 1,09 nejnižší v Evropě), v roce 2004 1,22 (po Bělorusku s 1,20 nejnižší v Evropě), v roce 2006 se zvýšila na 1,33, v roce 2007 na 1,44 a v roce 2008 na 1,50, což je hodně vzdáleno od hraniční hodnoty potřebné k zachování populace (2,1 potomků na jednu ženu), a v roce 2009 stagnovala, resp. se nepatrně snížila na 1,49. +more V roce 2011 došlo k dalšímu snížení úhrnné plodnosti na 1,42. Pokles byl vyšší než za předchozí dva roky dohromady.

V roce 2014 se úhrnná plodnost poprvé po dvaceti letech dostala z pásma nízké plodnosti. Stárnutí obyvatelstva pokračovalo - průměrný věk vzrostl o 0,2 let na 41,7 let. +more Dále rostl podíl dětí narozených mimo manželství, kterých už byla téměř polovina. V roce 2015 činila úroveň plodnosti 1,57 dětí na ženu, průměrný věk ženy při narození dítěte byl 30 let a průměrný věk obyvatel se zvýšil na 41,9 let.

Vlivem pandemie covidu došlo v roce 2020 a následujících letech k nárůstu úmrtnosti. Ta dosáhla maxima v roce 2021, kdy činila 13,3 na 1000 obyvatel, vyšší hodnota byla zaznamenána naposledy v roce 1947. +more Vlivem tohoto byla zaznamenána také vysoká hodnota přirozeného úbytku, která činila ve stejném roce 2,7 na 1000 obyvatel, zde byla nižší hodnota zaznamenána naposledy v době první světové války. Díky dlouhodobě vysokému přírůstku stěhováním i tak populace v roce 2021 vzrostla.

Populační statistiky

Celkem	Umělá přerušení těhotenství
1785	4 250 000
1786	4 318 000
1787	4 392 000
1788	4 418 000
1789	4 414 000
1790	4 444 000
1791	4 497 000
1792	4 531 000
1793	4 553 000
1794	4 570 000
1795	4 588 000
1796	4 598 000
1797	4 633 000
1798	4 668 000
1799	4 670 000
1800	4 659 000
1801	4 692 000
1802	4 767 000
1803	4 823 000
1804	4 894 000
1805	4 941 000
1806	4 883 000
1807	4 857 000
1808	4 876 000
1809	4 853 000
1810	4 870 000
1811	4 916 000
1812	4 951 000
1813	4 859 000
1814	4 826 000
1815	4 810 000
1816	4 878 000
1817	4 961 000
1818	5 021 000
1819	5 093 000
1820	5 272 791
1821	5 353 785
1822	5 426 885
1823	5 494 633
1824	5 567 415
1825	5 641 433
1826	5 715 138
1827	5 831 825
1828	5 933 743
1829	5 959 643
1830	5 996 788
1831	6 071 798
1832	6 117 669
1833	6 114 791
1834	6 139 975
1835	6 191 643
1836	6 200 250
1837	6 197 244
1838	6 248 539
1839	6 314 283
1840	6 378 071
1841	6 459 128
1842	6 531 908
1843	6 578 355
1844	6 630 222
1845	6 682 437
1846	6 723 727
1847	6 768 064
1848	6 778 356
1849	6 789 915
1850	6 826 465
1851	6 870 370
1852	6 925 780
1853	6 976 739
1854	7 029 810
1855	7 044 048
1856	7 045 616
1857	7 091 652
1858	7 151 837
1859	7 214 655
1860	7 277 801
1861	7 328 855
1862	7 373 633
1863	7 429 933
1864	7 483 274
1865	7 528 107
1866	7 532 419
1867	7 533 238
1868	7 584 956
1869	7 643 553
1870	7 698 830
1871	7 754 152
1872	7 809 472
1873	7 864 793
1874	7 920 115
1875	7 975 435
1876	8 030 757
1877	8 086 077
1878	8 141 398
1879	8 196 719
1880	8 252 040
1881	8 301 997
1882	8 346 588
1883	8 391 180
1884	8 435 770
1885	8 480 362
1886	8 524 953
1887	8 569 544
1888	8 614 135
1889	8 658 727
1890	8 703 318
1891	8 761 173
1892	8 832 295
1893	8 903 416
1894	8 974 537
1895	9 045 659
1896	9 116 780
1897	9 187 901
1898	9 259 022
1899	9 330 143
1900	9 333 853
1901	9 404 689
1902	9 474 876
1903	9 545 134
1904	9 615 027
1905	9 684 512
1906	9 754 475
1907	9 824 544
1908	9 894 520
1909	9 964 789
1910	10 035 575
1911	10 099 152
1912	10 157 344
1913	10 221 343
1914	10 283 486
1915	10 285 882
1916	10 221 815
1917	10 128 304
1918	10 004 335
1919	9 921 710
1920	9 978 420
1921	10 002 030
1922	10 112 730
1923	10 198 370
1924	10 277 770
1925	10 369 760
1926	10 442 610
1927	10 495 940
1928	10 549 221
1929	10 597 761
1930	10 648 057
1931	10 702 208
1932	10 750 003
1933	10 791 313
1934	10 826 082
1935	10 853 125
1936	10 872 519
1937	10 888 540
1938	10 877 442
1939	11 105 990
1940	11 159 539
1941	11 129 373
1942	11 054 018
1943	11 034 846
1944	11 109 341
1945	10 692 912
1946	9 523 266
1947	8 765 230
1948	8 893 104
1949	8 892 613
1950	8 925 122
1951	9 023 170
1952	9 125 183
1953	9 220 908
1954	9 290 617
1955	9 365 969
1956	9 442 040
1957	9 513 758
1958	9 574 650
1959	9 618 554
1960	9 659 818
1961	9 588 016
1962	9 621 808
1963	9 668 741
1964	9 730 019
1965	9 785 102
1966	9 826 188
1967	9 854 241
1968	9 877 632
1969	9 896 695
1970	9 805 157
1971	9 830 602
1972	9 868 379
1973	9 919 519
1974	9 994 761
1975	10 062 366
1976	10 128 220
1977	10 189 312
1978	10 245 686
1979	10 296 489
1980	10 326 792
1981	10 303 208
1982	10 314 321
1983	10 322 823
1984	10 330 481
1985	10 336 742
1986	10 340 737
1987	10 348 834
1988	10 356 359
1989	10 362 257
1990	10 362 740
1991	10 308 682
1992	10 317 807
1993	10 330 607
1994	10 336 162
1995	10 330 759
1996	10 315 353
1997	10 303 642
1998	10 294 943
1999	10 282 784
2000	10 272 503
2001	10 224 192
45 057	32 528
2002	10 200 774
2003	10 201 651
2004	10 206 923
2005	10 234 092
2006	10 266 646
2007	10 322 689
2008	10 429 692
2009	10 491 492
2010	10 517 247
2011	10 496 672
2012	10 509 286
2013	10 510 719
2014	10 524 783
2015	10 542 942
2016	10 565 284
2017	10 589 526
2018	10 626 430
2019	10 669 324
2020	10 700 155
2021	10 500 850
2022	10 759 525
2023	10 878 042

Aktuální populační statistiky

Období	Živě narození	Úmrtí	Přirozená změna
leden - prosinec 2022	101 299	120 219	-18 920
leden - prosinec 2023	91 149	112 795	-21 646
Změna	-10 150 (-11,02 %)	-7 424 (-6,17 %)	-2 726

Hustota obyvatelstva

File:Плотность населения Чехии.png

Hustota zalidnění

Česko má v Evropě nadprůměrnou hustotu zalidnění - 134 obyvatel/km², což je řadí na 12. místo v Evropě. +more Pás nejnižší hustoty zalidnění lemuje jihozápadní a jižní hranici státu a tvoří jej okresy od Tachova po Jindřichův Hradec.

Úplně nejnižší hustotu mají Prachaticko (37 obyvatel/km²) a Českokrumlovsko (37,5 obyvatel na km²). Naopak nejvyšší hustotu zalidnění mají kromě čtyř městských okresů (Praha, okres Brno-město, okres Ostrava-město, okres Plzeň-město) také průmyslové oblasti jako okres Most, okres Teplice, okres Ústí nad Labem, okres Jablonec nad Nisou, okres Kladno, okres Karviná, které mají přes 200 obyvatel/km².

Národnostní složení

Při sčítání lidu v roce 2011 respondenti mohli uvést jednu národnost, dvě národnosti nebo neuvést národnost žádnou. Národnost „česká“ či národnost „moravská“ tak pravděpodobně obsahují i obyvatele některých jiných menšin, kteří se z různých důvodů nechtěli hlásit ke svému původu. +more Národnost je, dle místopředsedy ČSÚ Drápala, „na rozdíl od jazyka nebo občanství otázkou pocitu a je na každém z nás, jestli budeme chtít do formulářů tento pocit uvést“. Celých 25 % obyvatel (2 642 666) se však k žádné národnosti nepřihlásilo, 163 648 (1,6 %) se pak přihlásilo ke dvěma národnostem.

Pouze k české národnosti se hlásilo 6 711 624 (64,3 %) obyvatel, druhou nejsilnější skupinou byla národnost moravská (521 801 - 5,0 %) a na třetím místě národnost slovenská (147 152 - 1,4 %), následovaly národnost ukrajinská (53 253 - 0,5 %), polská (39 096 - 0,4 %) a vietnamská (29 660 - 0,3 %). Při započtení obyvatel, kteří se hlásili ke dvou národnostem se k české národnosti hlásilo 6 848 945, k moravské 627 613 a ke slovenské 166 956 obyvatel.

Národnostní skupina	rok 1921	rok 1930	rok 1950	rok 1961	rok 1970	rok 1980	rok 1991	rok 2001	rok 2011	rok 2021
Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%
Češi	6 734 684	67,3	7 286 271	68,3	8 343 558	93,9	9 023 501	94,2	9 270 617	94,4	9 733 925	94,6	8 363 768	81,2	9 249 777	90,5	6 711 624	64,3	6 033 014	57,3
Moravané	6 734 684	67,3	7 286 271	68,3	8 343 558	93,9	9 023 501	94,2	9 270 617	94,4	9 733 925	94,6	1 362 313	13,2	380 474	3,7	521 801	5,0	359 621	3,4
Slezané	47 314	0,5	24 697	0,2	8 343 558	93,9	9 023 501	94,2	9 270 617	94,4	9 733 925	94,6	44 446	0,4	10 878	0,1	12 214	0,1	12 451	0,1
Slezané	47 314	0,5	24 697	0,2	70 816	0,8	66 540	0,7	64 074	0,7	66 123	0,6	44 446	0,4	10 878	0,1	12 214	0,1	12 451	0,1
Poláci	81 914	0,8	90 539	0,9	70 816	0,8	66 540	0,7	64 074	0,7	66 123	0,6	59 383	0,6	51 968	0,5	39 096	0,4	26 802	0,3
Slováci	15 732	0,2	44 451	0,4	258 025	2,9	275 997	2,9	320 998	3,3	359 370	3,5	314 877	3,1	193 190	1,9	147 152	1,4	96 041	0,9
Němci	3 059 961	30,6	3 149 629	29,5	159 938	1,8	134 143	1,4	80 903	0,8	58 211	0,6	48 556	0,5	39 106	0,4	18 658	0,2	9 128	0,1
Ukrajinci					19 384	0,2	19 549	0,2	9 794	0,1	10 271	0,1	8 220	0,1	22 112	0,2	53 253	0,5	78 068	0,7
Vietnamci													421	0,0	17 462	0,2	29 660	0,3	31 469	0,3
Maďaři	7 049	0,1	11 427	0,1	13 201	0,1	15 152	0,2	18 472	0,2	19 676	0,2	19 932	0,2	14 672	0,1	8 920	0,1
Rusové					19 384	0,2	19 549	0,2	6 619	0,1	5 051	0,0	5 062	0,0	12 369	0,1	17 872	0,2	25 296	0,2
Romové													32 903	0,3	11 746	0,1	5 135	0,0	4 458	0,0
Rusíni													1 926	0,0	1 106	0,0	739	0,0
Ostatní/Neuvedeno	59 080	0,6	71 411	0,7	31 211	0,4	36 649	0,4	36 220	0,4	39 300	0,4	40 408	0,4	225 200	2,2	2 806 314	26,9	3 321 058	31,6
Celkově	10 005 734	10 674 386	8 896 133	9 571 531	9 807 697	10 291 927	10 302 215	10 230 060	10 436 560	10 524 167

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 se k české národnosti hlásilo 90,4 % obyvatel, čímž Česká republika byla jedním z nejvíce národnostně homogenních (stejnorodých) států v Evropě (po Polsku, Albánii, Islandu a Maltě). Ostatní národnosti byly v ČR zastoupeny jen následovně: moravská (3,7 %), slovenská (1,89 %), slezská (0,10 %), polská (0,51 %), německá (0,38 %), ukrajinská (0,22 %), vietnamská (0,17 %), romská (0,11 %) a ostatní (2,47 %). +more Ovšem zejména v případě romské národnosti neodpovídaly výsledky sčítání etnickému původu, ačkoliv byli Romové státem, obcemi i školenými asistenty povzbuzováni k uvedení své národnosti do sčítacího formuláře. K této národnostní menšině se přihlásilo o 6,5 tisíce lidí méně, než při sčítání lidu v roce 2001, odhadovaný počet občanů romského etnika v České republice je asi 250 tisíc obyvatel.

Státní občanství obyvatel a cizinci

Mapa národností cizinců v Česku (2011) Podle výsledků sčítání lidu v roce 2011 trvale žilo v České republice 9 569 568 státních občanů České republiky (94,9 % obyvatelstva ČR) a 541 664 cizinců (5,1 %). +more Největší skupinu tvořilo 117 810 státních občanů Ukrajiny (26,2 % cizinců), 84 380 občanů Slovenska (18,8 % cizinců), 53 110 občanů Vietnamu (11,8 % cizinců) a 36 055 občanů Ruska (8,0 % cizinců). Jsou zde také velké územní rozdíly, nejvíce cizinců absolutně i relativně žije v Praze, kde 205 207 cizinců tvoří 16,1 % obyvatelstva, nejméně pak ve Kraji Vysočina (9 871, 1,9 % obyvatelstva) a Zlínském kraji (10 327, 1,7 % obyvatelstva).

Podle údajů Ministerstva vnitra žije k 30. 11. +more 2011 v Česku legálně 406 211 cizinců ze 181 států - nejvíce jsou zastoupeni státní občané Ukrajiny (106 040 osob), Slovenska (80 967), Vietnamu (55 585 osob), Ruska (27 320 osob), Polska (19 048 osob) a Německa (15 702 osob). V roce 2010 státní občanství České republiky nabylo 1 495 cizinců, když největší část tvořili státní občané Slovenska (38 %) a Ukrajiny (26 %). Dlouhodobě počet nabytých občanství ročně klesá.

Za rok 2007 do České republiky imigrovalo rekordních 104,4 tisíce osob (o 36 tisíc více než v roce 2006). Roční přírůstek obyvatel registrovanou zahraniční migrací činil 35-36 tisíc v letech 2005-2006, 83,9 tisíce v roce 2007 a 71,8 tisíce osob v roce 2008. +more V roce 2010 to však bylo už jen 15,6 tisíce osob. Výrazný pokles přílivu cizinců byly způsoben hospodářskou krizí, ale i složitým byrokratickým systémem při udělování povolení k pobytu v ČR, který se od ledna 2011 ještě zpřísnil (zahraniční podnikatelé musí prokázat, že mají na 2 roky zajištěn příjem, musí předkládat potvrzení o průměrném měsíčním příjmu minimálně za posledního půl roku).

Vietnamci u nás žijí nejdéle (průměrně 8 let), lidé z bývalé Jugoslávie jen o rok méně. Většinou jsou to lidé se středním odborným vzděláním (51 %). +more Nejvíce vysokoškolsky vzdělaných do naší země přichází z Ruska (27 % imigrantů). Nejvíce z výdělku posílají domů Ukrajinci (17 % příjmu).

Počet cizinců v Česku

Státy EU (2022) Celkem 226 426; nad 500 osob: * 117 265 * 19 724 * 17 884 * 17 673 * 14 032 * 10 517 * 5 994 * 4 122 * 3 272 * 2 398 * 2 378 * 2 084 * 1 910 * 1 064 * 957 * 821 * 809 * 764 * 764 * 566

Státy mimo EU (2022) Celkem 873 851; nad 1000 osob: * 630 571 * 66 238 * 41 655 * 11 709 * 9 079 * 7 995 * 7 886 * 7 798 * 7 762 * 7 675 * 7 101 * 6 020 * 4 827 * 4 411 * 3 015 * 2 685 * 2 556 * 2 367 * 2 130 * 1 912 * 1 724 * 1 669 * 1 571 * 1 547 * 1 496 * 1 424 * 1 395 * 1 291 * 1 248 * 1 240 * 1 209 * 1 206 * 1 176 * 1 163 * 1 136 * 1 066

Cizinci narození v Česku

align = right	Počty cizinců narozených v roce 2014
996
846
530
202
60

Od roku 2004 do roku 2014 se v ČR narodilo 28 550 cizinců. V roce 2005 byl podíl cizinců mezi novorozenci 1,4 %, v roce 2014 přesáhl podíl cizinců mezi novorenci 3 %. +more V roce 1995 to bylo pouze 0. 7 %. Od roku 2004 se v ČR narodilo téměř 9 000 Vietnamců.

Migrace a naturalizace

Dle statistik EU z roku 2015, stávající procento cizinců žijících v Česku oproti počtu obyvatel je podobné průměru EU, srovnatelné s Finskem, Nizozemskem, Portugalskem či Slovinskem. Počet nově příchozích imigrantů v poměru k počtu obyvatel je však v Česku třetí nejnižší ze všech zemí EU, a také počet cizinců, kterým je ročně v Česku uděleno občanství (naturalizace), oproti počtu obyvatel je třetí nejnižší ze všech zemí v EU.

Náboženské složení

Podíl věřících obyvatel v okresech od roku 1991 +more_-_Bohemia,_Moravia_and_Silesia_I. png|náhled|upright'>Krajské a zemské hranice: ze srovnání map vyplývá, že Morava je výrazně více nábožensky založená než Čechy. .

Česká republika je zemí s nízkým množstvím lidí deklarujících příslušnost k nějaké církvi či náboženské společnosti a v rámci Evropy má po Estonsku, Nizozemsku a Bělorusku 4. nejnižší podíl občanů hlásících se k nějakému náboženství. +more V období let 1991-2001 klesl počet věřících o více než 1,2 milionu osob na 3 288 088 deklarovaných věřících (tj. 32,14 % obyvatel). Dominantní postavení zde má římskokatolická církev, k níž se při sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo 2 740 780 (tj. 26,8 %) obyvatel. Výrazně vyšší podíl 'věřících' můžeme nalézt v okresech a krajích na Moravě, v Jihočeském kraji, území kraje Vysočina (více než z poloviny leží na Moravě) a bývalého Východočeského kraje. V žádném kraji ČR netvoří 'věřící' nadpoloviční většinu místních obyvatel.

Při Sčítání lidu 2011 celkový počet věřících opět poklesl na celkem 2 175 087. (20,6 % obyvatel, 37,6 % odpovídajících) Naproti tomu 3 612 804 obyvatel České republiky uvedlo, že jsou „bez náboženské víry“ (34,2 % obyvatel země, 62,4 % odpovídajících), což je také pokles. +more Počet obyvatel hlásících se k Římskokatolické církvi poklesl na 1 083 899 (+ 71 138 se přihlásilo obecně ke „katolické víře“) (10,9 % obyvatel). Druhou největší církví je Českobratrská církev evangelická, k níž se přihlásilo 51 936 občanů. Dále Církev československá husitská, 39 tisíc členů (0,37 %). Vyšší podíl věřících má ještě Pravoslavná církev, která má celkem 27 tisíc členů, příznivci jediismu s 15 tisíci, Svědkové Jehovovi s 13 tisíci, Církev bratrská, respektive Křesťanská společenství, obě s 10 tisíci věřícími. 707 649 lidí se označilo za věřící bez příslušnosti k nějaké církvi. Počet obyvatel Česka hlásících se k judaismu je asi 1 500 obyvatel, k islámu se hlásí téměř 3 500 lidí. K různým odvětvím buddhismu se hlásí přes 6 100 osob. K ateismu se hlásí 1 075 osob, pohanství deklaruje 863 osob. Ačkoliv většina náboženských skupin v Česku zaznamenala sestupnou tendenci, přesto se některým menším náboženstvím v České republice, jako je Církev bratrská, Pravoslavná církev, Apoštolská církev, Křesťanská společenství, Jediismus počty obyvatel hlásících se při sčítání lidu oproti roku 2001 zvýšily. 4 774 323 obyvatel (45,2 % populace) ovšem odmítlo na otázku o náboženské víře vůbec odpovědět. Novinkou sčítání lidu 2011 bylo mimo 707 tisíc obyvatel nehlásících se k církvi, ale hlásících se k víře, též pokles počtu obyvatel bez vyznání. Struktura religiozity české společnosti i podíl věřících v jednotlivých církvích se výrazně nemění. Například zástupce římskokatolické církve v ČBK se zamýšlí, proč výsledky sčítání lidu neodpovídají jimi údajně pozorované realitě, která je přinejmenším stabilní, a uvádí úvahu: '„Oproti sčítání v roce 2001, kdy se nevyjádřilo jen 10 % respondentů, tentokrát se nevyjádřila polovina národa, a pokud by byla tato „neodpovídající“ polovina strukturovaná podobně, jako ona odpovídající, zjistili bychom, že k dramatickým změnám v religiozitě pravděpodobně nedošlo. “' (více o římskokatolické církvi též v článku Sčítání účastníků katolických bohoslužeb v Česku a Věřící v ŘKC). Religionista Ivan Štampach v reakci na uveřejněné předběžné výsledky sčítání lidu 2011 uvádí „Počet věřících neubývá. Ubývá lidí, kteří se identifikují s velkými církevními institucemi svázanými s ekonomickou a politickou mocí. Individuální víra a malé, atypické a alternativní skupiny stále rostou. Pokles církevní příslušnosti mezi českou populací probíhá zhruba stejným tempem od začátku padesátých let minulého století bez ohledu na režimy. V posledním desetiletí odchod lidí od církví mírně akceleroval. Jde podle mého přesvědčení o zásadní civilizační změnu. Nikoli o nahodilou fluktuaci. “.

Reference

Literatura

Související články

Vysídlení Němců z Československa * Seznam krajů v Česku podle plodnosti * Obyvatelstvo Československa

Externí odkazy

[url=https://www.czso.cz/csu/stoletistatistiky/pocet-zemrelych-obyvatel-ceske-republiky]Počet zemřelých Česka podle let na stránkách ČSÚ[/url]

Kategorie:Geografie Česka Česko Kategorie:Česká společnost