Ole Einar Bjørndalen (* 27. ledna 1974 Drammen, Norsko) je bývalý norský biatlonista, osminásobný olympijský vítěz, dvacetinásobný mistr světa a šestinásobný vítěz světového poháru. Během kariéry se dokázal prosadit také mezi specialisty lyžaři.
Bjørndalen se poprvé prosadil na juniorském mistrovství světa v Ruhpoldingu 1993, odkud si překvapivě odvezl tři ze čtyř zlatých medailí. Na mistrovství světa dospělých získal své první medaile v roce 1997 v Osrblie. +more Jednalo se o stříbrnou medaili ze štafetového závodu a o bronzovou medaili ze stíhacího závodu. První zlatou medaili na světovém šampionátu vybojoval v roce 1998 v Pokljuce, kde napomohl k vítězství v týmovém závodě. Na tomto šampionátu získal také stříbro ve stíhacím závodě. Další stupně vítězů vybojoval také na mistrovstvích v letech 1999, 2000 a 2001. Na mistrovství světa 2003 v Chanty-Mansijsku získal první zlaté medaile také v individuálních závodech, když vyhrál sprint a závod s hromadným startem. V Oberhofu na mistrovství světa 2004 získal čtyři cenné kovy a o rok později, v Hochfilzenu 2005, vybojoval čtyři zlaté medaile - ve sprintu, stíhacím závodě, štafetě a závodě s hromadným startem. V roce 2007 rozšířil sbírku medailí o další tři medaile, z toho dvě zlaté ze sprintu a stíhacího závodu. Na mistrovství světa 2008 v Östersundu obsadil stupně vítězů v pěti závodech a stal se mistrem světa ve stíhacím závodě. Čtyři prvenství vybojoval také v závodech na mistrovství světa 2009 v Pchjongčchangu. V letech 2010-2015 získal na světových šampionátech dalších sedm medailí ve štafetových závodech a na domácím Mistrovství světa v biatlonu 2016 v Oslu získal stříbrnou medaili ve sprintu i v následném stíhacím závodě a s norským mužským týmem dokázal triumfovat ve štafetě. V závodu s hromadným startem přidal ještě bronzovou medaili. Medailovou sbírku rozšířil i na Mistrovství světa v biatlonu 2017 v Hochfilzenu, kde získal ve stíhacím závodě bronzovou medaili.
Na olympijských hrách startoval poprvé v roce 1994 v domácím Lillehammeru, kde se medailově neprosadil. Na olympijských hrách 1998 v Naganu napomohl k zisku stříbrné medaile norské štafetě a stal se olympijským vítězem ve sprintu. +more Velké úspěchy zaznamenal na olympijských hrách 2002 v Salt Lake City, kde zvítězil ve třech individuálních závodech a také se štafetou. Na dalších olympijských hrách v roce 2006 v Turíně obsadil stupně vítězů ve třech individuálních závodech, nicméně prvenství nevybojoval. V závodě štafet na olympijských hrách 2010 ve Vancouveru získal prvenství a přidal druhé místo ve vytrvalostním závodě. A na olympijských hrách 2014 v Soči se radoval ze zisku zlata hned v úvodním sprinterském závodě, stejně jako při následné olympijské premiéře závodu smíšených štafet a stal se nejstarším vítězem individuální disciplíny v historii zimních olympijských her. Dvojice ruských triumfů ho zároveň pasovala do role nejúspěšnějšího sportovce zimních olympijských her vůbec - když ziskem 13 cenných kovů z olympijských her předstihl svého krajana Bjørna Dæhlieho. V roce 2020 získal dodatečně bronzovou medaili ze závodu štafet na ZOH 2014 po diskvalifikaci ruské štafety.
Ve světovém poháru dokázal šestkrát vyhrát celkové hodnocení, čtyřikrát obsadil druhé místo a jednou třetí místo. Během své kariéry zvítězil ve 125 jednotlivých závodech světového poháru (započítány jsou také výsledky z mistrovství světa a olympijských her). +more V roce 2006 dokázal vyhrát jeden individuální závod světového poháru v běhu na lyžích ve švédském Gällivare.
V dubnu 2018 oznámil ukončení aktivní sportovní kariéry.
Cesko.wiki 
