Olga Kameněva

Olga Kameněvová či Olga Kameněva, rozená Bronsteinová, Ольга Давидівна Камєнєва, Ольга Давидовна Каменева, (* 1883 Janivka, Ruské impérium (dnes Bereslavka u Kropyvnyckého na Ukrajině) - † 11. září 1941 Orel), byla aktivistkou ruského revolučního hnutí, sestra L. D. Trockého a první manželka L. B. Kameněva.

Život

V roce 1902 vstoupila do Ruské sociálně demokratické dělnické strany a brzy se provdala za Lva Kameněva, kolegu marxistického revolucionáře. V roce 1908, po propuštění Lva Kameněva z vězení, Kameněvovi odešli z Ruska do Ženevy a poté do Paříže, kde se Lev Kameněv stal jedním ze dvou zástupců V. +more I. Lenina. V lednu 1914 se Kameněvovi přestěhovali do Petrohradu.

Po revoluci měla v Lidovém komisariátu školství na starost vedení divadel a aktivně prosazovala linii jejich bolševizace a radikalizace. Anatolij Lunačarskij, zastánce umírněnějšího přístupu, v roce 1920 se souhlasem V. +more I. Lenina O. Kameněvovou propustil.

Ve 20. letech 20. +more století pak navazovala polooficiální diplomatické styky mezi SSSR a západními zeměmi. Zejména hledala západní pomoc v boji proti následkům hladomoru v oblasti Volhy. V letech 1925-1929 byla předsedkyní Všesvazové společnosti pro kulturní vztahy se zahraničím ( Всесоюзное общество культурной связи с заграницей).

Vyhýbala se opozičním aktivitám. V polovině 20. +more let se její rodinný život s Lvem Kameněvem zhoršil. Poté, co Trockij a Kameněv v roce 1927 ztratili všechny pozice ve straně, Kameněvová ještě nějakou dobu zastávala oficiální pozice.

V roce 1935 byla na dobu 5 let vyhoštěna z Moskvy do Taškentu.

Po procesu se Zinovjevem a Kameněvem, kteří byli popraveni v roce 1936, byla zatčena. Její nejstarší syn Alexandr, absolvent Žukovského vojenské letecké inženýrské akademie, byl dne 10. +more května 1937 v Leningradě popraven (zastřelen).

Olga Kameněvová byla popravena dne 11. září 1941, a to v Medveděvském lese u Orla.

Odkazy

Reference

Literatura

Robert Leach and Victor Borovsky. A History of Russian Theatre, Cambridge University Press, 1999, p. +more 303. * Elizabeth A. Wood. The Baba and the Comrade: Gender and Politics in Revolutionary Russia, Indiana University Press, 1997, p. 80-81 * Eugene V. Debs. Gentle Rebel: Letters of Eugene V. Debs, edited by J. Robert Constantine, University of Illinois, 1995, pp. 223-224. * Margaret A. Trott, Passing through the Eye of the Needle: American Philanthropy and Soviet Medical Research in the 1920s in Rockefeller Philanthropy and Modern Biomedicine: International Initiatives from World War to the Cold War, Bloomington, IN, Indiana University Press, 2002, p. 148 * Samuel N. Harper. The Russia I Believe In: The Memoirs of Samuel N. Harper 1902 to 1941, Chicago, University of Chicago Press, 1945, p. 143. * Jean-Luis Cohen, Le Corbusier and the Mystique of the USSR, Princeton, Princeton University Press, 1992, pp. 41-43, 54, 117, quoted in Alice T. Friedman, Glamour a MoMo: Women’s Roles in the Modern Movement in Back from Utopia: The Challenge of the Modern Movement, Uitgeverij 010 Publishers, 2002, p. 321. * Theodore Dreiser: Interviews, eds. Frederic E. Rusch and Donald Pizer, University of Illinois, 2004, pp. 172-173. * Amy Nelson. Music for the Revolution: Musicians and Power in Early Soviet Russia, Pennsylvania State University Press, 2004, p. 193. Also see Kameneva’s article «Beethoven als Erzieher in Sowjetrussland» in Neue Freie Press, March 29, 1927. * Sheila Fitzpatrick. Education and Social Mobility in the Soviet Union 1921-1934, Cambridge University Press, 1979, p. 83. * Elisabeth Kehoe. The Titled Americans: Three American Sisters and the English Aristocratic World Into Which They Married, Atlantic Monthly Press, 2004, p. 325. * Robert Conquest. The Great Terror: A Reassessment, New York, Oxford University Press, 1990, and (pbk), p. 76. * Michael Parrish. The Lesser Terror: Soviet State Security, 1939-1953, Westport, CT, Praeger Publishers, 1996, p. 69.

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20060903204102/http://marxists. org/archive/trotsky/works/1930-lif/ch01. htm]Chapter 1 of Leon Trotsky’s autobiography, My Life, New York, Charles Schribner’s Sons, 1930. [/url].

Kategorie:Ruské političky Kategorie:Židovští politici Kategorie:Staří bolševici Kategorie:Ruští revolucionáři Kategorie:Židovští revolucionáři Kategorie:Ukrajinští Židé Kategorie:Sovětští Židé Kategorie:Židovští ateisté Kategorie:Popravení politici Kategorie:Oběti Velké čistky Kategorie:Popravení zastřelením Kategorie:Narození v roce 1883 Kategorie:Narození v Kirovohradské oblasti Kategorie:Úmrtí 11. +more září Kategorie:Úmrtí v roce 1941 Kategorie:Úmrtí v Orlu Kategorie:Ženy.