Operace Glucinium

Pamětní deska u Staré obory Operace Glucinium byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během II. světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava. Byl organizován zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany a řazen byl do třetí vlny výsadků.

Složení a úkoly

Desant tvořili npor. Vítězslav Lepařík, rtn. +more Ludvík Hanina, radista rtn. František Trpík a čet. Josef Cikán. Úkolem výsadku byl sběr zpravodajských informací, jejich předávání do Londýna prostřednictvím radiostanice s krycím názvem Marie. Další činností bylo plnění sabotážních úkolů na Táborsku a v prostoru jižních Čech.

File:Vitezslav Leparik 1914 1945 Uniforma. png|Nadporučík Vítězslav Lepařík File:Ludvik Hanina 1912 198x. +morepng|Rotný Ludvík Hanina File:Frantisek Trpik 1914 2000. png|Radista rotný František Trpík File:Josef Cikan 1914 1985 B. png|Četař Josef Cikán.

Činnost

Desant byl vysazen v noci z 2. +more na 3. července 1944 u obce Purkarec u Českých Budějovic místo u Tábora. Při dopadu došlo k zachycení padáků s materiálem v korunách vysokých stromů hlubocké Staré obory. Tím došlo i ke ztrátě dvou vysílaček. Při následném přesunu se ztratil Lepařík. Ten se pokoušel uchytit na kontaktních adresách, ale byl odmítán. Při pokusu dostat se na Slovensko se na Olomoucku kontaktoval s odbojovou skupinou a přes ni na další síť, která byla ale tzv. volavčí sítí (odbojovou organizací vytvořenou gestapem a konfidenty). Jedním z nich, bývalým výsadkářem Adolfem Horákem byl přemluven ke spolupráci s gestapem proti partyzánským skupinám Brigáda Mistra Jana Husa a Předvoj a proti desantu Barium. Lepařík přijal, ale pokoušel se z této spolupráce vyklouznout; byl vyslán, aby nalezl příslušníky Baria, sešel se s npor. J. Šanderou, kterému prozradil nejen to, že sám pracuje pod kontrolou gestapa, ale i jména dalších zatčených parašutistů. Vše se nakonec prozradilo poté, co Londýn požadoval další podrobnosti a tato depeše byla německými šifranty přečtena. Lepařík byl donucen prozradit úkryt Šandery a Žižky. Poté byl uvězněn v Terezíně a 28. dubna 1945 zastřelen.

Koncem srpna 1944 byl za pomoc tomuto výsadku zatčen purkarecký hajný Josef Rybák (1889-1944), dále jeho manželka Terezie (1888-1945) a lesní dělník Vojtěch Ambrož (1906-1945); všichni tři v koncentračních táborech zahynuli.

Ostatní parašutisté byli 5. +more srpna 1944 pozatýkáni četníky na Moravě a uvězněni v pražském vězení na Jenerálce. Tam se dočkali konce války.

Pamětní desky a pomníky

Na bývalé hájovně (Chlumec čp. 26) je deska s nápisem NA PAMĚŤ OBĚTÍ NACISMU NADHAJNÉHO JOSEFA RYBÁKA *19. +more 2. 1889 †16. 10. 1944 V TEREZÍNĚ A JEHO CHOTI TEREZIE *27. 1. 1888 †22. 1. 1945 V RAVENSBRÜCKU, BYLA TATO HÁJOVNA POJMENOVÁNA „U RYBÁKA“ * V blízkosti hájovny (Chlumec čp. 26), poblíž silnice III/12221, je umístěna pamětní deska (viz obrázek). * Památka Josefa Rybáka, Terezie Rybákové a Václava Ambrože je připomenuta na pomníku Obětem 1. a 2. světové války v Purkarci. * Ve Staré oboře v místě seskoku paraskupiny Glucinium je pomník s nápisem „Na tomto místě byl nalezen 8. 7. 1944 padák, s nímž seskočil československý parašutista. Za poskytnutou pomoc jemu a dvěma dalším byli v letech 1944-1945 nacisty umučeni nadhajný Josef Rybák s chotí Terezií a lesní dělník Vojtěch Ambrož z Purkarce. “.

Odkazy

Reference

Literatura

JELÍNEK Zdeněk. Operace Glucinium; Historie a vojenství 6/1990.

Externí odkazy

[url=http://forum. valka. +morecz/viewtopic. php/t/13417]Základní informace na valka. cz[/url] * [url=http://www. crk. cz/CZ/ROZVEDKAC]Doplňující informace na webu Českého radioklubu[/url] * [url=http://severniceskobudejovicko. cz/2015/08/04/paraskupina-glucinium/]Paraskupina Glucinium na webu Severní Českobudějovicko[/url] * [url=http://severniceskobudejovicko. cz/2015/11/25/posledni-chvile-hajneho-rybaka/]Poslední chvíle hajného Rybáka na webu Severní Českobudějovicko[/url].

Kategorie:Výsadky do Protektorátu Čechy a Morava Kategorie:Události v Jihočeském kraji Kategorie:Události roku 1944 Kategorie:Purkarec Kategorie:Vojenství v Jihočeském kraji Kategorie:Česko v roce 1944