Ottilie Moore

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Ottilie Moore (asi 1900-1904 - asi 1974 ve Villefranche-sur-Mer; rodné příjmení Göbel) byla americká milionářka německého původu. Na začátku čtyřicátých let 20. století zachránila několik dětí z židovských rodin tím, že je odvezla do Spojených států amerických. Podporovala rovněž německou malířku Charlotte Salomon.

Život

Narodila se v rodině německého velkouzenáře, "krále klobásek" Adolpha Goebelse.

Provdala se za amerického důstojníka.

Koncem třicátých let 20. století vlastnila vilu L'Ermitage ve Villefranche-sur-Mer nedaleko Nice. +more Zde poskytovala pomoc a azyl několika dětem židovského původu. První dívkou, které se ujala byla Valerie Kampf (rozená Page). Postupně zde žilo deset dětí. Dcera Ottilie Moore, synovec a osm dalších dětí, z nichž šest bylo židovského původu.

Poté, co nacistické Německo vtrhlo do Francie, začala se obávat o bezpečnost svých svěřenců. Proto koncem září 1941 všechny naložila do své dodávky Ford Station Wagon a odjela s nimi přes Španělsko do Portugalska. +more Po desetidenní cestě se nalodili na parník S. S. Excalibur a odjeli do New Yorku. Ve Spojených státech pak zajistila všem dětem vzdělání.

Soubor:Ottilia moore. jpg|Ottilie Moore se svými svěřenci na palubě parníku Excalibur cestou z Evropy do New Yorku, 1941. +more Soubor:SS. Excalibur 1930. jpg|Parník Excalibur v newyorském přístavu. Soubor:Ottilie Moore and children 1943-1944. jpg|Ottilie Moore a její svěřenci v New Yorku, asi 1943-1944.

Charlotte Salomon

Ottilie Moore poskytla také útočiště manželům Grunwaldovým z Berlína, ke kterým se v roce 1939 připojila jejich vnučka, malířka Charlotte Salomon. Ottilie Moore ji podporovala a zařídila prodej několika jejích obrazů a tím jí zajistila hmotnou nezávislost.

Charlotte pak prostřednictvím místního lékaře George Moridise poslala své mecenášce své nejvýznamnější dílo Život. nebo divadlo. +more, soubor téměř osmi set kvašů. Záhy byla odhalena a odvlečena do koncentračního tábora Auschwitz, kde byla zavražděna. Po skončení války Ottilie Moore předala toto dílo přeživším příslušníkům rodiny.