Příčiny první světové války

Karikatura Bod varu britského ilustrátora Leonarda Raven-Hilla z roku 1912 Příčiny první světové války zahrnují řadu faktorů, které předcházely vypuknutí první světové války. Velkou roli hrál zejména militarismus, nacionalismus a vytvoření dvou znepřátelených mocenských bloků, Trojspolku a Trojdohody. Prvotní záminkou vyhlášení války byl atentát v Sarajevu na rakouského arcivévodu a následníka trůnu, Františka Ferdinanda d'Este, který byl spáchán 28. června 1914 srbským aktivistou a nacionalistou Gavrilo Principem. Ten vyvolal takzvanou červencovou krizi, která vyplynula i z napětí mezi velmocemi způsobeného mocenskými spory již před rokem 1914. Tyto spory, které se zvláště výrazně projevovaly na politicky nestabilním Balkáně, lze sledovat až ke změně rovnováhy sil v Evropě roku 1870. Na principu spojenectví a udržování rovnováhy sil byla založena evropská mocenská politika už od Vídeňského kongresu v roce 1815. Červencovou krizi se nepodařilo vyřešit diplomaticky a po rakousko-uherském vyhlášení války Srbsku 28. července 1914 události rychle eskalovaly do celoevropského ozbrojeného konfliktu.

Předcházející události

Prusko-francouzská válka 1870-1871, porážka Francie, Rusko vypovídá pařížský mír z roku 1856 omezující jeho zájmy na Balkáně. * Rusko pod záminkou ochrany křesťanů chce získat Bospor a Dardanely, úspěšně hájí zájmy křesťanů na Balkáně proti Turecku, vznik velkého Bulharska březen 1878. +more * 1878 Berlínský kongres anuluje ruské výsledky na Balkáně, aby nebyly ohroženy britské, rakousko-uherské a německé zájmy. * 1879 vznikl Dvojspolek Německa a Rakouska-Uherska jako reakce na zhoršení vztahů mezi Berlínem a Moskvou. * 1882 vznikl Trojspolek připojením Itálie, která narazila se svými zájmy v Tunisku na Francii. * Odstoupení Bismarcka roku 1890, dochází k částečnému sblížení Německa a Velké Británie. * 1894 vznikla dvojdohoda mezi Francií a Ruskem, které se ocitly v izolaci * Německá diplomatická podpora Búrů proti Velké Británii. Císařského námořnictva * Německý program námořního zbrojení (od roku 1898) ohrožuje britskou námořní převahu (závody ve zbrojení). * Střet Francie a Velké Británie roku 1898 ve Fašódě, krize je však záhy zažehnána. * 1904 Srdečná dohoda mezi Francií a Velkou Británií, po urovnání vzájemných koloniálních zájmů. * První a druhá marocká krize vyřešena za britské podpory Francii proti Německu. * 1907 vznikla Trojdohoda Francie, Ruska a Velké Británie po urovnání zájmů posledních dvou jmenovaných v Afghánistánu a černomořských úžinách. * 1908 Rakousko-Uhersko anektuje Bosnu a Hercegovinu. * 1911-1912 první balkánská válka: Turecko ztratilo většinu svého evropského území ve prospěch balkánských států. * 1913 druhá balkánská válka: poražené Bulharsko se sblížilo s Tureckem, Německem a Rakousko-Uherskem, posílení postavení Srbska a jeho tichá podpora srbských nacionalistů v Bosně. * 28. června 1914 bosenskosrbský student zavraždil rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. * Rakousko-Uhersko dává Srbsku ultimátum, což odjistí napružený systém evropských vojenských koalic.

Dva bloky

+more5'>Mapa mocenských bloků před válkou Před vypuknutím první světové války se vytvořily dva znepřátelené bloky, dohoda a ústřední mocnosti.

Karikatura Nelsona Hardinga z roku 1912 Už v poslední třetině +more_století'>19. století se začaly vytvářet spojenecké bloky imperialistických velmocí. Základ těchto bloků položilo spojenectví Německa a Rakousko-Uherska, dvojspolek v roce 1879, ke kterému se v roce 1882 připojila Itálie (Trojspolek). Francie a Rusko podepsaly spojeneckou smlouvu v roce 1894. V roce 1904 se sblížily Velká Británie a Francie a podepsaly dohodu. Dotvoření druhého vojenského bloku, Dohody se zakončilo podepsáním rusko-anglické smlouvy v roce 1907.

Karel Kramář, někteří národovci a s nimi i nemalá část představitelů slovanských národností se zpočátku mylně domnívali, že rozdmýchaný srbský spor bude vyvrcholením boje „mezi Germánstvem a Slovanstvem“. Ostatně takto konflikt na počátku války z části chápalo i Rusko, když mobilizovalo na pomoc slovanskému Srbsku.

Vypuknutí první světové války

Sarajevský atentát a rakouské ultimátum

Uniforma Františka Ferdinanda potřísněná krví +more_červen'>28. června 1914 byl v Sarajevu spáchán atentát na rakouského arcivévodu a následníka trůnu, Františka Ferdinanda d'Este. Atentát byl spáchán Gavrilo Principem, jenž byl členem skupiny šesti atentátníků vyslaných z Bělehradu. Cílem atentátníků bylo osvobození Bosny a Hercegoviny, v roce 1906 anektované Rakouskem-Uherskem. Atentát na následníka Rakousko-Uherska a jeho ženu šokoval celou Evropu a vyvolal ze začátku velké sympatie pro Rakousko.

23. července předložila rakousko-uherská vláda Srbsku ultimátum. +more Ultimátum vyžadovalo vyšetření a případně zadržení srbských spiklenců a zlikvidování teroristické infrastruktury, dále vyžadovalo umožnění spolupráce s rakouskými orgány. Souhlas byl vyžadován do dvou dnů.

Válka

Německem v roce 1914 Protože Srbsko nesplnilo všechny podmínky ultimáta, rakousko-uherský císař +more'>František Josef vyhlásil 25. července částečnou mobilizaci s platností od příštího dne, 28. července 1914 vypovědělo Rakousko-Uhersko Srbsku válku a o den později začalo jeho podunajské loďstvo ostřelovat Bělehrad. Na to reagoval ruský car Mikuláš a v ranních hodinách 29. července podepsal rozkaz k částečné mobilizaci třinácti armádních sborů a jejich vyslání na rakouskou hranici. Ruský ministr války Suchomlinov se snažil cara přesvědčit k všeobecné mobilizaci, ale rozkaz k jejímu schválení car podepsal až 30. července v 16 hodin odpoledne. Večer 1. srpna v 19:10 předal německý velvyslanec v Rusku hrabě Friedrich von Pourtalès ruskému ministru zahraničí Sazonovovi německé vyhlášení války, 3. srpna vyhlásilo Německo válku Francii (den předtím obsadilo Lucembursko) a 4. srpna vstoupila německá vojska do neutrální Belgie, aby tak získala průchod do Francie. Tím se původně dvojstranný konflikt mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem internacionalizoval a mechanismus spojeneckých závazků se dal do pohybu. Porušení neutrality Belgie dalo Velké Británii podnět k vypovězení války Německu (4. srpna). Dne 6. srpna vypovědělo Rakousko-Uhersko válku Rusku, 7. srpna ohlásila válku s Rakousko-Uherskem Černá Hora, do týdne vstoupily do války proti Rakousko-Uhersku i Francie a Velká Británie. Z asijských zemí vstoupilo do války po boku Dohody Japonsko (23. srpna, Japonsko zabralo v Číně německá teritoria v provincii Šan-tung), a Osmanská říše po boku Německa a Rakousko-Uherska (30. října).

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Koncert velmocí

Externí odkazy

[url=http://www. valka. +morecz/clanek_10488. html]První světová válka - díl 1: Vznik aliancí (1870-1907)[/url]: Článek Radima Kapavíka na serveru valka. cz. * [url=http://www. bbc. co. uk/history/worldwars/wwone/origins_01. shtml]The Origins of World War One[/url]: An article by Dr. Gary Sheffield at the BBC History site. * [url=http://www. activehistory. co. uk/WW1_CAUSES/index. htm]What Caused World War One. A Decision-Making Simulation[/url] : A free online educational game available in English, Spanish, German and Dutch. * [url=http://www. firstworldwar. com/origins/causes. htm]Overview of Causes and Primary Sources[/url]: Provides an excellent starting point for further research. * [url=http://www. pbs. org/greatwar/historian/hist_stone_01_russia. html]Russia - Getting Too Strong for Germany[/url] by Norman Stone * [url=http://www. gutenberg. org/etext/17111]The Meaning of the War, Life & Matter in Conflict[/url] a free downloadable ebook by Henri Bergson.