Cesko.wiki Padlí révy
Author
Albert FloresPadlí révy je český filmový televizní seriál režiséra Jindřicha Poláka z roku 1969. Jedná se o tzv. "vlastenecký" historický seriál odehrávající se v období třicetileté války, který vypráví příběh padlých vojáků a jejich osudů. Příběh je založen na skutečných historických událostech a postavách. Hlavním dějovým liniím seriálu je osud dvou bratrů, kteří se v třicetileté válce postavili na opačné strany – jeden bojuje na straně katolické církve a druhý se přidal k protestantským vojskům. Seriál zkoumá různé aspekty války, včetně násilí, utrpení a ztráty na životech. Představuje také lidské osudy padlých vojáků a jejich rodin. Padlí révy se stal velmi oblíbeným seriálem a získal si širokou diváckou základnu. Byl oceněn několika cenami, včetně Československého filmového svazu a Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Seriál je považován za významný příspěvek do československého a českého filmu a je často citován jako jeden z nejlepších historických seriálů v českých dějinách. Padlí révy je důležitým dílem českého kulturního dědictví a stále si udržuje svou popularitu. Je často promítán v televizi a je dostupný i na DVD. Seriál dokládá nejen umělecký talent Jindřicha Poláka, ale také jeho schopnost pojednávat o historických událostech a jejich dopadu na lidské osudy. Padlí révy tak představuje významnou součást české kinematografie.
Padlí révy Padlí révy patří mezi choroby révy vinné. Je způsobovaná houbami Erysiphe necator a Uncinula necator (známá také pod jménem nepohlavní formy životního cyklu Oidium truckeri) z čeledi Erysiphaceae. Vyskytuje se zejména na lokalitách s množstvím srážek a trvale vysokou vzdušnou vlhkostí.
Padlí révy patří mezi nejvýznamnější choroby révy vinné. V minulosti byla nejvýznamnější chorobou révy na území ČR plíseň révy (původce Plasmopara viticola). +more Vína z infikovaných hroznů mají nižší obsah aromatických látek, cukrů a červená vína obsahují méně barviv (antokyanů).
Synonyma patogena
Podle biolib.cz je pro patogena s označením Erysiphe necator používáno více rozdílných názvů, například Acrosporium tuckeri nebo Uncinula americana.
Zeměpisné rozšíření
Původně bylo padlí révy rozšířeno na jihovýchodě Spojených států amerických na volně rostoucích amerických druzích rodu Vitis. Pohlavní stadium (teleomorfa) popsáno již roku 1834. +more Do Evropy byl pravděpodobně zavlečen s infikovanými rostlinami. První výskyt choroby na území Evropy byl popsán v roce 1845. V roce 1866 byla choroba zjištěna i v Austrálii. Na počátku 21. století je padlí révy rozšířeno ve všech oblastech pěstování révy.
Výskyt v Evropě
První výskyt choroby na území Evropy byl pozorován v roce 1845 v Anglii, nepohlavní stadium (anamorfa) bylo zjištěno na rostlinách révy pěstovaných ve sklenících. V následujících letech se choroba rychle šířila.
Hostitel
Hostitelskými druhy jsou rostliny čeledi révovitých (Vitaceae) rody * réva (Vitis spp. ) včetně asijských druhů * loubinec (Parthenocissus spp. +more) * žumen (Cissus spp. ) * révovník (Ampelopsis spp. ).
Biologie
Vývoj patogena je tedy vázán na přítomnost hostitelských druhů a probíhá na povrchu hostitele. Patogen napadá všechny části rostliny. +more Během vegetace dochází k opakování vývojových cyklů patogenu a s rostoucím počtem cyklů narůstá i intenzita poškození. Rychlost vývoje patogenu závisí od průběhu počasí, především výšky teplot.
Přezimování
Patogen může přezimovat jako mycelium mezi šupinami pupenů („oček“) nebo v podobě plodnic (kleistothecium) na povrchu borky a na opadaných listech. Nejčastějším zdrojem primární infekce je ve většině oblastí pěstování, včetně ČR, přezimující mycelium patogenu. +more Teplota nižší než −15 °C mycelium zahubí. Askospory snášejí teploty až −27 °C.
Vývojový cyklus
Na jaře, brzy po vyrašení jsou napadány letorosty vyrůstající z infikovaných pupenů (oček). Na povrchu infikovaných letorostů se zpočátku tvoří povlaky světlého mycelia, později napadená pletiva nekrotizují, tvoří se charakteristické červenohnědé protáhlé skvrny, slabě vyvýšené nad povrch. +more Na listech vyrůstá mycelium. Listy vadnou, nekrotizují, svinují se. Napadené plody jsou zpočátku pokryté bílým myceliem, později tmavnou, nekrotizují, svrašťují se a bobule odumírají. Typickým příznakem napadení bobulí je tzv. „semenná průtrž“.
Semenná průtrž
„Semenná průtrž“ vzniká poškozením epidermálních buněk bobulí patogenem v pozdějších fázích vývoje, napadené buňky přestávají růst, ale dužnina stále pokračuje v růstu. V důsledku napětí dojde k prasknutí pokožky bobule a vyhřeznutí dužniny a semen. +more Napadený hrozen vadne, ale zůstává na keři. Poškozené bobule jsou sekundárně napadány dalšími patogeny.
Popis patogena
Nepohlavní stadium
Z přezimovaného mycelia se diferencují konidiofory a tvoří se jednobuněčné konidie. Konidie jsou přenášeny větrem nebo vodními kapkami.
Klíčení konidií probíhá při teplotách (6)7-31(33) °C s optimem 24-25 °C. Klíčení je inhibováno při teplotách nižších než 5 °C. +more Teplota nad 40 °C konidie ničí. Konidie potřebuje ke klíčení relativní vlhkosti vzduchu 30-95 %. Neklíčí ve vodě (ovlhčení deštěm). Intenzivní nebo vytrvalé dešťové srážky mají naopak negativní vliv na šíření choroby. Důležitým faktorem je také nízká intenzita slunečního záření (oblačné počasí). Obvykle však trvá jeden vývojový cyklus 7-10 dnů.
Pohlavní stadium
Askospory se vyvíjejí ve vřeckách (ascum) uvnitř plodnic, kleistothecií. Kleistothecia se tvoří až koncem léta v porostech mycelia. +more Askospory snášejí i velmi nízké teploty (až −27 °C). Pro vývoj askospor je důležitá přítomnost vody ve formě vodních kapek.
Příznaky
Bílé až šedobílé mycelium na povrchu rostlin. Mycelium má zpočátku charakter jemné pavučiny. +more Na podzim se tvoří i konidiofory s konidiemi v podobě jemného bílého poprašku. Padlí révy na plodech révy.
Možnost záměny
Příznaky napadení padlím jsou charakteristické a zejména pokročilé napadení listů, plodů (bobulí), plodenství (hroznů) patogenem je zcela nezaměnitelné.
Ochrana rostlin
Prevence
Výběr vhodného stanoviště, vytváření optimálních podmínek pro rostliny a nevhodných podmínek pro vznik a šíření choroby. Důležitá je vyrovnaná výživa rostlin, správný poměr živin a dodržení vhodného sponu. +more Včasné a úplné provádění zelených prací zajistí dobré provzdušnění keřů, rychlejší osychání rostlinných částí a orgánů a snížení nebezpečí vzniku infekcí.
Rezistentní odrůdy
Evropské odrůdy révy vinné se vyznačují různým stupněm odolnosti nebo tolerance vůči patogenům. V současnosti však není pěstována žádná geneticky rezistentní odrůda révy k původci padlí révy. +more Naopak většina pěstovaných odrůd je k padlí citlivých.
Z registrovaných bílých odrůd jsou považovány za odolné: * Ryzlink vlašský * Rulandské bílé * Tramín červený Tolerantní k padlí je odrůda Rulandské šedé, středně odolná je odrůda Děvín. Z modrých odrůd jsou odolné zahraniční odrůdy * Syrah/Shiraz * Malbec Za tolerantní modré odrůdy jsou považovány odrůdy Kadarka, Merlot, Sangiovese, Grenache. +more Všechny uvedené modré odrůdy však mají vysoké tepelné nároky a dlouhou vegetační dobu a proto nejsou v ČR vůbec pěstovány, případně pouze v malém rozsahu a v nejkvalitnějších polohách (Merlot).
Opatření při výskytu
Agrotechnická opatření
Odstraňováním infikovaných letorostů při řezu lze pomáhat částečnému snížení infekčního tlaku patogenu. V případě časných infekcí v předchozím roce, kdy byly infikovány spodní pupeny (očka), které i po řezu zůstávají na keři, však zůstávají infekční zdroje zachovány. +more Proto má včasné zahájení ochrany a její kvalitní provedení vliv i na rozsah napadení v roce následujícím. Mechanická ochrana spočívá v případném odstraňování silně napadených rostlinných částí nebo orgánů, které by zabránilo dalšímu šíření choroby.
Biologický boj
V současné době není v ČR dostupný žádný biologický preparát proti původci padlí révy. Na územích, které nejsou územím ČR jsou na počátku 21. +more století některé biologické přípravky registrovány. Prodáván je přípravek obsahující konidie hyperparazitické houby Ampelomyces quisqualis Ces. (Deuteromycetes) nebo Pseudozyma flocculosa (Traquair, Shaw & Jarvis).
Chemická ochrana
Jedním z nejdéle používaných fungicidů je síra, která se používá v ochraně proti původcům houbových chorob již více než 150 let. Dobrá účinnost síry ale nastává až při teplotách nad 18 °C. +more Při teplotě nad 32 °C a vysoké relativní vlhkosti vzduchu působí síra fytotoxicky.
K zajištění ochrany po celé vegetační období je zapotřebí více ošetření. V systémech integrovaného pěstování révy v rámci agroenvironmentálních opatření byl stanoven limit maximálně 6 ošetření proti padlí révy během sezóny. +more Na základě výjimky z Nařízení vlády č. 79/2007 Sb. , v platném znění, byl limit počtu povolených ošetření zvýšen na 8, avšak při současném krácení výše dotace o 25 % při 7 ošetřeních a o 50 % při 8 ošetřeních.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. biolib. +morecz/cz/taxon/id59640/]Taxonomie, biolib[/url] * [url=http://www. cbks. cz/sbornik%2099/Muska. pdf]Prognostika, A. Muška[/url] * [url=http://www. cbks. cz/SbornikVinicky04/bpd. 2004/content/03Sekcia_vinohradnictva_a_vinarstva/Litschmann2. pdf]Tomáš Litschmann, VYUŽITÍ MIKROKLIMATICKÝCH STANIC V SYSTÉMU INTEGROVANÉ PRODUKCE HROZNŮ NA JIŽNÍ MORAVĚ[/url].