Panzerfaust
Author
Albert FloresPancéřové pěsti v přepravní bedně Finští vojáci s pancéřovou pěstí v boji Panzerfaust (česky „Pancéřová pěst“, slangově pancrfaust), je řada německých ručních protitankových zbraní z období 2. světové války. Varianta Panzerfaust 150 se později stala základem pro sovětské RPG-2 a RPG-7.
Účinnost
Panzerfaust funguje na principu kumulativní střely, která propálí do pancíře tanku malou dírku do které vychrlí horké páry a kousky kovu. Na stejném principu pracují i modernější protitankové zbraně jako například známé RPG-7.
Historie
Faustpatrone 30 (nahoře) a Panzerfaust 60 +morejpg|vpravo|náhled|Němečtí_vojáci_na_Východní_fronta_(druhá_světová_válka)'>východní frontě Zvyšující se pancéřování u tanků bojujících v druhé světové válce a nemožnost jejich likvidace klasickými protitankovými puškami vyvolalo úvahy o zkonstruování prostředku, který by dokázal nové stroje protivníků ničit. V Německu byl v roce 1942 vyvinut po předchozích pokusech prostředek zvaný Panzerfaust, neboli pancéřová pěst.
Tato zbraň sestávala z výmetné roury, obsahující nálož černého střelného prachu, na jejímž konci se nacházela hlavice s kumulativní náloží. Střelec zasunul rouru do podpaždí nebo si ji přitiskl na rameno, takže proud žhavých plynů byl usměrněn neškodně za něj, pomocí jednoduchých mířidel zamířil a s vysokou pravděpodobností zásahu vystřelil hlavici. +more Když granát opustil rouru, sada tenkých ocelových křidélek kolem ocasního trnu se rozvinula a let hlavice stabilizovala. Trubka byla zhotovena pouze na jedno použití, po výstřelu ji střelec zahodil.
U prvních typů Panzerfaust byl dostřel pouhých 30 metrů, což bylo pro bojové použití málo. Od roku 1944 byl dodáván Panzerfaust 60, který měl dostřel 60 metrů a lepší účinnost. +more Do prosince bylo vyrobeno 1,3 miliónu kusů. Další typ s prodlouženým dostřelem 100 metrů se vyráběl od podzimu 1944, od března 1945 byl dodáván typ s dostřelem 150 metrů. Poslední typ Panzerfaustu byl konstruován s dostřelem 250 metrů a s vícenásobně použitelnou nabíjecí trubkou. Jeho vývoj byl v důsledku skončení 2. světové války přerušen. Dalšími nerealizovanými variantami byl třeba Gasfaust se slzným plynem či Brandfaust který po dopadu měl rozmetat do okolí jakýsi napalm.
Varianty
Voják s variantou Faustpatrone se dívá skrz hledí
Označení | Hmotnost | Hmotnost pohonné hmoty | Bojová hlavice Ø | Rychlost projektilu Vmax | Efektivní dostřel | Průraznost | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Faustpatrone 30 | 2,7-3,2 kg | 70 g | 100 mm | 28 m/s | 30 m | 140 mm | |
Panzerfaust 30 | 6,9 kg | 95-100 g | 149 mm | 30 m/s | 30 m | 200 mm | |
Panzerfaust 60 | 8,5 kg | 120-134 g | 149 mm | 45 m/s | 60 m | 200 mm | |
Panzerfaust 100 | 9,4 kg | 190-200 g | 149 mm | 60 m/s | 100 m | 200 mm | |
Panzerfaust 150 | 6,5 kg | 190-200 g | 106 mm | 85 m/s | 150 m | 280-320 mm |
Odrazy v kultuře
Střelbu Panzerfaustu lze vidět, mimo jiné, například v českém filmu Němá barikáda režiséra Otakara Vávry z roku 1949, kdy po německém tanku vystřelil mladý barikádník Pepík Hošek (hrál jej zde Antonín Šůra). Dále se Panzerfaust objevil např. +more ve filmu Obecná škola, kde byl nalezen během školního výletu a poté odpálen Zdeňkem Svěrákem.
Odkazy
Související články
Panzerfaust 3 * Panzerschreck * Bazuka * Munroeův efekt * Reaktivní granát * MANPADS
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.fronta.cz/dotaz/princip-pancerove-pesti]Princip pancéřové pěsti[/url] * [url=http://wehrmachtheeer.wz.cz/Wehrmacht/mp3/Vyzbroj/31.html]www.wehrmachtheer.cz[/url]
Kategorie:Ruční raketové zbraně Kategorie:Ruční protitankové zbraně