Pasionál abatyše Kunhuty

Pasionál abatyše Kunhuty je rukopis obsahující soubor pěti duchovních textů z počátku 14. století vzniklý z popudu Kunhuty Přemyslovny. Kvalita jeho iluminací z něj činí dílo svým významem překračující horizont střední Evropy. Roku 2005 byl prohlášen za národní kulturní památku.

Popis

První text byl sepsán již okolo roku 1312 a celé dílo bylo dokončeno někdy okolo roku 1321, v době Kunhutiny smrti. Na tvorbě Pasionálu se podílel kanovník Beneš a také významný dominikán a později inkvizitor Kolda z Koldic. +more Beneš rukopis iluminoval (vymaloval), přičemž jeho práce po umělecké stránce dosahuje kvalit francouzského královského dvora. Ilustrací je celkem šestadvacet, jsou na nich zobrazeny divadelní scény, které se hrály v klášteře sv. Jiří na Velikonoce. Svůj výtvarný doprovod doplnil Beneš i vlastními verši, z nichž čiší nevšední nadání.

Pasionál tvoří soubor pěti duchovních textů a je metaforou o utrpení církve. První text je Podobenství o nepřemoženém rytíři z roku 1312 (autorem je Kolda) a o rok později byl iluminován. +more Rytířem je zde Ježíš Kristus a Panna či nevěsta Kristova symbolizuje lidskou duši. Nevěsta a Kristus splynou v jedno, což Beneš ztvárnil splynutím jejich svatozáří.

Následují dvě středověké velikonoční básně o Panně Marii a skladba O nebeských příbytcích (jistým autorem je opět Kolda, který ji napsal roku 1314). Poslední dva texty jsou Pašijové kázání papeže Lva a Pláč Máří Magdaleny a vznikly zřejmě až po roce 1321, tedy po Kunhutině smrti.

Pasionál lze brát i jako jakýsi středověký orloj. Kristus je pojat jako Slunce a jeho nevěsta jako Venuše. +more Andělé jsou hvězdy, ďábel - had je démon tmy a zimy nebo souhvězdí podzimního hada a Kristův kříž je pojat jako křížení nebeského rovníku a ekliptiky.

V knize je vložen dvoulist, kde je abatyše Kunhuta zobrazena jako princezna (korunována dvěma anděly) a jako nevěsta Kristova. Její podobizna je ovšem rozmazaná, snad byla slíbána coby vzácná relikvie.

Další osudy rukopisu

Rukopis byl v klášteře přinejmenším již v době baroka považován za mimořádnou památku, takže nebyl uchováván spolu s běžnými knihami, ale s klášterními privilegii. V klášteře sv. +more Jiří zůstal až do jeho zrušení v roce 1782, kdy byl přesunut do pražského Klementina, kde se jako součást rukopisných sbírek Národní knihovny nachází dodnes.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam národních kulturních památek České republiky

Externí odkazy

[url=http://www. elpida. +morecz/zlatelisty/article. php@articleID=610]Článek Miroslavy Hejnové o Kunhutě Přemyslovně a Pasionálu[/url] * [url=https://www. ceskatelevize. cz/porady/14728333810-poklady-klementina/222562264060002/]Dokument ČT: Poklady Klementina[/url] * [url=http://www. manuscriptorium. com/apps/index. php. direct=record&pid=AIPDIG-NKCR__XIV_A_17____2GWPZB8-cs]Digitalizovaný Pasionál abatyše Kunhuty: Textus de Christi passione[/url].

Kategorie:Starší česká literatura Kategorie:Iluminované rukopisy 14. +more století Kategorie:České iluminované rukopisy Kategorie:Movité národní kulturní památky v Klementinu Kategorie:Movité národní kulturní památky České republiky Kategorie:Křesťanské relikvie Kategorie:Rukopisy Národní knihovny České republiky.