Perchta ze Šternberka

Technology

12 hours ago

Author

Perchta ze Šternberka (přelom 14. a 15. století asi hrad Plumlov - 12. února 1447 hrad Velešín) byla česká šlechtična z rodu pánů z Kravař, jenž se díky sňatku s Petrem Konopišťským ze Šternberka stala členkou rodu Šternberků, uváděná sídlem na hradě Konopišti. Po smrti manžela v bitvě pod Vyšehradem pak přestoupila k husitské víře a nepřímo též zasáhla do závěrečné fáze husitských válek.

Život

Mládí a sňatek

Pocházela ze starého moravského šlechtického rodu pánů z Kravař, narodila se jako dcera Petra z Kravař a Plumlova a jeho manželky, patrně jako jejich poslední potomek. Roku 1415 byla provdána za ovdovělého českého šlechtice Petra Konopišťského ze Šternberka, držitele hradů Konopiště a Šternberk. +more Spolu pak žili na Konopišti, kde vychovávali dvě vlastní děti a také Petrova syna z prvního manželství.

Husitství

Petr Konopišťský se postupně stal jedním z úhlavních nepřátel husitství. V lednu 1415 se účastnil Kostnického koncilu, kde byl příslušníkem družiny biskupa +more_Železný'>Jana Železného, a kde bylo později rozhodnuto o upálení Mistra Jana Husa. Po smrti Václava IV. roku 1419 se zúčastnil několika bitev jejich rané fáze, mj. bitev u Živohoště, u Sudoměře či u Poříčí nad Sázavou. 1. listopadu 1420 pak padl v řadách vojska krále Zikmunda v bitvě pod Vyšehradem, spolu s řadou dalších českých a moravských šlechticů.

Perchta v bitvě pak ztratila nejen manžela, ale také svého bratra Jindřicha z Kravař a Plumlova. Nedlouho poté, roku 1421, sepsala list adresovaný pražskému svazu, ve kterém se vyznává k příklonu sebe i svých dětí k husitskému náboženskému výkladu a přijetí čtyř pražských artikulů. +more Stala se tak možná první samostatně vládnoucí šlechtičnou, která k husitství konvertovala. Nemuselo se tak stát doborovolně a toto rozhodnutí mohlo mít i čistě strategický a pragmatický charakter: Konopiště leželo přibližně v půli cesty mezi jedněmi z nejvýznamnějších husitských opětrných bodů: Prahou a Táborem. Pražané jí v odpovědi na její list přislíbili na jejich panstvích neškodit a přislíbili pomoc s její ochranou.

Po rozkolu v husitském hnutí ve 30. letech 15. +more století sympatizovala s umírněnými pražany a roku 1434 přikázala posílit vojsko kališnicko-katolické koalice o oddíl vedený konopišťským purkrabím Jakoubkem z Božejova, který se s ním pak zúčastnil např. obléhání tvrze Ostromeč a rozhodujícího střetu války, bitvy u Lipan.

Poručnictvím nad nezletilými potomky se ujal rodinný příbuzný Aleš Holický ze Šternberka, kterému za to bylo do budoucna přislíbeno držení panství Konopiště a dalších statků. Perchta však s Alešem vedla vleklé osobní a majetkové spory, řešené také soudně. +more Na Konopišti pak sídlila až do dosažení syna Zdeňka dospělosti okolo 1440, poté odešla na odpočinek na hrad Velešín.

Úmrtí

Perchta ze Šternberka zemřela 12. února 1447 na Velešíně.

Rodina

Provdána byla za Petra Konopišťského ze Šternberka, společně počali několik potomků. Zdeněk Konopišťský zprvu podporoval zvoleného českého krále Jiřího z Poděbrad, následně však proti němu začal vystupovat a byl jedním ze zakladatelů katolické tzv. +more Zelenohorské jednoty, která vedla proti kališnickému králi otevřenou válku.

Památka

Její památku vyzdvihla mj. koncem 19. +more století spisovatelka Teréza Nováková ve své knize o historii významných českých žen Slavín žen českých z roku 1894. Zde je její přestup k husitství prezentován v duchu dobové české národní obrody jako krok z vlastní vůle.

Odkazy

Reference

Literatura

ČORNEJ, Petr. Lipanská křižovatka : příčiny, průběh a historický význam jedné bitvy. +more Praha: Panorama, 1992. . s. 181. * DRAHONIC, Bartošek. Ze zpráv a kronik doby husitské. Praha: Svoboda, 1981. s. 269. * NOVÁKOVÁ, Teréza. Slavín žen českých. s. 125-127. * SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý. V Praze: Šolc a Šimáček, Edv. Leschinger, 1927,s. 32. [url=https://kramerius5. nkp. cz/view/uuid:6f7d0e90-3005-11de-8cb2-000d606f5dc6. page=uuid:ec8ef4e0-7b63-11e7-8b50-001018b5eb5c]Dostupné online[/url] * VLASÁK, Antonín Norbert. Hrad Český Šternberk na Sázavě a jeho okolí. Tábor: Nedvídek, 1901. s. 14-15. [url=https://kramerius5. nkp. cz/uuid/uuid:65361572-9599-4fb8-9c2c-832bd6f5ac08]Dostupné online[/url].