Petschkové

Rodina Petschků byla vlivná česko-německá židovská dynastie obchodníků, podnikatelů, průmyslníků a bankéřů aktivní na konci 19. a začátku 20. století. Petschkové v meziválečném období společně ovládali 50 procent evropské produkce uhlí. Na východ od Labe se jejich podíl pohyboval mezi 66 a 70 procenty.

Byli nejbohatší podnikatelskou rodinou v českých zemích a jednou z nejbohatších v Evropě a jejich jméno se proto objevuje jako synonymum pro prosperitu židovské podnikatelské elity v Čechách od počátku rakousko-uherské monarchie až po meziválečné období v době první Československé republiky. Všichni členové rodiny Petschků opustili střední Evropu v době nacistické hrozby v letech 1934 až 1938. +more Jejich potomci dnes žijí v USA, Kanadě a Argentině.

Původ rodu

Petschkové své jméno odvozují od německého názvu obce Pečky (německy Petschek) na Kolínsku ve středních Čechách, kde žili nejpozději od počátku 18. století. +more Původně ortodoxní rodina Petschků se na počátku 20. století přiklonila k liberálnímu judaismu. V pozdějším období se původně jednotná kolínská rodina rozdělila na větve pražskou a ústeckou, které si vzájemně konkurovaly. Další větev rodu byla činná v Rakousku a USA.

Hlavy rodiny

Prvním historicky doloženým pater familias byl Samuel (Šlojme) ben Josef Halevi (1746-1822), začínal jako chudý hauzírník, tj. podomní prodejce žijící v Pečkách, který v době reforem císaře Josefa II. +more začal používat příjmení Petschek. Po jeho smrti následoval coby patrilineární hlava rodiny vždy prvorozený syn, tzn. :.

Israel ben Samuel Halevi Petschek (1789-1852)

: Moses (Moše) ben Israel Halevi Petschek (1822-1888) :: Isidor Petschek (1854-1919) ::: Otto Petschek (1882-1934) :::: Viktor Petschek (1914-2008)

Příjmení Halevi označuje potomky z kmene Levitů a je dědičné v mužské linii. Podle Mojžíšových zákonů prvorozenství měl prvorozený syn (hebr. +more pidjon ha-ben) nárok na dvojnásobný podíl z otcova dědictví, jakož i na zvláštní privilegia vůči svým bratrům, ale současně povinnost vůči celé rodině. K tomu patřilo především zachování jednoty rodiny a péče o ovdovělou matku a nezletilé děti.

Kolínští Petschkové

novém židovském hřbitově v Kolíně

Po smrti Samuela Petschka 21. září 1789 se hlavou rodiny stal v Pečkách narozený syn Israel. +more Ten byl ženatý s Alinou Raudnitzovou (1795-1865) a z jejich manželství se narodilo deset dětí:.

* Jakob (1817-1822) * Salomon (1819, úmrtí dítěte po 6 týdnech) * Josef (1820-1835) * Moses (1822-1888) * Samuel (1825-1890) * Amalia (1828-1835) * Lucia, zvaná Leny (1831-1905) * Abraham, zvaný Adolf (1834-1905) * Anna (1836-1917) * Emanuel (1839, zemřel v 5 měsících)

V září nebo říjnu 1822 se z Peček rodina přestěhovala do Kolína a potomci těchto Petschků již narození v Kolíně se nazývají kolínští Petschkové (něm. Koliner Petschek). +more Stejně jako jeho otec si i Israel Petschek vydělával na živobytí rodiny jako podomní obchodník především s textilním zbožím. Zemřel 23. srpna 1852 v Kolíně. Jeho synové položili ekonomický základ svého rodu.

Moses Petschek

Po předčasné smrti tří starších bratrů přešlo právo prvorozenství (hebr. bechor) na Mosese Petschka. +more Ten jako první z rodiny dosáhl velkého jmění rodiny a je považován za skutečného zakladatele podnikatelské dynastie. Začínal jako lichvář a spekulant s pozemky a rozpoznal rostoucí potenciál hnědého uhlí jako paliva budoucnosti, proto nakoupil podíly v těžařských společnostech a nově založených bankách. V roce 1876 však byl pro lichvu vypovězen z Kolína a následně se s rodinou usadil v Praze. Jeho synové a vnuci později získali četné firemní podíly v bankách a v uhelném, papírenském, sklářském a chemickém průmyslu.

Taktéž bratři Mosese Petschka, Abraham a Samuel, nebyli o nic méně podnikaví a nejpozději v polovině 60. let 19. +more století se jim také podařilo prosadit se v řadách vyšší buržoazie.

Abraham (Adolf) Petschek

Abraham Petschek, zvaný Adolf, je považován za zakladatele vídeňské rodové linie. Jako obchodník s cennými papíry a bankéř vydělal značné jmění, avšak v roce 1873 musel vyhlásit bankrot, což vyvolalo krach na vídeňské burze. +more Dva z jeho synů byli první Petschkové, kteří emigrovali do Severní Ameriky a v New Yorku úspěšně založili první rodinné firmy v USA.

Samuel Petschek

Samuel ben Israel Petschek (20. června 1825, Kolín - 23. +more února 1890 tamtéž) pokračoval v otcově textilním podnikání a v rodném městě otevřel velký obchod s galanterním a střižným zbožím. Byl ženatý s Josefinou Führtovou (1835-1891), která pocházela ze dvou zámožných podnikatelských rodin. Z jejich manželství se narodily tři děti:.

* Richard Petschek (1863-1933) * Regina Petschek (1865-1901) * Georg Petschek (1872-1947)

Po smrti Samuela ben Israela Petschka opustili Kolín také jeho potomci. Jeho syn Richard byl spoluzakladatelem a od roku 1912 prezidentem tajné lóže B'nai B'rith ve Vídni. +more Kolem roku 1893 založil ve Vídni spolu se svým švagrem Bernhardem Wolfem (1862-1912) obchodní společnost Hadelhaus Wolf & Petschek s pobočkami v rakouské přímořské oblasti i v zámoří, mimo jiné též v Surabaji a Semarangu. Společnost se zabývala hlavně obchodem s potravinami, tabákem, kůžemi, panamskými klobouky a mimo Evropu získala jakýsi obchodní monopol na rakouské bezpečnostní zápalky. Poslední zmínku o existenci a jeho obchodní činnosti lze nalézt v roce 1927.

Pražští Petschkové

Po smrti Mosese Petschka se hlavou rodiny stal jeho prvorozený syn Isidor, který měl formálně i fakticky největší rozhodovací pravomoc nad členy rodiny. Za jeho patriarchátu se rodina obrátila k liberálnímu judaismu a rozdělila se na dvě linie. +more Isidor Petschek spolu s bratrem Juliem založil pražskou linii rodu zvanou pražští Petschkové (Prager Petschek), zatímco bratr Ignaz se vydal vlastní cestou a založil ústeckou linii Aussiger Petschek. Obě větve rodu si navzájem konkurovaly, ale jako celek přivedly své podniky a bohatství celé rodiny k absolutnímu vrcholu.

Od roku 1913 byli Petschkovi v médiích přezdíváni „rakouští Rockefellerové“. Později byli díky svému velkému vlivu a bohatství v Československu nazýváni také „českými Rothschildy“. +more Během první světové války obě rodové větve své obchodní a podnikové impérium ještě značně rozšířily a až do roku 1918 patřily mezi nejvýznamnější finanční a průmyslové dynastie celé monarchie.

Podle Washingtonské deklarace získali v roce 1918 pražští i ústečtí Petschkové československé občanství, ale prostřednictvím rodinných a obchodních vazeb zůstali úzce spojeni s Rakouskem a Německem. Petschkovi mluvili pražskou němčinou a zachovali německý pravopis svého příjmení i v průběhu čechoslovakizace místních a osobních jmen. +more Navíc při sčítáních lidu v Československu se všichni členové rodiny hlásili k německé národnosti.

Pražská větev rodiny měla obchodní podíly zejména v papírenském, sklářském a chemickém průmyslu. Nejvýraznější rozdíl mezi pražskou a ústeckou rodiny představovaly bankovní transakce, což bylo odvětví ekonomiky, ve kterém ústečtí Petschkové nebyli téměř aktivní. +more Pražští Petschkové naproti tomu vlastnili enormní množství akcií v bankách Bankhaus Petschek & Co. v Praze, Česká eskomptní banka, Česká banka Union, Anglo-rakouská banka, Anglo-International Bank, Anglo-československá banka, rakouská úvěrová instituce Creditanstalt pro obchod a průmysl a také několik bank v Německu, Nizozemsku, Španělsku, Anglii a USA. Kromě Isidora a Julia Petschkových patřili k pražské části rodiny Petschků také:.

* Otto Petschek (1882-1934), syn Isidora Petschka, hlava rodiny od roku 1919 * Paul Petschek (1886-1946), syn Isidora Petschka * Friedrich Petschek (1890-1940), syn Isidora Petschka * Hans Petschek (1895-1968), syn Isidora Petschka * Walter Petschek (1899-1998), jediný syn Julia Petschka

Všichni pražští Petschkové studovali na německojazyčné části Univerzity Karlovy v Praze, kde získali doktorský titul. Čtyři synové Isidora Petschka sloužili jako důstojníci v +more_k. '>c. k. rakouské armádě a byli věrnými stoupenci rakousko-uherské monarchie. Na rozpad císařství všichni pražští Petschkové přihlíželi s hořkostí. Friedrich Petschek během první světové války na frontě utrpěl nervové zhroucení a vrátil se do Prahy se syndromem známým jako válečné trauma. To u něho zanechalo trvalé poškození (změny chování, třes, psaní jména do vzduchu atd. ). Po válce se do obchodních aktivit rodiny zapojoval jen omezeně, ale jeho podíl zůstal nezměněn.

Ústečtí Petschkové

+morejpg|náhled'>Ústečtí Petschkové kolem roku 1927 Praze-Bubenči. Knihovna, architekt Maxmilián Spielmann. Ignaz Petschek měl oproti ostatním členům rodiny jen nižší vzdělání. Na konci 6. ročníku odešel ze školy a v roce 1880 založil svou první vlastní obchodní společnost s uhlím v Ústí nad Labem. Zpočátku pracoval se svými bratry a údajně byl v rozporu s Isidorem a Juliem Petschkem, protože odmítl vzít do společnosti Otto Petschka, syna Isidora Petschka, budoucí hlavu rodiny. V roce 1913 se Ignazi Petschkovi podařilo velkolepé převzetí Hohenlohe Werke AG v Horním Slezsku, s nímž pronikl do hnědouhelné těžební oblasti v Braniborsku, aniž by se na tom podíleli jeho bratři.

V důsledku toho pražská část rodiny vyloučila Ignaze ze všech rodinných aktivit. Ještě před vypuknutím první světové války kontrolu nad všemi investicemi, na kterých se podíleli Isidor a Julius Petschkovi v severních Čechách a rakouském Slezsku, získal Otto Petschek. +more Ignaz Petschek tím přišel o odbyt v severočeské hnědouhelné oblasti a zintenzivnil své obchodní aktivity v Německu. Své obchodní aktivity v německém hornictví však rozšířili i jeho bratři. V mnoha společnostech získali ústečtí a pražští Petschkové většinu akcií nepřátelskými převzetími a navzájem se přitom přepláceli.

Zásadní zlom přišel v listopadu 1916, když v boji o moc v hnědouhelné oblasti Zeitz-Weißenfels a většinu Werschen-Weißenfelser Braunkohlen AG a Anhaltische Kohlenwerke AG nakonec vyhráli pražští Petschkové. Poté se vztahy staly přímo nepřátelskými. +more Od té doby mezi sebou ústečtí a pražští Petschkové vedli spory a nezřídka se osobně hádali na veřejnosti i před tuzemskými i zahraničními soudy. Na tomto základě obě části rodiny samostatně rozšiřovaly své ekonomické aktivity po celé Evropě a v meziválečném období společně ovládaly 50 procent evropské produkce uhlí. Na východ od Labe se jejich podíl pohyboval mezi 66 a 70 procenty.

Kromě Ignaze Petschka, byli součástí ústecké linie Petschků také jeho čtyři synové:

* Ernst Petschek (1887-1956), žil v Berlíně * Karl Petschek (1890-1960), žil v Berlíně * Franz Petschek (1894-1963), žil v Ústí * Wilhelm Petschek (1896-1980), žil ve Vídni a Berlíně

Na začátku 20. let 20. +more století se Ignaz Petschek a jeho synové přestěhovali do Německa, kde měli těžiště svých obchodních aktivit. Teprve v pokročilém stáří se Ignaz vrátil zpět do Ústí nad Labem. Ústečtí Petschkové rádi veřejně dávali najevo své bohatství a společenské postavení. Své osmdesátiny Ignaz Petschek oslavil jako „Fugger současnosti“. Palácové vily Ignaze a Franze Petschkových v Ústí stále patří k nejpompéznějším budovám ve městě. Ignaz Petschek byl podle novinových zpráv nejbohatším člověkem první Československé republiky. Jeho pražští příbuzní byli k takovým veřejným prohlášením vždy diskrétní. O jejich neuvěřitelném bohatství však svědčí i 13 pražských vil a několik vil v severních Čechách. Největší a nejluxusnější je vila Otto Petschka.

Reference

Externí odkazy