Cesko.wiki Pečárka zápašná
Author
Albert FloresPečárka zápašná je rostlina patřící do čeledi pečárkovitých. Tato houbička je považována za jedlou a je oblíbená mezi houbaři. Má charakteristický tvar, který připomíná zvonek, a na povrchu je pokryta jemnými chloupky. Pečárka zápašná je jednou z nejběžnějších hub v České republice. Roste v lesích na listnatém a jehličnatém dřevu, zejména na pařezech a odehnívajících kmenech. Objevuje se převážně od jara do podzimu. Hlavními znaky této houby jsou tmavě hnědý klobouk, bílé lupeny pod kloboukem a bílý třeň. Mladé plodnice mají konický tvar, který se s věkem mění na nálevkovitý. Pečárka zápašná je jedlá houba, ale nepatří mezi nejchutnější druhy. Její maso je nažloutlé a chutí připomíná chřest. Tato houbička se využívá v kuchyni zejména pro svou křehkou strukturu. Je vhodná pro dušení, vaření nebo přidání do omáček. Pečárka zápašná obsahuje vitaminy B1, B2 a PP, minerální látky, bílkoviny a vlákninu. V přírodě je tato houba často parazitována jinými druhy hub. Mezi nejčastější patogeny patří plísně rodu Trichoderma, které způsobují hnědnutí plodnice a následné odumírání. Pečárka zápašná je rovněž citlivá na znečištění a je tedy důležité sbírat ji v čistém prostředí. Celkově lze říci, že pečárka zápašná je oblíbená a hojně sbíraná houba, která se využívá v kuchyni. Má charakteristický vzhled a chuť a mezi houbaři patří mezi běžně dostupné druhy.
Synonyma
žampion zápašný * Agaricus meleagris var. grisea (A. +more Pearson) Wasser, Ukr. bot. Zh. 35(5): 516 (1978) * Agaricus pseudocretaceus Bon, Docums Mycol. 15(no. 60): 34 (1985) * Fungus xanthoderma (Genev. ) Kuntze, (1898) * Pratella xanthoderma (Genev. ) Gillet, Tabl. analyt. Hyménomyc. France (Alençon): 129 (1884) * Psalliota flavescens Richon & Roze, Fl. champ. com. ven. : 42 (1885) * Psalliota grisea (A. Pearson) Essette, Psalliotes: tab. 42 (1964) * Psalliota xanthoderma (Genev. ) Richon & Roze, Fl. champ. com. ven. : 53 (1885).
Výskyt
Fruktifikuje od května do listopadu. Roste obvykle ve skupinách, v lesích, parcích, loukách i zahradách. Dává přednost stanovištím bohatým na dusík.
Rozšíření
Severní Amerika, Evropa, Afrika.
Vzhled
Makroskopický
Klobouk je 5-15 cm široký, kuželovitý s plochým středem, křídové barvy. Je lysý a matný. +more Jeho lupeny jsou v mládí růžové a ve stáří kakaově hnědé. Po poranění rychle žloutne. Třeň je hlízovitý s blanitým prstenem. Jeho dužina páchne po fenolu.
Mikroskopický
Výtrusy jsou fialové až černé barvy, elipsoidního tvaru, veliké 5-6,5 × 3-4 µm.
Jedovatost
Plodnice obsahuje termostabilní toxiny ve všech stadiích vývoje. Otravy se projevují trávicími obtížemi, bolestí žaludku, zvracením či nevolností.
Zaměnitelnost
Zaměňuje se s ostatními pečárkovitými houbami, které žloutnou, jako je pečárka ovčí, pečárka hajní a pečárka hlíznatá. Tyto jedlé pečárky ale voní po hořkých mandlích nebo po anýzu.