Pieta z dominikánského kláštera v Chebu

Pieta z dominikánského kláštera v Chebu (kolem r. 1350) je jednou z nejvýznamnějších gotických soch dochovaných v Čechách. Je součástí sbírek Galerie výtvarného umění v Chebu, inv. č. P 273.

Popis a zařazení

Sousoší sestává ze dvou samostatných, plně plastických soch z olšového dřeva v nadživotní velikosti. Celkové rozměry 161 x 96 x 60 cm.

Sochy jsou ze zadní strany hluboce vydlabány. Při restaurování, které provedl roku 1972 Mojmír Hamsík, byla odstraněna nepůvodní polychromie i četné doplňky zkreslující celkový vzhled a stabilita soch byla zajištěna čepy. +more Obličej Panny Marie, v minulosti odříznutý a nahrazený novějším, byl rovněž sejmut. Sochu poprvé uvedl do literatury Josef Opitz, který zjistil její souvislost s německým sochařstvím.

Námět Panny Marie s mrtvým Kristovým tělem se osamostatnil ve 13. století ze scény Oplakávání Krista. +more Kolem roku 1300 se začal objevovat v sochařství. Chebská Pieta reprezentuje nejstarší ikonografický typ, označovaný jako mystická nebo heroická Pieta. Formálně se řadí k východní skupině vertikálních piet, které předcházely horizontální a diagonální typ vrcholné a pozdní gotiky. Podobné Piety se zachovaly ve středním Německu, Bavorsku, Slezsku a Dolní Lužici. Úzký vztah ji váže zejména k Pietě z Scheuerfeldu (Museum Veste Coburg), která je považována za výchozí typ, Pietě z Erfurtu a Pietě ze slezské Lubuše.

Veškeré příbuzné piety s vyznačují monumentálními rozměry (výška 161 až 185 cm) i dalšími společnými formálními i kompozičními znaky, drastickým pojetím námětu a často podobným materiálem (většinou topolové dřevo). Kristova hlava, bezvládně pokleslá a s otevřenými ústy, vyjadřuje přesvědčivě hrůzu smrti. +more Pieta z Coburgu (Scheuerfeldu) má přirozené, logické a správně odpozorované řasení drapérie, kdežto příbuzné německé Piety se vyznačují stylizací převzatého vzoru, zejména směrem k expresivní nadsázce. Podobně je to s ostře řezanými trubicovými záhyby ve spodní polovině sousoší a graficky tvrdým pojetím vlasů, rysů tváře i ostatních vyhroceně stylizovaných tělesných tvarů a drapérií. Chebská Pieta se odlišuje od Erfurtské absencí horizontálního lemu drapérie a místo lineární strohosti záhybů má šat Marie měkké širší a přes sebe zavíjené trubicovité záhyby, jaké se v sochařství uplatnily po polovině 14. století.

Přepjaté zdůraznění Kristových ran, masivní trnová koruna nebo expresivní střídání konkávních a konvexních tvarů spojuje heroické Piety s tzv. bolestnými Krucifixy z konce 13. +more a počátku 14. století. Oba typy soch měly probudit účast věřících s Kristovým utrpením. Chebský kronikář zaznamenal případ, kdy kázání mnicha před sochou podobného typu rozvášnilo dav, který přímo z kostela vyrazil k pogromu na Židy. Z chebského typu vychází i některé mladší Piety z druhé poloviny 14. století, produkované souběžně s novým typem parléřovské horizontální Piety. Heroická Pieta z Jihlavy s proporčně menší postavou Krista patří k typu Piety corpusculum, vychází z jiného vzoru a blíží se spíše k některým sochám z oblasti severní Itálie.

Heroické vertikální piety souvisejí s typem zbožnosti zaměřeným na Krista, pašije a eucharistii, jaký se pěstoval zejména v ženských cisterciáckých klášterech. Pašijová a eucharistická tematika se objevuje i v dominikánských textech. +more Chebští dominikáni patřili k saské řádové provincii, kde byly piety produkovány. Původ v prostředí dominikánského řádu, který podporoval kult Božího těla, má i tzv. Přemyslovský krucifix z dominikánského kostela Povýšení svatého Kříže v Jihlavě.

Jiná díla

Přemyslovský krucifix (kolem r. 1330) * Pieta z Partoltic * Pieta z Coburgu * Pieta z Erfurtu, z kláštera uršulinek * Pieta z Lubuše (Lubiąża), 1360-1370 * Pieta z Jihlavy, z kostela sv. +more Jakuba * Pieta z Lásenice (kolem 1380-1400).

Soubor:Přemyslovský krucifix, Královská kanonie premonstrátů na Strahově. jpg|Přemyslovský krucifix (1330) Soubor:Pieta-(kolem-r. +more-1330),-kaple-Panny-Marie-Bolestné,-Kostel-sv. -jakuba,-Jihlava. jpg|Pieta z Jihlavy (1330-1370) Soubor:Pieta z Lubiaza. jpg|Pieta z Lubiąża (1360-1370) Soubor:Erfurt Ursulinenkloster 09. jpg|Pieta z Erfurtu Soubor:Pieta z Lásenice, Národní galerie v Praze. jpg|Pieta z Lásenice (kolem 1380-1400), Národní galerie v Praze.

Reference

Poznámky

Literatura

Jiří Vykoukal (ed. ), Umění gotiky na Chebsku, Galerie výtvarného umění v Chebu 2009, ; Jiří Vykoukal (ed. +more), Gothic Art in the Cheb Region, Cheb 2009[url=https://www. academia. edu/2355934/Ji%C5%99%C3%AD_Vykoukal_Karel_Halla_Petr_Macek_Michal_Patrn%C3%BD_Jan_Royt_Michaela_Ottov%C3%A1_Ale%C5%A1_Mudra_Um%C4%9Bn%C3%AD_gotiky_na_Chebsku. _Cheb_2009],[/url] * Albert Kutal, Gotické sochařství, in: Dějiny českého výtvarného umění, Academia Praha 1984 * Albert Kutal, České gotické sochařství 1350-1450, Praha 1962 * Jana Ševčíková, Chebská gotická plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu 1975.

Externí odkazy

[url=http://www.artslexikon.cz//index.php?title=Pieta]Arts Lexikon: Pieta[/url]

Kategorie:České gotické sochařství Kategorie:Vzniklo ve 14. +more století Kategorie:Dřevěné sochy v Karlovarském kraji Kategorie:Sochy Ježíše v Česku Kategorie:Sochy Panny Marie v Česku.