Pius IV.

Papež Pius IV. (italsky: Pio IV; 31. března 1499, Milán - 9. prosince 1565, Řím), rozený Giovanni Angelo de Medici, byl od 25. prosince 1559 až do své smrt 9. prosince 1565 hlavou katolické církve a vládcem Papežského státu. Narodil se v Miláně, jeho rodina se považovala za větev rodu Medicejských a používala stejný erb. Ačkoli moderní historici nenašli žádný důkaz potvrzující toto tvrzení, Medicejové z Florencie uznali nároky Medicejských z Milána na počátku 16. století.

Předsedal závěrečnému zasedání Tridentského koncilu. Jeho synovec, kardinál Karel Boromejský, byl jeho blízkým poradcem. +more Jako papež inicioval Pius IV. řadu stavebních projektů v Římě, včetně jednoho ke zlepšení zásobování vodou.

Život

Gian Angelo se narodil v milánské rodině de Medici (kteří se slavným florentským rodem nemají kromě jména nic společného), vystudoval práva a jako jediný z rodiny se snažil uchytit v papežských službách, což se mu záhy podařilo. (V letech 1546 - 1547 dokonce válčil v papežském pomocném sboru na straně císaře v Uhrách proti Turkům a v roce 1547 byl apoštolským komisařem v papežském pomocném sboru ve válce šmalkaldské). +more V roce 1546 získal kněžské svěcení a stal se arcibiskupem dubrovnickým. O tři roky později (1549) ho Pavel III. jmenoval kardinálem. Jako kardinál se hlásil spíše ke skupině hledající spíše dialog než konfrontaci, měl blízko ke kardinálu Moronemu. Možná i proto byl po smrti Pavla IV. na bouřlivé konkláve, která trvala tři a půl měsíce, zvolen papežem. Vybral si jméno Pius IV.

Papež

I když Pius IV. nebyl fakticky spřízněn s rodem Medicejských, přesto s jejich tichým souhlasem používal jejich rodový erb. +more Před novým papežem stál nesnadný úkol stabilizovat papežskou politiku, ted jinými slovy navrátit papežskou politiku do kolejí, po kterých jela před pontifikátem Carafy. Jako jeden z prvních úkolů, které si nový papež vytyčil, bylo obnovení diplomatických styků s císařem. To se podařilo poměrně rychle, a tak již na Velikonoce 1560 přijel do Vídně papežský nuncius Stanislav Hosius. V dalším roce dokonce obnovil i arcibiskupství pražské, čímž ukončil sedisvakanci dlouhou celých 140 let (1421-1561). Ovšem největší úkol na něj teprve čekal. Tridentský koncil byl 28. dubna 1552 v důsledku Spiknutí říšských knížat pozastaven a dosud nebyl obnoven. Proto už rok po svém zvolení vydal papež bulu Ad Ecclesiae regimen, jíž opět zahájil přerušené jednání v Tridentu. To se nakonec s mírným zpožděním podařilo a 18. ledna 1562 se koncil sešel. Po téměř dvou letech byla Moroneho reforma katolické církve přijata a v prosinci 1563 koncil slavnostně skončil. Papež potom 26. ledna 1564 bulou Benedictus Deus všechny tridentské kánony a dekrety potvrdil. Ještě před smrtí stihl roku 1564 povolit na žádost Ferdinanda I. přijímání podobojí pro Země Koruny české a v prosinci příštího roku papež Pius IV. , tento velký obdivovatel Benátské republiky, zemřel.

Odkazy

Reference

Literatura

Jan Wierusz Kowalski, Encyklopedie papežství. Praha 1994 * Miroslav Hroch, Anna Skýbová - Králové, kacíři, inkvizitoři. +more Praha 1987 * Aleš Skřivan, Lexikon světových dějin, Praha 2002, heslo "Tridentský koncil (Tridentinum)". * Šusta Josef, Pius IV. před pontifikátem a na počátku pontifikátu, Praha, Bursík & Kohout 1900 (Bibliotéka historická doplňkem k Českému časopisu historickému, 3).

Externí odkazy

[url=http://www.catholic-hierarchy.org/bishop/bdemga.html]The Hierarchy of the Catholic Church - Pope Pius IV[/url]

Kategorie:Medicejové Kategorie:Italští papežové Kategorie:Tridentský koncil Kategorie:Absolventi Univerzity v Pavii Kategorie:Narození v roce 1499 Kategorie:Narození 9. +more dubna Kategorie:Narození v Miláně Kategorie:Úmrtí v roce 1565 Kategorie:Úmrtí 19. prosince Kategorie:Úmrtí v Římě Kategorie:Muži.