Pnětluky

Dějiny

Nejstarší písemná zmínka o vsi pochází z roku 1250, kdy se na listině, vydané olomouckým děkanem Janem, objevuje jako svědek Sulislav, syn Zvěsta z Pnětluk. Ve 13. +more a na počátku 14. století byli páni z Pnětluk významnou šlechtou. Dokládá to mj. jejich přítomnost na panovnických listinách v roli svědků či fakt, že Sulislav z Pnětluk byl ve 13. století purkrabí na královském hradu Lokti. V Pnětlukách tudíž existovalo již ve 13. století panské sídlo. Starší vlastivědná literatura ho na základě zprávy a nákresu J. Veselého hledala v lesní lokalitě vzdálené asi 4 km od Pnětluk, vpravo od silnice na Kounov. Rozbor písemných pramenů - s použitím starší práce Fr. Štědrého - však prokázal, že dosud archeologicky neprozkoumané terénní vlny jsou pozůstatkem vesnice Záhoří, zaniklé za husitských válek. Během nich se o Pnětluky vedly spory, což zřejmě vedlo k zahájení výstavby hradu Pravda ve 30. letech 15. století. V té době, až do roku 1523, vlastnili Pravdu s Pnětluky Kolovratové. V polovině 15. století - v souvislosti s výstavbou hradu - přestala být stará tvrz v Pnětlukách obývána a postupně zanikla. Zřejmě stávala v sousedství kostela sv. Matouše, který je písemně doložen v roce 1363. Roku 1523 koupili panství Pravda Lobkovicové, kteří vyčlenili Pnětluky a Lipenec jako samostatné panství, které bylo roku 1602 natrvalo přičleněno k dominiu Nový Hrad. V roce 1767 koupili novohradské panství Schwarzenbergové a vlastnili je až do zrušení patrimoniální správy roku 1849.

Třicetiletá válka Pnětluky značně zpustošila. Berní rula z roku 1654 uvádí ve vsi celkem 22 statků, z toho 18 bylo opuštěných. +more V roce 1715 se v obci poprvé připomíná škola, kde učil Martin Mayer. Prvním svobodně zvoleným starostou v roce 1850 se stal Václav Valda. V roce 1878 vznikl sbor dobrovolných hasičů. Pěstování chmele je v okolí Pnětluk doloženo již v 15. století. Od 19. století se stala oblast jižního a jihovýchodního Lounska významnou chmelařskou oblastí. Rovněž na katastru Pnětluk byl až do roku 1989 dominantní zemědělskou plodinou chmel. V roce 1909 zde byla založena pobočka Českého chmelařského spolku, v roce 1937 bylo ve vsi evidováno 98 pěstitelů chmele. V roce 1919 byly založeny dva spolky: Sokol a Dělnická tělovýchovná jednota. Volby do obecního zastupitelstva za první republiky zpravidla vyhrávali agrárníci.

V dubnu 1945 byl v Pnětlukách umístěn dělostřelecký oddíl vlasovců. V obecních volbách roku 1946 získala Komunistická strana Československa 47 % hlasů, o sedm procent více než byl celostátní průměr. +more Přesto nebyli v rámci akce K vysídleni z obce žádní zemědělci, byli však přinuceni vstoupit do JZD. Při správní reformě roku 1960 byly Pnětluky sloučeny s Konětopy do jedné územně správní jednotky, roku 1981 připadly pod MNV Hříškov. Samostatný obecní úřad mají Pnětluky od roku 1990.

Obyvatelstvo

Památky

Kostel sv. +more Matouše * Dominantou obce je kostel svatého Matouše. Jedná se o barokní jednolodní stavbu se zaoblenými nárožími a s polokruhově uzavřeným presbytářem z roku 1765. Tato stavba nahradila starší kostel doložený již roku 1363. Varhany na kruchtě pocházejí z počátku 20. století a jsou dílem krnovské firmy Rieger. Kříž s korpusem, lidová kamenická práce, pochází z roku 1830. * Na návsi u rybníka u domu čp. 108 stojí jednopatrová barokní sýpka, dříve mylně považovaná za pozůstatek tvrze. * Památník padlým z roku 1924 je dílem E. Zelenky. * Modernistická zvonička Církve československé husitské od V. Zralého je z roku 1940. * Jírovec u rybníka - památný strom, roste na návsi u rybníka (požární nádrže). * Asi 1,5 km jihovýchodně od vsi, na táhlém návrší, se nachází zřícenina hradu Pravda z poloviny 15. století. Z Pnětluk je přístupná po zelené turistické značce. * Soubor kamenných reliéfních obličejů (karikatur, masek), vytesaných do pískovcové skály v místě zvaném Kamenný úvoz. Podle potomků místních pamětníků se má jednat o prázdninovou práci studentů sochařské školy v Hořicích z období 60. let 20. století. Úvoz je přístupný po modré turistické značce asi 400 m od Srubového tábora. * Čertův kámen - pískovcový solitér v lese pod hradem Pravda.

Rodáci

Zvonička Václava Zralého z roku 1940 * František Schneider (1862-1918) byl chmelařský odborník. +more Profesí byl pedagog, učil na obecných školách na Lounsku. Stal se jednatelem Českého chmelařského spolku a vedoucím redaktorem Chmelařských listů. Uspořádal expozici českého chmelařství na Světové výstavě 1900 v Paříži. Porota ji ocenila zlatou medailí. Publikoval články, které se týkaly šlechtění chmelových sazenic a hubení škůdců. * Václav Zralý (1906-1991) byl architekt. V letech 1929-1931 studoval v Dessau výtvarnou školu Bauhaus. Zde byli jeho učiteli mj. Vasilij Kandinskij a Ludwig Mies van der Rohe. Po návratu do Čech se stal členem architektonické sekce Levé fronty. V zemském měřítku se neprosadil. Zúčastnil se několika soutěží, až na jednu výjimku vily v Praze-Košířích jeho návrhy nebyly přijaty. Usadil se v rodných Pnětlukách, kde realizoval několik staveb: husitskou zvoničku, vily čp. 114 a 116 a také zemědělské objekty. K největším patří sušárna chmele z roku 1955 v těsném sousedství kostela. Tato stavba panorama obce výrazně znehodnotila.

Galerie

Pnetluky LN CZ municipal office 121. jpg|Obecní úřad Pnětluky kostel sv. +more Matouše. JPG|Průčelí kostela sv. Matouše Pnětluky krucifix. JPG|Barokní kříž poblíž návsi Pnetluky LN CZ WWI memorial 074. jpg|Pomník obětem první světové války Pnetluky LN CZ Jirovec u rybnika Aesculus hippocastanum 084. jpg|Jírovec u rybníka Pnětluky Záhoří. JPG|Pozůstatky zaniklé vesnice Záhoří Čertův kámen (Pnětluky) 2. JPG|Čertův kámen Pnětluky reliéfy. JPG|Jeden z reliéfů v lese nad vsí.

Odkazy

Reference

Literatura

Anděl, Rudolf a kol. , Hrady, zámkly a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, sv. +more 3, severní Čechy, Praha 1984, s. 384 * Brod, František, Matouš Absolon, Sladkovský I, 1908, č. 35 * Brod, František, Zvěst z Pnětluk, Podřipské slovo III, 1908, č. 38 * Brůna, Josef, Historické a praehistorické památky okolí Pnětluk, Vlastivědný sborník okresu lounského VI, 1935/1936, s. 36-38 * Houda, Josef, Čertovy kameny, Kulturní měsíčník Louny 1978, č. 1 * Kopřiva, A. , František Schneider, Vlastivědný sborník okresu lounského IV, 1933/1934, s. 8-10 * Pamětní kniha Jana Piherta z Netluk čp. 29, in: Robek, Antonín (ed. ), Lidové kronikářství na Lounsku, Praha 1979, s. 59-86 * Procházka, Josef, Četnická služba v Pnětlukách před 70 lety, Vlastivědný sborník okresu lounského I, 1930/1931, s. 66-69 * Roedl, Bohumír, Pnětluky, Louny 2007, * Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého, sv. 14, Praha 1936, s. 200-201 * Svobodová, Markéta, Českoslovenští studenti architektury na Bauhausu, Umění LIV, 2006, č. 5, s. 406-419 * Šlapeta, Vladimír, Václav Zralý. Katalog výstavy pořádané v Galerii Benedikta Rejta v Lounech, Louny 1982 * Štědrý, František, Pravda hrad, Netluky, Konětopy a Markvarec v okresu lounském, Praha, nedatováno /1918/ * Veselý, Johann, Geschichte der fürstlich Schwarzenberg´schen Domaine Postelberg, Prag 1893, s. 152-157.

Externí odkazy

[url=http://www. sweb. +morecz/ou. Pnetluky/]Oficiální stránky obce[/url] * [url=http://www. mestaobce. cz/vyhledat. asp. zuj=566578]Obce. cz[/url] * [url=http://www. ceskem. cz/lounsko-a-zatecko/pnetluky. html/]Turistické informace a fotogalerie[/url].

Kategorie:Vesnice v okrese Louny Kategorie:Obce v okrese Louny Kategorie:Sídla ve Džbánu Kategorie:Mikroregion Lounské podlesí