Pobřežka

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Pobřežka Nierembergia filicaulis (syn. N. linariifolia) na ilustraci z roku 1834 Pobřežka (Nierembergia) je rod rostlin z čeledi lilkovité. Jsou to byliny nebo keře s jednoduchými střídavými listy a fialovými nebo bílými květy s dlouhou korunní trubkou. Plodem je tobolka. Květy produkují místo nektaru olej, který sbírají specializované včely. Pobřežky jsou jedovaté rostliny a v Jižní Americe bývají příčinami otrav hospodářských zvířat. Pobřežka křovitá bývá pěstována jako okrasná letnička. Rod rostlin byl nazván podle prvního profesora na madridské univerzitě, španělského jezuity Juana Eusebio Nieremberga (1595 - 1658).

...
...
...

Popis

Pobřežky jsou vzpřímené nebo poléhavé, jednoleté nebo vytrvalé byliny nebo keře dorůstající výšky do 3 metrů. Některé bylinné druhy mají podzemní oddenky nebo hlízy. +more Listy jsou jednoduché, střídavé, přisedlé nebo řapíkaté, s čárkovitou, eliptickou, vejčitou nebo okrouhlou čepelí. Květy jsou krátce stopkaté, jednotlivé nebo v řídkých vrcholících. Kalich je nálevkovitý nebo zvonkovitý, s 10 podélnými žilkami. Koruna je fialová nebo řidčeji bílá, řepicovitá, lehce dvoustranně souměrná, s dlouhou a velmi úzkou korunní trubkou a nálevkovitým, zvonkovitým nebo miskovitým lemem. Tyčinek je 5 nebo řidčeji jen 4, jsou přirostlé v ústí korunní trubky a vyčnívají z ní. Semeník je svrchní a obsahuje 2 komůrky. Plodem je tobolka pukající 4 chlopněmi a obsahující 20 až mnoho drobných, hranatých nebo jehlanovitých semen.

Rozšíření

Rod pobřežnice zahrnuje 23 druhů a je rozšířen výhradně v Americe. Většina druhů roste v subtropické Jižní Americe v oblasti severní a střední Argentiny, Uruguaye, Bolívie, jižní Brazílie a Paraguaye. +more Největší počet druhů je udáván z Argentiny, kde se vyskytují v nadmořských výškách od nížin až do 3500 metrů. Disjunktní výskyt je v Mexiku (Nierembergia angustifolia) a severnější části And od Kolumbie po Bolívii.

Ekologické interakce

Květ pobřežky křovité (N. +more scoparia) Pobřežky mají v rámci čeledi lilkovité unikátní způsob opylování. Opylují je samotářské včely z rodů Tapinotaspis, Centris a Lanthanomelissa, které v květech sbírají olej a ve směsi s pylem jej používají k výživě larev. Olej se vytváří ve specializovaných žlázách (elaioforech), které mají podobu žláznatých trichomů, umístěných v okolí ústí korunní trubky a při bázi tyčinek. Množství vyprodukovaného oleje je v porovnání s elaiofory jiných rostlin poměrně nízké. Květy navštěvuje i různý hmyz sbírající pyl, jako jsou brouci rodu Tetraonyx (majkovití) a Astylus (bradavičníkovití) a včely z tribu Augochlorini, na účinném opylování se však nepodílí. Oblast výskytu rodu Nierembergia na jižní polokouli se rámcově překrývá s oblastí rozšíření včel sbírajících olej. U mexické Nierembergia angustifolia a druhu N. spathulata ze severních oblastí jihoamerických And nejsou elaiofory přítomny.

Obsahové látky a jedovatost

Pobřežky obsahují různé biologicky aktivní látky a náležejí mezi jedovaté rostliny. V Jižní Americe bývají příčinou otrav domácích zvířat. +more Hlavními účinnými látkami jsou pyrolidinové a pyrolové alkaloidy (hygrin, norhygrin), tropanové alkaloidy (skopolamin, tigloidin), protoalkaloidy (fenethylaminy) a kardenolidy. Pobřežka modrá (Nierembergia linariifolia, syn. N. hippomanica) je zejména v Argentině a severozápadní Uruguayi poměrně častou příčinou otrav hovězího dobytka, ovcí, koz, koní i králíků. Rostlina je v Jižní Americe známa pod španělským názvem , případně . Hlavní účinnou látkou je pyrrol-3-karbamidin. Otrava se projevuje sliněním, průjmem, neklidem, bolestmi břicha a opakovanými pohyby hlavy a končetin. Příznaky zpravidla odeznívají do týdne od přemístění dobytka na jinou pastvinu. Nierembergia veitchii bývá příčinou chronického onemocnění dobytka, známého jako endozootická kalcinóza a způsobovaného vysokým obsahem glykosidů kalcitriolu v rostlině. Dobytek hubne a v měkkých tkáních se mu usazuje vápník, což vede ke snížené hybnosti. Onemocnění způsobuje citelné ekonomické ztráty zejména v Argentině, Brazílii a Uruguayi. Případy kalcinózy byly zaznamenány i v souvislosti s druhem Nierembergia rivularis.

Taxonomie

Rod Nierembergia je v rámci čeledi Solanaceae řazen do podčeledi Petunioideae. Ve výsledcích fylogenetických studií tvoří tento rod monofyletickou skupinu s několika dalšími nevelkými americkými rody (Bouchetia, Hunzikeria. +more Leptoglossis a Plowmannia), vůči nimž je dobře morfologicky vymezen. Mezi unikátní znaky náleží tenká korunní trubka, vyčnívající tyčinky, přítomnost elaioforů a chybějící nektária.

Zástupci

pobřežka kališní (Nierembergia calycina) * pobřežka křovitá (Nierembergia scoparia, syn. N. +more frutescens) * pobřežka modrá (Nierembergia linariifolia, syn. N. hippomanica) * pobřežka potoční (Nierembergia repens) * pobřežka útlá (Nierembergia gracilis).

Význam a pěstování

Pobřežky mají význam zejména jako okrasné zahradní rostliny. V chladných oblastech bývají zpravidla pěstovány jako letničky, v teplých oblastech spíše jako trvalky. +more Nižší druhy jsou zvláště vhodné do skalek nebo na záhonové lemy. Lze je také vysadit do truhlíků a závěsných nádob. Rostliny vyžadují slunné nebo jen mírně přistíněné stanoviště a živinami bohatou, vlhkou ale dobře odvodněnou půdu. Množí se výsevem, dělením na jaře nebo podzimním řízkováním. Semena se vysévají buď přímo na záhon nebo ve skleníku. Při teplotách kolem 20 °C klíčí v průběhu dvou až tří týdnů. Nejlepší je semena vysít uvnitř asi 8 až 10 týdnů před předpokládanými posledními mrazy. Mladé semenáčky rostou pomalu, jejich růst se urychlí po prvním přepíchání. Mladým rostlinkám je třeba zajistit dostatek vláhy, odrostlejší a dobře uchycené rostliny jsou již odolné vůči suchu a lze je umístit i na jižní stranu. Jejich květy nevybledávají ani na slunečním úpalu. Okrasných kultivarů nebylo vypěstováno mnoho. Mezi častěji pěstované náleží bělokvětý N. scoparia 'Mont Blanc' a modrofialový N. scoparia 'Purple Robe'. Rostliny bývají pěstovány i pod jinými druhovými názvy, jmenovitě N. caerulea, N. frutescens nebo N. hippomanica. Pobřežka modrá je občas využívána jako halucinogen.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top