Pogrom v Jedwabném

Změna historického pohledu

V roce 2000 vydal americký historik polského původu Jan Tomasz Gross knihu Sousedé: Zničení židovské komunity v Jedwabném, v níž popřel dosavadní výklad, že za událostmi stojí němečtí nacisté, a napsal, že vraždu spáchali místní Poláci, „zcela normální lidé, montéři, ševci, rolníci, starosta, prostě všichni“. Němci masakru pouze přihlíželi. +more Obětí bylo podle knihy až 1600. Gross nastínil i domněnku, že mohli masakr vyprovokovat také agenti sovětské tajné služby působící ve městě, Zygmunt Laudaňski a Karol Bardoň, kteří vyzývali k násilí na Židech.

Šetření Ústavu národní paměti informace z knihy potvrdilo. V červenci 2003 ústav identifikoval 340 obětí a 40 pachatelů polské národnosti, přitom nevyloučil přítomnost Němců u masakru.

Kontroverze

Kniha v Polsku spustila vášnivou diskusi a mnoha Poláky kniha otřásla. Ve společnosti se po vydání knihy spustila bouřlivá diskuse. +more Novým pojetím byla nabourána dosavadní tradiční role Poláků ve válce být obětí, nikoliv pachatelem. Křesťanští a židovští žáci školy v Jedwabném se svými učitelkami na společném snímku z roku 1933 Autorovi knihy, historikovi a jednomu z největších světových odborníků na holokaust Janovi Tomaszovi Grossovi, chtěla polská nacionalistická vláda v únoru 2016 odebrat řád Za zásluhy o Polskou republiku, který dostal v roce 1996. Kvůli tvrzení, že se Poláci podíleli na nacistických zločinech, podle vlády není Gross vlastenec.

Motiv

Městečko Jedwabne bylo v září 1939 krátce obsazeno Němci a když byla oblast předána Sovětům, Židé je považovali za své zachránce. Naproti tomu Poláci byli Sověty tvrdě potlačovaní. +more Po opětovném převzetí nacisty při invazi do Sovětského svazu se rozjela naplno německá propaganda, která Židy označila za kolaboranty Sovětů a pomocníky při jejich zločinech. Roli hrál i antisemitismus hluboko zakořeněný v některých Polácích.

Průběh

Místní starosta Marian Karolak a četnictvo dali 10. července 1941 rozkaz shromáždit všechny Židy z okolí na náměstí. +more Na náměstí potom byli Židé biti a muži donuceni svrhnout sochu Lenina. Následně musel rabín vést procesí 40 mužů do připravené vyklizené stodoly, kde byli všichni zabiti. Následně bylo do této stodoly nahnáno 300 dalších lidí - mužů, žen i dětí. Stodola byla uzavřena, polita leteckým benzinem a zapálena. Těla byla následně pohřbena do dvou masových hrobů ve stodole.

Soud a tresty

V letech 1949 a 1950 bylo polskými soudy odsouzeno 12 Poláků za napomáhání při zločinu. Trestem bylo 8 až 15 let odnětí svobody a pro jednoho odsouzeného trest smrti. +more Nebyly ale vyjasněny všechny okolnosti, například podíl německých okupačních jednotek.

Pomník obětem

Pomník obětem na místě stodoly Na místě stodoly vznikl pomník obětem.

Odkaz v kultuře

Sousedé: Zničení židovské komunity v Jedwabném (2000) - kniha historika Jana Tomasze Grosse, která nastartovala celospolečenskou debatu * My z Jedwabneho (My z Jedwabnego, 2004) - kniha polské novinářky Anny Bikont * Naše třída (Nasza klasa, 2008) - divadelní drama od Tadeusze Słobodzianka o masakru viděném očima deseti spolužáků - Židů i Poláků * Dozvuky (Poklosie, 2012) - film inspirovaný touto knihou o tom, kam může vést příliš dlouho zamlčovaná pravda

Další masakry

Polská veřejnost se začala dozvídat o podobných válečných a poválečných zločinech až po pádu železné opony. Dozvěděla se tak např. +more o pogromu v Kielcích, ale podobných událostí bylo více.

Odkazy

Reference

Literatura

J. +more T. Gross, Strach: největší poválečný protižidovský pogrom. Brno: Jota 2008 * J. T. Gross, Zlatá žeň: co se odehrálo na pomezí holokaustu. Praha: Argo 2013.

Film

Dozvuky / Poklosie (2012)

Externí odkazy

Kategorie:Protižidovské pogromy Kategorie:Masakry v Polsku Kategorie:Válečné zločiny druhé světové války v Polsku Kategorie:Holokaust v Polsku Kategorie:Události roku 1941 Kategorie:Jedwabne