Pohřební kaple Povýšení svatého Kříže (Šťáhlavy)

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Pohřební kaple Povýšení svatého Kříže je klasicistní stavba s barokními prvky z roku 1810 na Starém hřbitově ve Šťáhlavech v okrese Plzeň-město. Sloužila jako pohřebiště majitelů šťáhlavského panství - Czerninů z Chudenic a Waldstein-Wartenbergů. Budova je památkově chráněná a je v majetku obce.

Historie a architektura

+morejpg|náhled|upright=0. 9|vlevo'>Čelní stěna kaple V roce 1710 koupila zadlužené šťáhlavské zboží od Jana Jindřicha Kokořovce z Kokořova († 1721) Anna Josefa (Antonie Josefa) Czerninová, rozená z Khünburgu (1685-1755) pro svého syna Františka Antonína Czernina z Chudenic (1710-1739) z nedrahovické větve rodu. O pět let později přikoupila ještě Nebílovy.

Kapli nechal postavit v roce 1810 Jan Vojtěch Czernin z Chudenic (1746-1816) z chudenické větve ve východní části nově založeného hřbitova na jeho podélné ose. Volně stojící zděná omítaná centrální stavba v klasicistním stylu s barokními prvky byla zbudována architektem Antonínem Pichlerem na půdorysu pravidelného oktogonu (osmiúhelníka).

Hlavní vstup je přibližně orientovaný východním směrem. Čelní stěnu zdobí nízký trojúhelný štít. +more Kamenný portál má stlačený záklenek a esovitá sedla, jeho hlavní klenák s penízky prorůstá supraportu a podpírá zvlněnou nadpražní římsu, kterou nesou dvě konzolky. Dvoukřídlové dveře s kazetami a rozvilinovými závěsy pocházejí z počátku 19. století.

Stěny nad přesazeným hrubě omítnutým soklem jsou lemovány lizénovými rámy, které nesou hladké kladí. Plochy stěn jsou z drsné omítky. +more Obdélná okna mají půlkruhové záklenky, hlavní klenák v hladkých šambránách je doplněn kanelurou. V soklu jsou malé větráky, které vedou do vlastní hrobky v podzemí. Korunní římsa má jednodušší profilaci.

Nižší střecha má zvonový tvar, je plechem pobitá a zakončená hrotnicí s křížkem.

V obvodní zdi hřbitova proti vstupu do kaple jsou železná dvoukřídlá vrata mezi hranolovými omítanými pilířky s fabionovou římsou s nízkou komole jehlancovou stříškou z bobrovek, která je zakončena kamennou koulí.

Po Czerninech zdědili Šťáhlavy Waldstein-Wartenbergové, vlastnili je v letech 1816-1945. Kaple spadala pod šťáhlavskou farnost, později pod farnosti Starý Plzenec. +more V prosinci 2020 schválilo zastupitelstvo obce darovací smlouvu, na jejímž základě přešla hřbitovní kaple z majetku církve do majetku obce.

Interiér

+morepng|vlevo|náhled|upright=0. 9|Náhrobek_Jan_Vojtěch_Černín_z_Chudenic'>Jana Vojtěcha Czernina (foto okolo 1900) Vnitřní prostor je sklenut osmibokou kupolí, jejíž klenební pole jsou lemována plochými rámy. Kopule spočívá na dórském kladí, které nesou koutové toskánské pilastry na soklech. Po obvodu okenních špalet jsou šambrány s lištou a ozdobným hlavním klenákem, který se dotýká architrávu kladí. Nade dveřmi se nachází stlačený záklenek. Dlažbu tvoří kamenné desky. Ve východní části je deska kryjící vstup do hrobky.

Uprostřed prostoru je umístěn obdélníkový náhrobek Czerninů z Chudenic, který je chráněn prostým železným zábradlím z prutů s čočkovými prstenci uprostřed výšky. Vyšší hranolová tumba stojí na hranolovém soklu, má sedlovou stříšku mezi 2 štítky, vrchol tvoří váza. +more Nároží jsou ozdobeny zahalenými karyatidami, podle kterých se zalamuje soklík a kladí, a nad nimi jsou po stranách štítů postavičky puttů - géniů s oválnými štítky a se smuteční, dolů obrácenou pochodní. Na bočních stěnách jsou nápisové desky, zatímco na čelních oválné erby s korunou. Autorem sochařské výzdoby byl Ignác Platzer.

Seznam pohřbených

V podzemí kaple je rodová hrobka majitelů panství a pozdějšího velkostatku. V roce 1901 byla hrobka rozšířena o novou část až pod oltář. +more Dne 14. dubna 1920 došlo ke vloupání do hrobky. V kapli bylo pochováno sedm osob z rodu Czerninů a Waldstein-Wartenbergů.

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Zeleně jsou vyznačeni Czerninové, fialově Waldstein-Wartenbergové a žlutě manželky z jiných rodů, pokud zde byly pohřbeny. +more Červeně jsou zvýrazněny majitelé šťáhlavského panství, resp. velkostatku.

Přestože jsou předkové Czerninů připomínáni už ve 12. století, zde jsou generace počítány až od Humprechta Czernina (1447 - po 1499). Chudenická větev vymřela v roce 1816.

První písemná zmínka o předcích Waldsteinů je také už z 12. století, kdy je k roku 1159 zaznamenán komorník druhého českého krále +more'>Vladislava I. Markvart. Zde jsou však generace počítány až od Zdeňka z Waldsteinu (1260 - asi 1304). Mnichovohradišťská rodová linie, kterou založil František Arnošt z Waldsteinu (1705-1748) žije dodnes. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Po-řadíGene-raceJméno pohřbenéhoDatum a místo narozeníOtecDatum a místo sňatku, choťPohřeb a uložení do hrobkyPoznámky
Datum a místo úmrtíMatka
1. (9. +more)Josefina nebo Marie Josefa nebo Marie Terezie z Thun-Hohensteinu30. 1. 1746Jan Josef z Thun-Hohensteinu 2. 7. 1711 Praha - 21. 5. 1788 Praha3. 2. 1770 nebo srpen 1772: Jan Vojtěch Czernin z Chudenic (č. 2)1810
1. (9. )Josefina nebo Marie Josefa nebo Marie Terezie z Thun-Hohensteinupo 1770Marie Kristýna z Hohenzollern-Hechingenu 25. 3. 1715 Bayreuth - 6. 8. 1749 Žehušice3. 2. 1770 nebo srpen 1772: Jan Vojtěch Czernin z Chudenic (č. 2)1810
2. 9. Jan Vojtěch Czernin z Chudenic 100 px10. 4. 1746Heřman Jakub Czernin z Chudenic 1706/1715 - 15. 11. 17843. 2. 1770 nebo srpen 1772: Josefina nebo Marie Josefa nebo Marie Terezie z Thun-Hohensteinu (č. 1)1816Skutečný císařský rada a komorník, nejvyšší lovčí Českého království (1790-1816) majitel panství Šťáhlavy, Nebílovy, Veselí, pán na (Starém) Plzenci, Radyni a Chocenicích, stavebník zámku Kozel. Svůj majetek odkázal prasynovci Kristiánu Vincenci z Waldstein-Wartenbergu.
2. 9. Jan Vojtěch Czernin z Chudenic 100 px2. 6. 1816 ŠťáhlavyMarie Ernestina ze Šternberka 9. 5. 1718 - 7. 2. 1747asi 1802: Marie Eleonora z Hackelberg-Landau 14. 5. 1786 - 29. 6. 18581816Skutečný císařský rada a komorník, nejvyšší lovčí Českého království (1790-1816) majitel panství Šťáhlavy, Nebílovy, Veselí, pán na (Starém) Plzenci, Radyni a Chocenicích, stavebník zámku Kozel. Svůj majetek odkázal prasynovci Kristiánu Vincenci z Waldstein-Wartenbergu.
3. 19. Tekla z Waldstein-Wartenbergu30. 8. 1819 (. )Kristián Vincenc z Waldstein-Wartenbergu 2. 1. 1794 Praha - 24. 12. 1858 Praha1819Zemřela jako dítě ve věku 7 týdnů.
3. 19. Tekla z Waldstein-Wartenbergu8. 10. 1819 zámek KozelMarie Františka z Thun-Hohensteinu 21. 8. 1793 - 20. 1. 18611819Zemřela jako dítě ve věku 7 týdnů.
4. (20. )Františka z Thun-Hohensteinu3. 8. 1852 ŽehušiceJosef Osvald I. z Thun-Hohensteinu 21. 12. 1817 Žehušice - 6. 1. 1883 Klášterec nad Ohří18. 5. 1873 Praha: Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu (č. 6)1894Dáma Řádu hvězdového kříže (1878). Narodily se jí následující děti: * 1. Arnošt (1874-1875; pohřben v hrobce Waldsteinů v Mnichově Hradišti) * 2. Josefina, provd. Lamberg-Greifenfelsová (1877-1941) * 3. dítě († den po porodu)
4. (20. )Františka z Thun-Hohensteinu24. 7. 1894 Karlovy VaryJohana ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu 16. 5. 1827 Praha - 8. 5. 1892 Innsbruck18. 5. 1873 Praha: Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu (č. 6)1894Dáma Řádu hvězdového kříže (1878). Narodily se jí následující děti: * 1. Arnošt (1874-1875; pohřben v hrobce Waldsteinů v Mnichově Hradišti) * 2. Josefina, provd. Lamberg-Greifenfelsová (1877-1941) * 3. dítě († den po porodu)
5. (20.

Příbuzenské vztahy pohřbených

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. +more Římské číslice představují pořadí manželky, pokud se některý mužský člen oženil více než jednou. Modře je vyznačen dědic czerninského majetku Kristián Vincenc z Waldsteina-Wartenbergu. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top