Police nad Metují

Město Police nad Metují se nachází v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Protéká jím potok Ledhujka, přítok řeky Metuje. Město obklopují vrchy Klůček, Strážnice a Havlatka a dominuje jim Ostaš. Žije zde obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Historie

Letecký snímek od jihu Na počátku 13. +more století se do zdejší těžko přístupné lesnaté krajiny přistěhovalo několik poustevníků pod vedením jednoho z břevnovských mnichů. Podle některých se tak stalo roku 1201; mnich se prý jmenoval Jurik, podle jiných to byl Vitališ.

První písemná zmínka o obci je z roku 1213 v listině, kterou král Přemysl Otakar I. +more daroval území polického újezdu břevnovskému klášteru (považované za padělek stejně jako další listiny označované jako falza břevnovská, nicméně data v nich obsažená o původu Police pravděpodobně odpovídají skutečnosti a pocházejí z nedochovaných listin). V listině krále Václava I. z roku 1229, kterou darování krajiny břevnovskému klášteru potvrdil, je Policko charakterizováno jako „krajina děsná v širé pustině“. Řeholníci klučili les a zakládali pole, což zřejmě dalo pozdějšímu městu i jeho jméno.

Z Police se stalo městečko 6. září 1253, kdy král +more'>Přemysl Otakar II. vydal listinu, jíž sem z Provodova převedl právo pořádat trhy. Police nad Metují je tedy nejstarší z měst i vesnic v polickém panství. Byla to Police, kde původně sídlili benediktini a odkud kolonizovali zdejší kraj. Všechna další města náchodského okresu (Náchod, Broumov, Hronov atd. ) byla založena až později.

Roku 1253 byla také zahájena stavba impozantního raně gotického kostela, dokončená roku 1294. Z původního kostela se dochoval především cenný portál. +more V 1. polovině 13. století započala stavba kláštera, kolem něhož vzniklo městečko Police a několik dalších vsí. Stavba kláštera byla dokončena roku 1306.

V roce 1295 dostává na žádost opata Bavora hrdelní právo od Václava II. +more Do této doby bylo pro vykonávání trestu nutno cestovat do Hradce Králové.

Během husitských válek 27. května 1421 město vydrancovali a vypálili katoličtí Slezané; muži byli povražděni, ženy znásilněny. +more 40 chlapcům usekli pravou nohu, levou ruku a uřízli nos. Kdosi jim pak vyzradil úkryt některých místních obyvatel na nedalekém Ostaši, a tak vyrazili vraždit ještě tam. Klášter byl obnoven až po husitských válkách. Při bojích o český trůn v 2. polovině 15. století byl klášter roku 1469 obsazen vojsky hejtmana France z Háje, který bojoval na straně Matyáše Korvína, a následně znovu s městem vypálen.

Roku 1535 při mohutném požáru městečko téměř zcela vyhořelo. Roku 1617 vyhořelo celkem 70 domů včetně radnice, pivovaru, špitálu, mlýna u kláštera a 15 stodol městských. +more Mezitím řádil v Polici mor; roku 1585 denně umíralo až 28 lidí a celkem zemřelo 2 300 obyvatel města i okolních vesnic. Následovaly další velké požáry v letech 1673, 1697 a zejména roku 1700. Katastrofický sled se uzavřel v r. 1842, kdy vyhořelo 42 domů i s radnicí.

Roku 1775 bylo v okolí jedno ze středisek selského povstání, kdy Karel Dostál z Machovské Lhoty se jako vůdce a řečník snažil přesvědčit ostatní sedláky, aby vyžadovali zrušení poddanství. Klášter i kostel byly v 18. +more století barokně přestavěny. Klášter byl zrušen roku 1786 při reformách císaře Josefa II.

V první polovině 19. století rostl význam Police nad Metují jako obchodního (např. +more velký rozmach plátenictví) i kulturního střediska (konaly se první volby do říšského sněmu, zrušilo se poddanství, reorganizace státní správy vytvořila polický okresní soud v místní radnici, očíslovaly se poprvé domy). Tento slibný vývoj se poněkud zpomalil po výstavbě železniční trati Choceň - Meziměstí, která se městu vyhýbá.

V roce 1837 ve městě vypukla epidemie cholery, na kterou zemřelo 182 osob. O dva roky později se požár pálenky rozšířil na západní stranu náměstí a spálil s ní i radnici a celou Kostelní a část Hořejší ulice (celkem shořelo 42 domů). +more V roce 1844 je zřízen první poštovní úřad.

Během prusko-rakouské války vstoupili pruští vojáci do města, kdy vzniklo velké polní ležení pod stolovou horou Ostaš, kde bylo až 80 tis. vojáků. +more Během pobytu vojáci rabovali ve městě, hlavně výčepy a trafiky. Spolu s vojáky do města opět přišla epidemie cholery, na kterou zemřelo 14 osob.

V roce 1850 byla založena pobočka Sokola.

Roku 1871 postihl část obce Záměstí požár, kdy shořelo 11 chalup. O rok později město, stejně jako zbytek Čech, zastihly silné deště doprovázené povodněmi. +more Téhož roku během taneční zábavy vznikl časně ráno požár, který se rozšířil do Ledhuje, kde vyhořelo 10 domů a dalších 40 domů v Hořejší ulici a ulici Na Babí. Za dva roky pokračoval požár stodoly v Záměstí, kdy vyhořelo 13 chalup a 4 stodoly.

V roce 1886 kupuje Josef Katschner (obchodník se smíšeným zbožím a železem) pozemek a staví firmu pro svého syna Emila s vodním kolem, kde s dalšími osmi dělníky vyrábí kovové zástrče, panty a následně i první šroubovací brusle v Rakousku-Uhersku (a následně i Československu). Vilém Pelly rozšiřuje výrobu kořalek a likérů z důvodu rostoucí poptávky. +more Téhož roku také postihuje město povodeň rozvodněním potoka Ledhujky, kdy se její koryto vylilo o dva metry nad cestu a převrhla tři kádě s pivem v místním pivovaru.

V letech 1892 až 1895 oživilo dění ve městě zjevení Panny Marie, jehož dějištěm byl blízký Suchý Důl. V září 1969 tzv. +more polický meteorit proletěl střechou stavení č. 147 v témže Suchém Dole. Nikomu neublížil, byl nalezen ve dvou kusech a zkoumán na univerzitě v Heidelbergu. Jeho pád dosvědčilo nejméně 14 obyvatel. Tato událost přilákala návštěvníky. Díky zisku z prodeje kořalek nejen návštěvníků Suchého dolu začal Vilém Pelly stavět novou přádelnu bavlny a následně další budovy ve městě. Bratři Pejskarové postavili továrnu na masné výrobky roku 1906, zároveň další obchodníci postavili budovy pro obchod a výrobu textilu ve městě.

V roce 1913 byl v městě instalován rozvod elektřiny. Sčítání téhož roku vykázalo v obci 3 234 obyvatel.

Během první světové války byly rekvírovány dva zvony. Po jejím konci byla na místním kopci Havlatka zasazena lípa svobody, kterou omylem pokácel polský dělník v den okupace sovětskými vojsky v roce 1968.

Roku 1919 vznikl v obci první skautský oddíl a mateřská škola. O rok později vznikla továrna Jaroslava Vancla na kovové hračky (známá stavebnice Merkur). +more Založena byla též církev československá husitská.

V roce 1926 byl zřízen gravitační vodovod. Do té doby byli obyvatelé odkázáni na vodu z místního pramene Julinka a místních studní.

Na konci války byly ve městě zřízeny lazarety pro vězně a zajatce. 9. května 1945 osvobodila Polici sovětská armáda. Z koncentračních táborů se domů nevrátilo 30 občanů.

Po převratu v roce 1948 byly zabaveny místní továrny Katscher a Hubka a spojeny v podnik Kovopol; z továrny firmy Pelly se stal národní podnik Meta. Meta měla spravovat místní soukromé textilní firmy, které však do roku 1950 všechny postupně zlikvidovala. +more Téhož roku byly proti vůli jejich obyvatel připojeny k Polici obce Bukovice a Radešov. Téhož roku se otevřela škola v ulici na Babí, která se začala stavět v roce 1939, její výstavba však byla přerušena v době německé okupace. Mateřská škola pak vznikla konfiskací vily továrníka Katschnera. O rok později byla z místního hostince Pošta zřízena natěračská dílna místního podniku komunálních služeb a zrušena výroba likérů v bývalé firmě Pelly.

V roce 1952 byl ukončen provoz místního pivovaru. Kolektivizace místních zemědělských hospodářství proběhla během roku 1957. +more O dva roky později byl poprvé od druhé světové války obyvatelům umožněn volný prodej uhlí (do té doby na příděl). V roce 1963 zahájila činnost pekárna v bývalých jatkách, byla postavena retranslační televizní stanice na místním kopci Havlatka a otevřen první samoobslužný obchod.

V roce 1970 proběhlo sčítání obyvatelstva, v němž se projevil snížený pokles nabídky v porovnání s předválečným stavem: v Polici bylo napočteno 3 534 obyvatel. Ve městě bylo 6 obchodů s potravinami (před válkou 25), 3 řeznictví (14), jedna cukrárna (5), 6 obchodů s oděvy, obuví a galanterií (25). +more Ke sjednocení zemědělských družstev do jednoho velkého s názvem Hvězda došlo roku 1973, kdy JZD dostalo do svého užívání i školní pozemky. Tento rok byla také zahájena výstavba čerpací stanice v Ostašské ulici .

První nájemníci panelového domu v obci se nastěhovali roku 1975 a krátce nato začala výstavba dalších panelových domů. O rok později proběhl první ročník turistické akce Polický vandr. +more V rekonstruované Pellyho vile byla v roce 1985 otevřena nová městská poliklinika.

9. září 2007 byla otevřena městská knihovna s informační kanceláří.

8. července 2012 vysvětil kardinál Dominik Duka za účasti představitelů kraje a veřejnosti po požáru obnovenou Zelenou kapli Panny Marie Růžencové v blízkém Suchém Dole na místě údajných mariánských zjevení 125 let předtím.

V roce 2019 si město nechalo vypracovat podrobnou analýzu na budoucí rozvoj obce, jak po stránce urbanisticko-architektonické, tak po stránce péče o mobiliář a zelené plochy města. Z analýzy však ani po třech letech nedošlo k realizaci uvedených nápadů. +more [https://police-nad-metuji. cityupgrade. cz/vize/].

V následujícím roce zasáhl areál výrobní firmy rozsáhlý požár, po kterém došlo v rámci oprav ke zrušení historického čela závodu vystaveného roku 1895 [https://nachodsky. denik. +morecz/zpravy_region/demolice-vzbudila-emoce-pozar-podepsal-rozsudek-nad-byvalou-textilkou-20201217. html].

Části obce

Police nad Metují * Hlavňov * Hony * Pěkov * Radešov * Velká Ledhuje

Muzea, kultura a další

Muzeum města Police nad Metují * Muzeum papírových modelů * Muzeum stavebnice Merkur * Kollárovo divadlo * městská knihovna * koupaliště, lyžařský vlek * Police Symphony Orchestra, založený r. 2010 sourozenci Petrou a Jakubem Soukupovými; od roku 2022 působí při orchestru i smíšený sbor.

Pamětihodnosti

Radnice, pův. z roku 1595, dnešní barokní z roku 1718, postavená za účasti K. +more I. Dienzenhoffera. V roce 1842 budova částečně vyhořela, roku 1876 dostala věž nynější stylově nepříliš čistý osmiboký tvar s cimbuřím. * Benediktinský klášter z roku 1213. Stavba kláštera započala v 1. polovině 13. století, dokončena byla roku 1306. Klášter byl barokně přestavěn a zrušen roku 1786. * Kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1253, dokončený v roce 1294 (raně gotický portál). Původně raně gotický kostel byl v baroku přestavěn, v 19. století pseudogotické úpravy. Dochovala se pískovcová osmiboká křtitelnice se znaky z vladislavské doby. V lodi kostela je viditelné zapuštění sloupku pod současnou podlahu. * Renesanční Selendrův sloup. Věnoval jej opat broumovského kláštera Wolfgang Selender z Prošovic jako výraz díků za ochranu, kterou mu Poličtí na začátku roku 1619 poskytli poté, co se proti němu broumovští protestanti vzbouřili. Došlo k tomu na počátku třicetileté války. * Sloup Panny Marie Bolestné z roku 1707. * Čtyři barokní sloupy sv. Marka (tzv. toskánské sloupy) z roku 1716. * Socha Panny Marie z roku 1776, socha P. Marie - Madona, socha P. Marie s Ježíškem, socha sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Prokopa z roku 1746, socha sv. Václava na Strážnici, socha sv. Václava v Bělské ulice, socha sv. Floriána * Empírová kašna z roku 1818 * Stará sroubená jednopatrová škola z roku 1785 s s mansardovou střechou krytou šindelem * Dne 16. září 1969 dopadl do blízkosti města (Suchý Důl, č. p. 147, tzv. Polický) meteorit. Pád sledovalo přinejmenším 14 očitých svědků a je v historii astronomických pozorování unikátní událostí. * Kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě v Hlavňově (barokní, projekt K. I. Dienzenhofer). * Klůček (614 m n. m. ). * Roubená polygonální stodola krytá šindelem. * Meteorologický sloup v sadech Jana Bezděka z roku 1934.

Demografický vývoj

Slavní rodáci

Jiří Beran, lyžař * Michal Bareš (fotograf a komik) * Josef Brandejs, kronikář * Stanislav Brandejs, diplomat, publicista, překladatel, regionální historik - "Kniha o Polici nad Metují a Policku" (1941) * Václav Vlastimil Hausmann, skladatel * Václav Hybš, dirigent * Emil Katschner, továrník a zakladatel strojírenské výroby v Polici nad Metují * Arnošt Košťál, odbojář * Antonín Krtička, historik, spisovatel * Jan Lege, autor první rukopisné polické kroniky * Vilém Pelly (1849-1939), továrník a zakladatel textilní v výroby v Polici nad Metují * Miroslav Šmíd, horolezec * Hanuš Wihan, hudebník (Wihanovo kvarteto) * Jan Koliha, geolog a paleontolog, muzeolog * Karel Podhajský, fotbalista

Sport v Polici

Ve městě hraje fotbalový klub TJ Spartak Police nad Metují působící v krajském přeboru.

Partnerská města

Svídnice, Polsko * Saltara, Itálie * Travnik, Bosna a Hercegovina

Galerie

Police nad Metují (13). jpg|Pohled na město z vyhlídky ve Žďárské ulici Police nad Metují (10). +morejpg|Ledhujská ulice Police nad Metují (7). jpg|Kolárovo divadlo v ulici Na Bělidle Police nad Metují (8). jpg|Hřbitov Police nad Metují (9). jpg|Pellyho domy na Masarykově náměstí Police nad Metují (1). jpg|Podklášterní mlýn a socha sv. Prokopa Police nad Metují (5). jpg|Roubenka v ulici V Rokli Police nad Metují (12). jpg|Východní strana Masarykova náměstí Police nad Metují (14). jpg|Kostel Nanebevzetí Panny Marie a bývalý klášter Police nad Metují from air 2. jpg|Letecký snímek Police nad Metují Police nad Metují - Náměstí1. jpg|Radnice před nátěrem na původní barvu (stav rok 2007) Police nad Metují - Náměstí2. jpg|Náměstí - směr od radnice Výhled na Polici nad Metují. jpg|Výhled ze Žďárské ulice.

Odkazy

Reference

Literatura

PICHL, Miroslav: Police nad Metují v datech; Police nad Metují, 2004, 329 s.

Externí odkazy

[url=http://www.meu-police.cz/]Městský úřad[/url] * [url=http://hasicipolicenadmetuji.websnadno.cz/]

[/url]

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Obce v okrese Náchod Kategorie:Dobrovolný svazek obcí Lesy Policka Kategorie:Dobrovolný svazek obcí Policka Kategorie:Města v okrese Náchod Kategorie:Poustevny v Královéhradeckém kraji Kategorie:Sídla v Broumovské vrchovině Kategorie:Sídla v CHKO Broumovsko