Pomník Jana Žižky na Vítkově

Pomník Jana Žižky na Vítkově je součástí Národního památníku na Vítkově. Autorem jezdecké sochy je Bohumil Kafka, na místo byla osazena v červenci 1950.

Vznik

Do první světové války

Myšlenka oslavit Jana Žižku pomníkem na Vítkově vznikla již v 60. letech 19. +more století. Jednalo se především o politický cíl osamostatnit tu část obce Královské Vinohrady, která se rozkládá pod Vítkovem a nové obci získat jméno Žižkov. Iniciátorem myšlenky byl pozdější žižkovský starosta Karel Hartig, ale pro nedostatek finančních prostředků k vybudování pomníku nedošlo. Sbírka na pomník probíhala na Žižkově i v dalších letech.

V červenci 1882 byl založen Spolek pro vybudování Žižkova pomníku na Žižkově, který organizoval peněžní sbírky; zpočátku omezoval svou činnost pouze na tuto obec. Na podporu myšlenky uspořádal Spolek shromáždění lidu na Vítkově v letech 1884 (asi 30 000 účastníků) a 1885.

Léta 1885 byl veřejnosti představen sádrový model pomníku od sochaře Františka Heidelberga (1844-1919), tehdejšího náčelníka žižkovského Sokola. Heidelberg již okolo roku 1870 uspěl s prodejem sádrových poprsí Jana Žižky, Prokopa Holého, Jiřího z Poděbrad a Jana Husa. +more Budoucí pískovcová socha, zobrazující Žížku ukazujícího palcátem k Vítkovu, měla stát na Prokopově náměstí. Spolek pokračoval ve sbírce na pomník nejrůznějšími aktivitami; ty však k získání dostatečné sumy nestačily.

V roce 1913 vypsal Spolek ideovou soutěž pro pomník Jana Žižky. Stalo se tak přesto, že dosud nasbíraná částka ještě realizaci neumožňovala. +more Jako materiál byl určen nejlevnější železobeton, celkové náklady neměly překročit 200 000 K. V soutěži nebyla udělena první cena a žádný z návrhů nebyl doporučen k realizaci. Tři modely oceněné druhou cenou, spolu s dalšími padesáti čtyřmi neoceněnými, byly roku 1914 vystaveny na pražském Výstavišti. Činnost Spolku přerušila první světová válka.

Druhá soutěž (1923)

Kladení základního kamene Žižkova pomníku, vlevo Karel Kramář (Vítkov, 1920) +morejpg|náhled'>Návrh pomníku Jana Žižky 1924. Autoři Alois Dryák (architekt), Karel Štipl a Jaroslav Brůha (sochaři).

Po první světové válce obnovil Spolek pro vybudování Žižkova pomníku na Žižkově svou činnost. Prostředky na zřízení pomníku však byly stále nedostatečné. +more Proto byl při pětistém výročí bitvy na Vítkově alespoň položen základní kámen pomníku. Slavnost proběhla 28. června 1920 za přítomnosti presidenta Masaryka, předsedy vlády Tusara, bývalého premiéra Kramáře a zahraničních diplomatů.

V roce 1919 byl zřízen Památník odboje, řízený Ministerstvem obrany, který měl za cíl soustředit památky spojené s protirakouským odbojem. Léta 1920 se Památník stal vojenským ústavem s Rudolfem Medkem v čele. +more Nový cíl - vybudování objektu pro činnost - se postupně přeměňoval v myšlenku Památníku osvobození, umístěného na Vítkově. Druhá soutěž na pomník proto byla vypsána 22. června 1923 ve spolupráci Spolku a Památníku; řešení pomníku muselo být v souladu s řešením budovy. První cena nebyla udělena, druhou získal návrh Aloise Dryláka, Karla Štipla a Jaroslava Brůhy.

Třetí soutěž (1927)

Vítězné architektonické řešení z roku 1925 (Jan Zázvorka a Jan Gillar), které rozdělilo Památník na vítkovský komplex a muzejní prostory, vyvolalo nutnost nové sochařské soutěže vlastního pomníku. Soutěž vypsal Sbor pro zbudování Památníku Národního Osvobození a pomníku Jana Žižky z Trocnova, který vznikl v roce 1926 sloučením Spolku pro vybudování Žižkova pomníku na Žižkově a Památníku odboje. +more Vlastní ideová soutěž na pomník byla vypsána 4. září 1927. Umístění sochy vzhledem k nové budově Památníku již bylo dáno. Ani v této soutěži nebyla udělena první cena. Soutěžní návrhy se nezachovaly.

Zadání soutěže Bohumilu Kafkovi

Bohumil Kafka: Skica pomníku Jana Žižky (bronz, 1932) Po neúspěchu soutěže se Sbor rozhodl oslovit sochaře Bohumila Kafku, Josefa Mařatku a Ladislava Šalouna k diskusi, po které bylo výtvarné řešení pomníku přímo zadáno Kafkovi, tehdejšímu profesoru sochařství na Akademii výtvarného umění. +more To logicky vyvolalo nesouhlas umělců, kteří se soutěže zúčastnili, rozhodnutí Sboru však tento nesouhlas neovlivnil. Dne 21. prosince 1932 byla mezi sochařem a Sborem uzavřena smlouva na vytvoření a následné odlití sochy, s osmiletou lhůtou. Autorovi byla ponechána volnost při řešení postavy i koně a Sbor pro něj vybudoval ateliér.

Realizace Kafkova pomníku

Spory o provedení pomníku

Koncepce pomníku Jana Žižky byla předmětem mnoha sporů, vedených zejména Františkem Udržalem, ministrem a v letech 1929-1932 předsedou vlády (čestným předsedou Sboru pro zbudování Památníku národního osvobození a pomníku Jana Žižky z Trocnova na vrchu Žižkově). Na Udržalovu stranu se postavil i Rudolf Medek. +more Udržal viděl v Žižkovi nepřemožitelného vojáka, ale současně státníka; nesouhlasil např. s výběrem cizokrajné rasy koně, ani s tím, že Žižka drží v ruce palcát. Též ale často své požadavky na sochu měnil. Došlo k právním sporům, které široce komentoval denní tisk. Spor byl ukončen až Udržalovou smrtí roku 1938.

Řešení koně

Bohumil Kafka vybíral nejprve z koní, které mu byly nabídnuty ze státních hřebčínů v Kladrubech, Napajedlích a Novém Dvoře. Umělec se rozhodl pro norického koně, nejvíce odpovídajícího středověkému koni. +more Z koní nabídnutých v hřebčíně v Tlumačově byl vybrán desetiletý hřebec Albin Theseus. Od června do podzimu 1931 pracoval Kafka v hřebčíně, pak byl kůň převezen do jeho pražského ateliéru, kde práce pokračovaly do konce ledna 1932. Umělec zvolil postoj hrabajícího koně se skloněnou hlavou, takže Žižkovu postavu je možno dobře pozorovat i z podhledu zpředu.

Postava Jana Žižky

Bohumil Kafka neztvárnil Žižku v brnění, aby ho odlišil od zobrazování německých rytířů. Má pouze drátěnou košili, kovové rukavice a náloketníky. +more Palcát a meč byly vytvořeny podle předmětů ve vlastnictví pražského Národního muzea. Použití gotického sedla a třmenů má za důsledek, že postava téměř stojí. Při práci dbal sochař důsledně na to, aby postava byla dobře viditelná z pohledu ze všech směrů.

Dokončení a instalace pomníku

Dne 21. listopadu 1940 posoudil sádrový model koně v definitivní velikosti a postavu jezdce v životní velikosti poradní sbor (ve složení Max Švabinský, Ladislav Šaloun a Antonín Matějček) a doporučil toto definitivní řešení pomníku. +more Bohumil Kafka pokračoval na ztvárnění jezdce v definitivní velikosti a v polovině prosince 1941 byla schválena i tato práce. Autor pomníku zemřel necelý rok po dokončení sádrového modelu, 24. listopadu 1942.

Válečná doba odlití sochy znemožnila. Až v roce 1946 byl sádrový model rozřezán a dopraven do slévárny. +more Dne 14. července 1950 byla socha slavnostně odhalena za přítomnosti předsedy vlády Antonína Zápotockého a ministra obrany Alexeje Čepičky. Slavnost byla pojata politicky a ministr Čepička mezi jiným označil Žižku za bojovníka proti světové reakci, prostého syna českého lidu a vzor pro československou lidovou armádu.

Popis sochy a údržba

Detail pomníku Socha je vysoká 9 metrů, její délka je 9,6 metru, šířka pět metrů, hmotnost 16,5 tuny. +more Je tvořena 120 bronzovými díly spojenými šrouby.

Jezdec má přes drátěnou košili oblečenou sukni z ovčí vlny pod kolena, kožené boty jsou stejné (není rozlišena levá a pravá). V pravé ruce drží palcát, po levém boku má zavěšen dvouruční meč. +more Postava Žižky je robustní, svalnatá, je starý asi 60 let, slepý na jedno oko; má dlouhé vlasy, ruka s palcátem je napřažena, ale nevyčnívá divadelně z obrysu. Hlava hledí dolů, aby ji bylo možno z podhledu lépe pozorovat. Kůň je norický hřebec se sehnutou hlavou, hřívu ani ocas nemá spleteny, třmeny a sedlo jsou středověké.

Socha byla restaurována v letech 2010 a 2011; její stav byl revidován roku 2016 a naposled v červnu 2023.

Zajímavosti

Obvykle se traduje, že žižkovský pomník je třetí největší jezdecká socha na světě. Podle zdroje vztahujícího se k roku 2013 je až šestá v pořadí. +more * Bronzový model sochy věnoval v roce 1945 president Beneš sovětskému diktátorovi Stalinovi. * Zmenšený model Kafkovy jezdecké sochy Jana Žižky je v Přibyslavi * Socha hřebce Albina Thesea je umístěna v Hippologickém muzeu Slatiňany. * Druhá jezdecká socha Jana Žižky poblíž hlavního města Prahy je ve Všenorech. Autorem je Čeněk Vosmík, socha je umístěna v Parku ing Edmunda Teyrovského; je ve špatném stavu.

Soubor:Kafka Žižka Stalinovi 1945. jpg|Dar Edvarda Beneše Stalinovi 1945 (Bohumil Kafka: bronzový model Žižkova pomníku, reprodukce z tisku) Soubor:Přibyslav-pomníkJanaŽižky. +moreJPG|thumb|Jezdecká socha Jana Žižky v Přibyslavi File:Zámek Slatiňany 13. JPG|thumb|Socha Albina Thesea ve Slatiňanech.

Odkazy

Externí odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Související články

Bohumil Kafka * Národní památník na Vítkově

Vítkov Jana Žižky na Vítkově Kategorie:Bronzové sochy na Žižkově Kategorie:Jezdecké sochy v Česku Kategorie:Pomníky a památníky válek v Praze Kategorie:Bohumil Kafka Kategorie:Sochy zvířat v Praze Kategorie:Sochy savců v Česku (zvířata) Kategorie:Postaveno v Česku 1950 Kategorie:Sochy mužů v Praze