Prachovice

Obec Prachovice se nachází v okrese Chrudim, kraj Pardubický. Žije zde obyvatel.

Geografie

Obec Prachovice, obklopená rozsáhlými lesy, se nachází na levém břehu potoka Habřinka v Železných horách. Prachovice jsou konečnou stanicí železniční trati Přelouč-Prachovice. +more Východně od obce se na kopci Boukalka nachází rozsáhlý vápencový lom, severovýchodně je zázemí cementárny. Na jihovýchodě jsou to Bučina (606 m n. m. ) a Kozí hřbet (535 m n. m. ), jihozápadně Prachovický kopec (485 m n. m. ) a na severozápadě Na Kobylách (537 m n. m. ).

Na severu sousedí s Městcemi Na Obíckách, Vyžicemi a Heřmanovou, na severovýchodě s Tasovicemi a Nerozhovicemi, na východě s pouštěmi Boukalka a Vápenný Podol, na jihovýchodě s Nuticemi, Hrbokovem, Holínem, Mezným, Kovářovem a Sečem, na jihu s Kraskovem a Skoranovem, na jihozápadě se Starým Dvorem a Podhradím, na západě s Ohrádkou, Rudovem, Žlebskými Chvalovicemi a Žlebskou Lhotkou a na západě s Pazdernou,  Zbyslavec, Míčov a Sušice na severozápadě.

Historie

Předpokládá se, že obec vznikla z osady drtičů kamene pro stavbu Lichtenburku. První písemná zmínka o Práchovicích je z roku 1398 mezi lichtenburskými panstvími. +more V 16. století, kdy bylo panství Lichtenburg rozděleno, byla obec přidělena k panství Stolany. V roce 1608 prodal císař Rudolf II. stolanské panství Ladislavu Berkovi z Dubé, který jej spojil s panstvím Heřmanův Městec. Po smrti bezdětného Johanna Dietricha Berky von Dubá v roce 1636 přešlo panství Heřmanův Městec a panství Stolany na jeho sestru Annu Marii Josefínu z Khysla. V roce 1661 prodala panství Johannu von Šporkovi. Po smrti Jana Václava Šporka bylo panství v roce 1798 prodáno Filipu Antonovi z Greiffenclau a od roku 1828 patřilo knížatům Kinským.

V roce 1835 tvořila obec Prachovice v okrese Chrudim 46 domů, ve kterých žilo 361 obyvatel. Úřady v obci udržovaly domek správce, sklad dřeva a dvě vápenné pece. +more Vápencový masiv, který vystupuje z hor u Prachovic, byl pravidelně těžen a poskytoval dobrý vápenec a mramor. Hlavními zdroji příjmů bylo zemědělství na orné půdě, chov dobytka, drcení a pálení vápna a odvoz vápna. Farou a školou byl Podol. [3] Až do poloviny 19. století zůstaly Prachovice podřízeny alodiálnímu panství Heřmanmiestetz.

Po zrušení patrimoniálních panství tvořily Prachovice od roku 1849 spolu s okresem Boukalka obec v okrese Chrudim. V roce 1865 byla v Práchovicích zahájena školní výuka v pronajatých prostorách. +more V následujícím roce byla dokončena přízemní školní budova. Od roku 1868 patřila obec k politickému okresu Chrudim. V roce 1881 byla rozšířena školní budova. V letech 1881-1882 byla vybudována železnice Přelouč-Kalkpodol s nákladní odbočkou z Tasovic do Prachovic. Současně byla vybudována železnice Čáslav-Závratec a pětikilometrová lanová dráha z vápencového lomu hraběte Kinského u Prachovic do Závratecké vápenky a železniční stanice Závratec. V roce 1910 měla obec 838 obyvatel. Dne 10. června 1920 po 18 letech úsilí obce zahájily ČSD osobní dopravu i na úseku mezi Tasovicemi a Prachovicemi. Při sčítání lidu v roce 1921 žilo v Prachovicích 734 obyvatel. V témže roce byla v budově školy otevřena základní ekonomická škola. Po akci německých okupantů proti základně partyzánské brigády Mistr Jan Hus u Lipovce našlo od ledna do dubna 1945 v Prachovicích útočiště asi 17 partyzánů.

V roce 1947 byly Prachovice připojeny k elektrické síti. Kvůli rozšíření vápencového lomu byla v 50. +more letech 20. století přemístěna obec Boukalka. V průběhu výstavby cementárny bylo v Prachovicích postaveno 280 bytů pro zaměstnance. V roce 1957 byla zbourána lanovka na Závratec. V témže roce byla postavena nová škola a stará školní budova byla zbořena. Mateřská škola byla dokončena v roce 1959 a sportovní stadion byl slavnostně otevřen v roce 1964. S podporou cementárny bylo v 70. letech 20. století postaveno 32 rodinných domů. Z důvodu rozšíření vápencového lomu bylo v roce 1975 vybudováno nové silniční spojení do Vápenného Podolu, které vede na jih kolem Bučiny. Sociální program spojený s výstavbou druhé cementárny vedl k výstavbě 128 moderních bytů, ubytovacího domu se 160 lůžky a polikliniky v Prachovicích. Při sčítání lidu v roce 1980 žilo ve 190 domech 1236 obyvatel; Z toho 118 domů byly rodinné domy. Kulturní dům Cementář byl otevřen v roce 1981. V roce 2011 byla ukončena osobní vlaková doprava mezi Heřmanovým Městcem a Prachovicemi.

Pamětihodnosti

Pomník obětem 2. světové války, nacházející se před školou. +more * Kaple Nanebevzetí Panny Marie byla postavena v roce 1888 a vysvěcena 8. září 1891 biskupským vikářem Františkem Kvěchem z Přelouče. Autorem oltáře je malíř a řezbář Antonín Sucharda z Nové Paky. Varhany zhotovil Jan Tuček z Kutné Hory; Rekonstrukce probíhaly v letech 1940 a 2001-2002. [7] * Naučná stezka o historii těžby vápence.

Rodáci

Jiří Kajínek (* 1961), usvědčený dvojnásobný vrah a několikanásobný vězeňský uprchlík. O popularitu nesrovnalostí v jeho případu se postaral film Kajínek. +more V roce 2017 mu byla udělena prezidentská milost.

Těžba vápence

Vápenec s grafitem a pyritem Těžba a zpracování vápence pravděpodobně začalo výstavbou Lichtenburku (Lichnice) . +more Až do poloviny 19. století se skála lámala na prach a vypalovala v otevřených pecích vytápěných dřevem. V roce 1864 postavil Josef Klimpl kruhovou pec; V témže roce byla v Prachovicích založena společnost na výrobu vápna pod názvem "První spolek k vyrábění vápna ve Vápenném Podole". V roce 1873 byla postavena válcová pec.

V roce 1881 postavila Rakouská místní dráha z pověření hraběte Kinského z Heřmanova Městce lanovou dráhu z vápencového lomu Kinských do stanice Závratec, která byla v té době s délkou pět kilometrů nejdelší v Čechách. V roce 1891 převzal dopravní lanovku spolu se Závrateckou vápenkou vídeňský podnikatel David Berl; Hrabě Kinský již v roce 1882 dlouhodobě pronajal vápencový lom Berlovi. +more Josef Musil byl dalším významným podnikatelem v lomu na vápno. Ve 20. letech 20. století provozovala vápenku v Prachovicích firma J. Musil a syn. V roce 1932 předal Josef Musil pro nemoc svou firmu firmě D. Berl - Kalkbruche se sídlem v Praze. Vzhledem k tomu, že vápencové lomy D. Berla v té době těžily stále méně hospodárně, usilovala společnost o sloučení s vápenkou České obchodní společnosti ve Vápenném Podole a vytvoření akciové společnosti. Po arizaci firmy D. Berl se sídlem v Praze v roce 1939 převzala vápenné lomy společnost Königshofer Cement-Fabrik AG. Z prachovických vápencových lomů Králodvorských cementáren a. s. , které byly v roce 1945 znárodněny, vznikla Pražovská cementárna a vápenice, n. p. , která byla podřízena Českým cementárnám a vápenicím (CEVA). V roce 1949 bylo vydáno stavební povolení na cementárnu a vápenku včetně přeložky části železniční trati, přístupové cesty a Habřinka, rozšíření vápencového lomu a vytvoření svahu, ale i výstavba sídliště pro zaměstnance. Cementárna zahájila pravidelný provoz v dubnu 1956 s určitým zpožděním a nová vápenná pec byla uvedena do provozu v roce 1958.

Vzhledem k neustálému zvyšování spotřeby cementu byla v období od listopadu 1974 do června 1980 postavena druhá cementárna v Prachovicích. Současně byla stará továrna modernizována. +more Růst cen paliv a energií, technické problémy v paralelním provozu starých a nových závodů a nadhodnocení budoucích požadavků na cement vedly k uzavření a zachování staré továrny na začátku roku 1981, byl později postupně opuštěn. Od roku 1976 je skrývka z vápencového lomu využívána k zasypávání vápencových lomů v Podolu.

Po sametové revoluci byla cementárna v lednu 1990 oddělena od GŘ CEVA Praha a zpočátku fungovala jako samostatný státní podnik. V březnu 1991 byla transformována na státní akciovou společnost s cílem privatizace. +more V lednu 1992 získala třetinu akcií švýcarská Holderbank Financière Glarus AG a v následujících letech odkoupila další balíky akcií, čímž získala většinový podíl. Od roku 2002 patří společnost společnosti Holcim[4], která ji v roce 2015 prodala společnosti CEMEX. [5].

Prachovický vápencový lom patří s rozlohou 111 hektarů k největším v České republice. V současné době probíhá demolice šesti pater. +more [6] Areál bývalého vápencového lomu na řece Boukalce u Vápenného Podolu slouží jako skládka.

Mineralogická lokalita

Velkolom Prachovice je též významnou mineralogickou lokalitou. Z lomu pocházejí četné nálezy morfologicky pestrých kalcitových drúz, krystalů kalcitu a jejich dvojčat, a zároveň i vzorky pyritu a galenitu.

Kolem lomu prochází naučná stezka Historie vápenictví.

Odkazy

Reference

Související články

Národní geopark Železné hory

Externí odkazy

[url=http://www. museum. +moremineral. cz/index. php3. sm=zh&co=/vapenky/prachovice/prachovice_0. php3 E-museum]Mineral. cz o prachovickém velkolomu [/url] * [url=http://www. virtualczech. cz/kraj-pardubicky/274-prachovice-cementrna]Virtuální prohlídka - cementárna[/url] * [url=http://muzeum. mineral. cz/vapenictvi/zeleznohorske-vapno/prachovice-novy-zavod. php]Železnohorské vápenictví - cementárna Prachovice[/url].

Kategorie:Vesnice v okrese Chrudim Kategorie:Obce v okrese Chrudim Kategorie:Mikroregion Železné hory Kategorie:Těžba v okrese Chrudim Kategorie:Těžba vápence v Česku Kategorie:Mineralogické lokality v Pardubickém kraji Kategorie:Sídla v Železných horách