Pracovní den
Author
Albert FloresTransparent za osmihodinový pracovní den (Melbourne, 1856) Pracovní den je v obecném chápání každý kalendářní den s výjimkou víkendů (nejčastěji sobota a neděle), státních svátků a dnů pracovního volna. V některých státech jsou pracovní dny jiné než pondělí až pátek. Stejně tak má každý stát svoje vlastní státní svátky. Historicky prošlo toto chápání pracovního dne vývojem.
V jiném významu (např. v českém Zákoníku práce) je pracovní den chápán jako kalendářní den, na který připadá pracovníkova směna.
Historie
Počet pracovních dnů
Ve starověkém Římě měl týden osm dnů; osmý den nundiae byl dnem odpočinku a tržní den. Křesťanská tradice určila za den odpočinku neděli. +more Ostatní dny včetně soboty byly až do 20. století pracovním dnem. Ve středověku však existovalo dalších 44 církevních svátků, kdy se pracovat nesmělo. Obdobou křesťanské neděle je v jiných vírách pátek (islám) a sobota (judaismus).
Pětidenní pracovní týden (pondělí až pátek se čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobou) zavedl Henry Ford ve svých závodech 26. září 1926. +more V Československu zavedl obdobné opatření od 13. října 1930 Tomáš Baťa ve svých závodech ve Zlíně. Celostátně bylo 5 pracovních dnů v týdnu přijato v USA v roce 1940.
V Československu byly volné soboty (tj. pětidenní pracovní týden) postupně zaváděny od poloviny 60. +more let 20. století, nejprve na úrovni některých podniků 1x měsíčně, později každou druhou sobotu. Pětidenní pracovní týden zaveden od 29. září 1968. Několik pracovních sobot v roce, kterými se především nahrazovaly svátky, však zůstávalo jako pracovní dny ještě v 80. letech 20. století.
Pracovní den jako délka pracovní doby
Pojem pracovní den byl v češtině 19. století a počátku 20. století, tj. v době boje za uzákonění osmihodinové pracovní doby, užíván pro délku pracovní směny.
Pracovní den v jiných jazycích
Angličtina užívá výraz business day, který je přejímán i v jiných jazycích. Rozumí se jím, jako v Česku, veškeré kalendářní dny bez sobot, nedělí a svátků.
V německy mluvících zemích (Německo, Rakousko, Švýcarsko) se rozlišují výrazy Werkktag a Arbeitstag. Werktag zahrnuje kalendářní dny s výjimkou nedělí a svátků. +more V tyto dny mohou probíhat činnosti jako je drobný obchod. Arbeitstag je den, kdy daná osoba pracuje (ve většině případů pondělí až pátek bez svátků, pro řadu profesí i sobota a neděle).
Obdobně jako němčina rozlišuje francouzština les jours ouvriés (pondělí až pátek bez svátků) a les jours ouvrables (pondělí až sobota bez svátků).
Počet pracovních dnů v týdnu ve světě
Vě většině států světa je zaveden pětidenní pracovní týden začínající v pondělí, šestidenní je výjimkou. V některých státech Blízkého východu (např. +more Irák, Kuvajt, Saúdská Arábie) a v části Malajsie je prvním pracovním dnem neděle. V Íránu, Afghánistánu a několika dalších státech začíná pracovní týden v sobotu.
Se čtyřdenním pracovním týdnem experimentoval v letech 2015-2019 Island, v roce 2021 mělo 86% Islanďanů buď již čtyřdenní pracovní týden nebo mělo možnost si ho dohodnout. Menší experimenty probíhaly i v dalších státech.
Příklady užití výrazu pracovní den
Na placených parkovištích bývá dražší tarif v pracovní dny v určených hodinách * V pracovních dnech je spojení veřejnou dopravou častější, jízdní řády pracovních dnů jsou označeny znakem ⚒ (mlátek a želízko).