Cesko.wiki Pranostika
Author
Albert FloresPranostika je tradice, která se vyznačuje předpovídáním počasí nebo událostí na základě kalendářních datumů. Tato tradice je velmi rozšířená v České republice a dalších slovanských zemích. Pranostika zahrnuje různé rčení, lidové přísloví a básně, které jsou spojeny s různými obdobími roku, svátky a přírodními jevy. Lidé věří, že tyto pranostiky mají schopnost předvídat počasí jako například déšť, sníh, déšť nebo slunce, stejně jako události jako zemětřesení, svatby nebo úrodu. Pranostika je součástí českého folklóru a má bohatou historii, která sahá až do středověku. Předává se z generace na generaci ústně nebo je zaznamenána v různých lidových knihách nebo kalendářích. Mnoho pranostik je spojeno se svátky jako například svatý Jiří, svatý Václav nebo svátek svatého Mikuláše. Pranostiky jsou fascinujícím prvkem české kultury a tradice a dodnes se používají a respektují lidmi v různých oblastech země. I když moderní technologie umožňuje přesné předpovídání počasí, mnoho lidí se stále obrací k pranostikám jako zajímavému způsobu odhadování počastvů. Celkově lze říci, že pranostika je důležitou součástí českého kulturního dědictví a stále zaujímá významné místo ve společnosti.
Křišťanem z Prachatic v první čtvrtině 15. století Pranostika je drobný útvar lidové slovesnosti, předpověď, týkající se určitých dnů či období, a to obzvláště ve vztahu k zemědělství a počasí. V širším významu patří mezi pranostiky také různá rčení týkající se hospodářství. Na počátku 21. století se pranostiky stále užívají například v předpovědích počasí či různých „receptářích“. Slovo pranostika vychází z řeckého prognósis „předpověď“ a v Česku bylo zmíněno již Matoušem Benešovským v roce 1587, který namísto tohoto cizího slova navrhuje slovo předvědění. Původně byla pranostikou míněna předpověď astrologická a tento význam si slovo zachovávalo mnohdy ještě v první polovině 19. století.
Pranostiky se liší pravděpodobností svého naplnění. Nejvyšší je u takzvaných kalendářních a časoměrných pranostik, které se týkají nástupu slunovratů, rovnodenností či délky dne a noci. +more Jako reálné pranostiky se označují takové, jejichž pravděpodobnost naplnění je vysoká - například pranostiky týkající se kvetení bambusu, známé z jihovýchodní Asie, nebo česká pranostika týkající se veder v polovině července („Když se slunce obrací k zimě, léto spěje v psí dny. “). Známá pranostika „Medardova kápě čtyřicet dní kape“ je vysvětlována tím, že v tomto období teplé počasí nad pevninou v Evropě vyústí ve srážky. Naopak mezi nereálné pranostiky patří například: „Osvítí-li při hrubé (dopolední mše) na Boží hod pana faráře slunce, bude toho roku hojnost dobrého vína. “.
Výzkumem pranostik se zabývá paremiologie, jako součásti lidové slovesnosti se jim věnuje i folkloristika, etnografie a etnologie.
Příklady pranostik
Na Boží narození o bleší převalení * Na Nový rok o slepičí krok * Na Tři krále o skok dále * Na Hromnice o hodinu více * Svatý Matěj ledy láme, nemá-li je, nadělá je * Na svatého Matěje skřivan pije z koleje * Únor bílý - pole sílí * Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem. * Na svatého Jiří vylézají ze země hadi a štíři * Na svatého Marka sázej oharka * Na co se svatý Jiří usměje, na to se svatý Marek zamračí. +more * Studený máj - v stodole ráj * Medardova kápě čtyřicet dní krápe. * Svatá Margita hodila srp do žita * Svatá Anna - chladna z rána * Svatý Martin přijíždí na bílém koni * Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu. * Kateřina na blátě - Vánoce na ledu; Kateřina na ledu - Vánoce na blátě. * Na svatou Barboru zima jde do dvoru. * Svatá Lucie noci upije a dne nepřidá. * Na svatého Řehoře, čáp letí přes moře a žába hubu otevře.
